Lék, který užívá, aby oddálil záchvaty nemoci, totiž stojí v lékárnách ze dne na den o několik set víc.
"Včas mě varovala lékárnice, takže jsem si nechal předepsat Lamictal do zásoby ještě bez doplatku. Co bude dál, ale nevím, protože na něj teď budu muset dost doplácet, a to si při mém platu a ženě na mateřské nemůžeme dovolit," říká.
Od 1. července totiž platí nová vyhláška ministerstva zdravotnictví, která změnila úhrady léků. Za některé pacienty musí dát o několik desetníků víc, na jiné však i o tisíce. Nebo přejít na jiné bez doplatku. Což ovšem není tak jednoduché.
"U některých nemocí, třeba těch, co se týkají centrální nervové soustavy, srážlivosti krve a depresí, to přináší velké komplikace," říká viceprezidentka České lékárnické komory Leona Štěpková. Každá změna může být pro tyto pacienty jen k horšímu.
"Jiný lék se může déle vstřebávat a jinak zabírat. Třeba u Efectinu, což je psychofarmakum, se nově snížila úhrada natolik, že lidé doplácejí 630 korun. To pak ale znamená, že se vracíme o dvacet let zpátky, protože jiný lék, na který se doplácí jen dvanáct korun, má tolik vedlejších účinků, že člověk je pak chodící spící mrtvola," vysvětluje lékárnice.
Zapomněli na pacienty?
Analýza Josefa Suchopára ze společnosti Infopharm, která sbírá statistické údaje o lécích, dokonce tvrdí, že ministerstvo letos ve své lékové vyhlášce úplně zapomnělo na některé pacienty a alternativu léku bez doplatku jim nenabízí. Což je v rozporu se zákonem.
"Neoprávněnými doplatky jsou zatížené například léky užívané při poruchách růstu, při cukrovce, hemofilii, u lidí s depresemi, žen trpících neplodností a některé další," vyplývá z analýzy. Podle ní více než ve čtvrtině případů pacienti nemají šanci dostat plně hrazený lék.
Skupina devětadvaceti senátorů proto podala ústavní stížnost. Ministerstvo se však hájí: "Jsme přesvědčeni, že vyhláška je v souladu se zákony i s ústavou. V každé skupině léků je aspoň jeden plně hrazený," tvrdí ředitel legislativního odboru ministerstva zdravotnictví Zoran Nerandžič.
Vyhláška totiž neurčuje cenu léků, ale úhradu za množství účinné látky. A u té, když se rozpočítá na konkrétní krabičky, jsou výsledky jiné, než ukazuje analýza.
Aspoň to tvrdí Katarina Bártíková, ředitelka odboru farmacie ministerstva. "Je to jako s benzinem. Když stát řekne, že úhrada bude za jeden litr 30 korun, je jedno, jestli člověk, co přijede k pumpě, natankuje pár litrů do trabantu nebo tisíce litrů do kamionu. Nezaplatí nic. Když ale přijede k benzince, která má benzin litr za 31,50, musí připlatit."
V lékárnách je chaos
Za kolik má která "pumpa benzin", však zatím jasné není. V lékárnách je právě teď chaos a pro pacienty to znamená, že mohou jeden den na stejný lék doplácet 150 korun a druhý den třeba už jen 40. Nebo taky vůbec nic.
"Vznikly jisté administrativní zmatky, takže dohodnuté ceny léků budou známy až 1. srpna," přiznává ředitelka Bártíková. Definitivně jasno, kolik který lék bude letos stát, však bude až po prázdninách. Mnohé farmaceutické firmy totiž ještě chtějí snížit ceny léků.
"Je to pro nás poučení. Příští rok se nic podobného opakovat nebude," slibuje šéfka farmaceutického odboru ministerstva.