Například bolestné za přeražený nos stoupne z dnešních 450-600 korun na 2400 korun, poranění oka ze 4500 na 24 tisíc. Fišer původně nechtěl, aby se lidé mohli domáhat ještě vyšších částek u soudu.
Nakonec podle svého tiskového mluvčího ustoupil a výslovně to umožnil u "zvlášť výjimečných případů". K vydání nové vyhlášky přispěl loňský případ, kdy v rumburské nemocnici ochrnulo po gynekologické operaci několik žen. Podle dosud platné vyhlášky měly nárok na odškodné od dvou do pětadvaceti tisíc korun.
Odškodné za úrazy je čtyřikrát vyšší
Lidé, kteří se v novém roce zraní v práci nebo jim způsobí bolest někdo jiný, budou mít nárok na vyšší odškodnění než dosud. Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer včera podepsal novou vyhlášku. Ta stará platila šestatřicet let a částky, které za úrazy přisuzovala, byly směšně nízké.
Například za ztrátu nohy postižený dodnes dostává 27 tisíc korun, za ztrátu zraku 66 tisíc. Sazby, na něž budou mít lidé zákonný nárok nyní, jsou zhruba čtyřnásobné. Právo žádat bolestné - a v případě dlouhodobého nebo trvalého poškození i odškodné - má každý bez ohledu na to, zda je sám pojištěn.
Náhradu platí ten, kdo třeba zavinil dopravní nehodu, nebo zaměstnavatel, na jehož pracovišti se stal úraz nebo si tam někdo přivodil nemoc povolání. Bolestné se naopak nevztahuje na poranění, která není třeba léčit, či na krátkodobou psychickou újmu.
O novou vyhlášku se vedl boj. Původně v ní totiž nebylo ustanovení, které dnes lidem výslovně umožňuje, aby se obrátili na soud - a tam žádali třeba dvacetkrát tolik. "Soudy toho citlivě využívaly a u mladých lidí při zvlášť těžkých úrazech přiznávaly deseti-, patnácti- až osmnáctinásobek základní sazby," uvedla jedna z největších kritiček předlohy, právnička Dagmar Burešová.
Podle ní je třeba individuálně rozlišovat mezi tím, zda postiženým je dvacetiletý vrcholový sportovec, nebo osmdesátiletá babička. Vrátit do vyhlášky paragraf o soudech nakonec doporučila ministerstvu zdravotnictví legislativní rada vlády. "Ministr vyhlášku podepsal a soudy tam vrátil," uvedl včera Fišerův mluvčí Otakar Černý.
Ve vyhlášce je podle něho i možnost, aby se ten, kdo úraz zavinil, dohodl s postiženým mimosoudně na mírném zvýšení částky garantované státem. Vydání vyhlášky předcházel silný lobbing. Jeden z právníků si například postěžoval, že pojišťovny tlačí na ministerské úředníky, aby tam paragraf o soudním vymáhání nedávali - to proto, aby pojišťovny nemusely vyplácet velké sumy.
Ministr Fišer naopak nepřímo obviňoval z lobbování advokáty a říkal: "Soudy by neskončily. Jenom by měly menší možnosti ty částky měnit. A tím se samozřejmě snižuje možnost pro právníky, protože jejich odměna se odvíjela od toho, kolik vysoudili."
Podle lékařů dnes soudní spory o výši odškodného tak časté nejsou. "Říkalo se, že až právníkům skončí restituce, vrhnou se na doktory. Ale boom se dosud nekonal," řekl ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Leoš Heger.
Zatím není jasné, zda po zvýšení odškodného zdraží pojišťovny pojistky, které si platí zaměstnavatelé, řidiči nebo také nemocnice, které mohou při léčení poškodit pacienty. "Zvážíme to až podle toho, jak bude nový systém fungovat, kolik bude náhrad a podobně," uvedl mluvčí České pojišťovny Michal Urban.
