Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za ochranu z nebes Česko zaplatí 155 milionů ročně, peníze se ale vrátí

  11:39aktualizováno  11:39
Za účast v unikátním projektu speciálních průzkumných a řídících letounů AWACS, které prakticky každý den startují k ochraně vzdušného prostoru nad Evropou, zaplatí Česká republika 155 milionů korun ročně. Peníze putují na modernizaci i provoz flotily letounů s charakteristickou kruhovou radarovou anténou na hřbetě.

Letoun AWACS | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

"Podílíme na rozvoji unikátní schopnosti, která posiluje nejen celkovou obranyschopnost a akceschopnost NATO, ale také bezpečnost naší země a její postavení jako odpovědného a spolehlivého člena Aliance," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra na úvod třídenního zasedání správní rady projektu, které v těchto dnech hostí Praha.

Česká republika se připojila s sedmnácti spojencům, kteří flotilu letounů společně provozují, zhruba před rokem. Česká armáda má v současnosti v programu čtyři zástupce. Na domovské základně v německém Geilenkirchenu působí pilot, navigátora, řídící střediska na palubě radarového letounu a operátor systému. Pro službu na palubách speciálních letounů se pak připravují další čtyři čeští vojáci.

Český podíl na financování administrativy programu a modernizace činí podle ministerstva obrany 1,2 procenta, což představuje asi 65 milionů korun. Dalších 90 milionů korun ročně pak jde na provoz letounů a jejich nasazení. Podle ministerstva ale program účastnickým zemím garantuje prakticky stoprocentní návratnost vložených financí díky zapojení domácího průmyslu do projektu. O účasti českých firem už proběhlo několik jednání zapojit by se měly už letos, uvedlo ministerstvo.

První český pilot letounu AWACS major Milan Vojáček v kokpitu letounu

První český pilot letounu AWACS major Milan Vojáček v kokpitu letounu

Letouny AWACS tankuje za letu

Letouny AWACS tankuje za letu

Navigátor AWACS – kapitán Jindřich Sněhota

Navigátor AWACS – kapitán Jindřich Sněhota

Speciální letouny systému AWACS jsou upravená dopravní letadla Boeing 707 vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje. Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah přes 300 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách. Radar může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům.

Loni byla celá flotila letounů v extrémně vysokém operačním tempu. Stroje hlídkovaly nad Afghánistánem a několik měsíců nepřetržitě brázdily nebe nad Libyí. Dosud největší operací, do níž se letouny AWACS zapojily, bylo střežení území USA po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy byl poprvé aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy. Sedmnáct letounů tehdy několik měsíců nepřetržitě sledovalo americké území.

Program vzdušného systému včasné výstrahy a řízení (NAEW&C) vznikl už v sedmdesátých letech minulého století. S konceptem vytvoření zvláštní letky speciálních letounů včasné výstrahy AWACS, která by posílila obranu vzdušného prostoru NATO před státy Varšavské smlouvy, přišli vojenští stratégové Aliance v roce 1978. Kromě vojenských operací a ochrany vzdušného prostoru nad Evropou bývají letouny často nasazovány i pro zajištění bezpečnosti během významných událostí, od vrcholných schůzek státníků až po olympijské hry.

Na palubě Boeingu E-3A

Obvyklá mise trvá zhruba devět hodin, výjimkou nejsou ale ani čtrnáctihodinové služby, kdy letoun nepřetržitě pročesává prostor nad daným územím a díky nejmodernější technice sleduje prakticky vše, co se v oblasti pohybuje. Do misí bývá posádka nasazována tři až čtyři roky, pak nastupují čerstvé síly. Posádku standardně tvoří 17 lidí včetně dvou pilotů, navigátora a palubního inženýra. Podle náročnosti mise však může být na palubě až 35 lidí.
Vnitřek letounu je rozdělen na dvě hlavní části. Letová paluba je v přední části letadla a jsou v ní navigátoři, piloti a inženýři. Většinu letounu ale zabírá operační zóna, kde pracuje posádka obsluhující radar. Čtyři technici mají na starost komunikaci a spojení, hlavní počítač a samotný radar.
V letounu je množství dalších speciálních přístrojů a vybavení, k jejichž obsluze je potřeba dalších osm expertů. Radar snímá oblast o rozsahu přes 300 tisíc kilometrů čtverečních, kterou posádka sleduje, a pak pomocí počítače skládá celkový radarový obraz.
V zadní části letadla je odpočinková zóna s kuchyní a skládacími postelemi, které slouží posádce pro odpočinek při delších letech.

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Ochranu Pobaltí převzali Dánové. Američané měli 30 ostrých startů

Dánské stroje F-16 a americké F-15 během převzetí ochrany vzdušného prostoru...

Ochranu vzdušného prostoru tří pobaltských republik převzaly dánské stíhačky F-16 a italské stroje Eurofighter Typhoon....

Týden (pro)ruských dezinformací: Mazlíčci šelmám, žloutenka a vděk Rusku

Dezinformace ruského státního serveru Sputnik

Proruské dezinformace, dezinterpretace událostí či výroků i vyloženě falešné zprávy zaplavují Evropu včetně České...

NATO má oficiálně svou hymnu. Melodii, kterou hraje už 29 let

Hymna NATO od André Reichlinga

Severoatlantická aliance po desetiletích přijala oficiálně svou hymnu. Je jí melodie beze slov, kterou kdysi ke 40....

Najdete na iDNES.cz