Daniel Herman za svým odvolání z čela Ústavu pro studium totalitních režimů vidí politické tlaky.

Daniel Herman za svým odvolání z čela Ústavu pro studium totalitních režimů vidí politické tlaky. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Herman: Za mým odvoláním byly tlaky sociálních demokratů a komunistů

  • 220
Odvolaný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman odmítá, že by ve funkci pochybil. Za svým koncem vidí politické tlaky ze strany sociálních demokratů a komunistů. "Mám obavy o budoucnost ústavu," řekl Herman v rozhovoru pro iDNES.cz.

Jak radní zdůvodnili vaše odvolání?
Radní zrekapitulovali období od vzniku ústavu, tedy i období před mým nástupem, a řekl bych, že nenechali na ústavu nit suchou. Je to kuriózní v tom smyslu, že do konce loňského roku rada výroční zprávy vždycky schválila a Senát je vzal na vědomí. Tam žádná kritika vyjádřena nebyla a najednou po nástupu nových radních je všechno špatně. Když by bylo špatně jen něco, tak bych  to pochopil, jestliže je špatně úplně všechno, tak se mi to zdá poněkud zvláštní. Pokládám tyto důvody za zástupné, skutečné důvody vidím v rovině politické.

Šéf ústavu pro studium totalit Herman byl odvolán

Bylo vaše odvolání předem připravené?
Mé odvolání bylo připravováno od podzimu loňského roku velmi intenzivně, protože existuje i korespondence některých členů před jejich zvolením, kde mé odvolání a odvolání některých dalších osob bylo bráno jako parametr jejich členství v radě. To jsou záležitosti, které jsou připravované systematicky. Zapadalo to do předem připravené koncepce.

Když jste hovořil o politizaci, byla to podle vás hlavně ČSSD, jak míní premiér Petr Nečas, kdo měla hlavní zájem na tom, abyste ve funkci skončil?
Nelze to říct takto jednoduše stranicky. Byly to některé osoby z ČSSD v pozadí s komunisty. Rozhodně se nedá říct, že celá strana.

Výhrady rady

Rada ústavu Hermanovi ve středu vytkla živelné zpřístupňování archiválií, problematickou úroveň publikační činnosti či fluktuaci pracovníků. "ÚSTR není v současnosti symbolem otevírání a zveřejňování dokumentů a informací, ale spíše utajování a účelově selektivní práce s informacemi," uvedli radní v tiskové zprávě.

Rada také zmiňuje, že musí dojít k depolitizaci ústavu. Místopředseda rady Lukáš Jelínek v rozhovoru pro iDNES.cz odmítl, že by radní někdo instruoval, aby Hermana odvolali. Podle Jelínka se odvolání nepřipravovalo už od podzimu, jak tvrdí Herman. "V té době byla navolena nová rada, která začala požadovat plnění úkolů po managementu ústavu a mnohem hlouběji se zabývat stavem ústavu. Každý týden vzrůstala nedůvěra radních ke schopnosti pana ředitele naplnit naše představy o fungování ústavu. Možná si to vykládá jako to, že se pracovalo na jeho odvolání," řekl Jelínek.

Můžete být konkrétní, kdo to byl?
Nechci být konkrétní. Nechci jména přímo říkat. Minimálně tři radní, to znamená padesát procent členů rady, jsou v přímém vztahu k jednomu senátorovi a jednomu poslanci ČSSD. To je vazba velmi jasná.

Byla na jednání rady přítomná Pavla Foglová, o které se spekuluje, že by ústav mohla dočasně vést?
V době, kdy jsem tam byl přítomen, tam tato dáma nebyla. Po svém odvolání jsem poděkoval radním, že to provedli v mé přítomnosti, čehož si vážím. To je fér hra.

Hovořilo se během vaší přítomnosti o tom, kdo by vás mohl nahradit?
Ne, o tom se v mé přítomnosti nehovořilo.

Jak zpětně hodnotíte dva roky a tři čtvrtě ve funkci?
Jsem přesvědčený, že ústav zanechávám v nejlepší kondici od jeho vzniku, a to personálně, odborně i ekonomicky. O tom jsem přesvědčený a myslím, že jsme dosáhli nemalých výsledků ve vědecké oblasti i na úseku digitalizace. Třicet milionů digitalizovaných stránek, to je zhruba dvacet procent všech fondů, přístupných veřejnosti v nejvyšší kvalitě a za nejnižší cenu, je docela obdivuhodný výkon. Obávám se, jestli nejde jen o to, kdo bude mít takzvaně klíče od Archivu bezpečnostních složek (spadá pod ÚSTR - pozn. red.).

Máte obavy o budoucnost ústavu?
Ano, protože jsem sám zažil, jak nelehké bylo situaci stabilizovat. Myslím, že se mi to do konce loňského roku podařilo velmi dobře. Kroky, které následují od začátku tohoto roku, výrazně situaci destabilizují. Obávám se, jestli taková destabilizace nepřinese zhroucení plánu činnosti, který byl řádně schválen radou ústavu na konci loňského roku. I jestli se nedají očekávat negativní dopady při vyřizování žádostí podle zákona o třetím odboji, zda nedojde ke zpomalení vyřizování žádostí. To jsou otázky, které si kladu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video