KAUZA BUDIŠOVJe to tedy už druhý exúředník tehdejšího Paroubkova ministerstva, který přichází s tak závažným obviněním. Jako první o tom promluvila bývalá Paroubkova náměstkyně Věra Jourová do policejního protokolu. (více zde) Jourovou totiž minulý pátek policie zatkla a obvinila z korupce v případu, ve kterém figuruje i bývalý ředitel kabinetu premiérů Paroubka a Stanislava Grosse Zdeněk Doležel.
Jeho skupina chtěla zneužít dotace určené na obnovu zámků v Budišově a Třebíči. "Tlak, abych pomohla projektu Bono Publico, na mě vyvíjel asistent pana Paroubka Martin Vlasta," řekla Jourová minulý týden do protokolu. "Dotace šly spřáteleným firmám za bývalého ministra Pavla Němce i za Paroubka, jen to byly pokaždé jiné spřízněné skupiny," řekl Jarolímek.
Podle Jourové i Jarolímka byl problém v tom, že úředníci původně projekt firmy Bono Publico nedoporučili k získání dotace. Takže se podle nich "ušilo na míru" kolo druhé.
V něm společnost nakonec dotaci získala. "Toto zásadní rozhodnutí o vyhlášení druhého kola muselo jít přímo z míst nejvyšších. Já jsem přesvědčený, že to mohlo jít jedině od ministra," prohlásil Jarolímek.
Paroubek se brání
Předseda ČSSD Jiří Paroubek se proti nařčení své bývalé podřízené Věry Jourové ve čtvrtek bránil tím, že manipulovat soutěž o granty ve prospěch jednoho kandidáta není možné. Musel by totiž ovlivnit přímo členy nezávislé komise, která o udělování grantů rozhoduje.
"Ať řekne veřejně jediný ze členů komise, že bych se ho pokoušel ovlivnit. Neřekne to nikdo," hájil se Paroubek. Jenže podle Jarolímka nemá smysl manipulovat členy komise. Na kom skutečně závisí při výběru kandidátů, jsou řadoví úředníci, kteří přidělují kladné body a rozhodují o tom, v jakém pořadí bude komise projekty hodnotit.
"Když chce výběr někdo ovlivnit, musí ovlivnit lidi, kteří to bodují, což jsou ti řadoví úředníci," vysvětlil Jarolímek. Ovlivňování prý není těžké. "Stačí, když šéf naznačí, že ten projekt je pro něj důležitý. Ohlídejte si to, řekne referentovi. Jen málo lidí se dokáže vzepřít," tvrdí bývalý zaměstnanec ministerstva.
Neobvyklé částky
Jarolímek si Bono Publico pamatuje ještě z dob, kdy byl na ministerstvu. Veřejně prospěšná společnost ho zaujala především nezvykle vysokými žádostmi o granty na takzvané "měkké projekty" – tedy takové, u kterých se obtížně kontroluje, kam peníze ve skutečnosti jdou.
Bono Publico žádalo například o 180 milionů korun na podporu marketingu. Navíc, když neuspělo v prvním kole se svou žádostí o dotaci na opravu zámku, požádalo podle Jarolímka o třicetimilionový grant na vypracování nové žádosti. "Normálně firmy žádají k takovému účelu dvě stě, maximálně tři sta tisíc," říká.
Firma Bono Publico získala grant na opravu zámku v době, kdy už Jarolímek na ministerstvu nebyl. "Když jsem si teď přečetl, že se dostala do problémů, hned se mi vybavily ty nadsazené žádosti o dotace," říká.
Nejasnosti zůstávají
Proč policie nezasáhla dřív? V kauze dotací pro Budišov zůstávají i další nejasnosti. Proč například Služba policie pro odhalování korupce (SPOK) nevěnovala pozornost zakladateli firmy Bono Publico, architektu Marku Řičářovi, který ji už před rokem upozornil na to, že se v Budišově chystají tunelovat evropské dotace?
"Řekli mi, že informace jsou zatím nedostačující – ať případ dál sleduji," řekl Řičář. (více zde) Protikorupční policie se hájí tím, že jim Řičář neposkytl dost konkrétních informací – a pak prý nebylo možné se architektovi dovolat na mobil.
"Ze strany našich pracovníků byly učiněny pokusy o zkontaktování pana architekta, tento však na telefonické výzvy nereagoval," řekla mluvčí protikorupční policie Alena Vokráčková. Případ začal vyšetřovat až letos v červenci jiný policejní útvar – ÚOOZ.
