"Během letových zkoušek byla experimentálně prokázána verze, že Jak-42 a lidi na jeho palubě zahubily nikoliv technické závady či problémy s kvalitou paliva, ale právě brzdění jeho kol. Nezpůsobila je technika, ale pilot u řízení, který z nějakého důvodu nechal při vzletu nohy na pedálech," napsal ruský deník.
Ruský Mezistátní letecký výbor (MAK) podnikl na letišti v Žukovském u Moskvy sérii letových zkoušek s letadlem stejného typu, které skončily v úterý posledními dvěma vzlety.
Fotogalerie |
Zkušební pilot napodoboval počínání svého kolegy z osudového letu. Během startu nejdřív držel nohy na brzdách a současně přitahoval knipl. K němu byl tentokrát připevněn přístroj měřící sílu vyvíjenou rukama pilota.
Ukázalo se, že k přitažení kniplu do úhlu 13 stupňů bylo zapotřebí již síly odpovídající 64 kilogramům. A tu zkušební pilot nemohl vyvinout, aniž by se vší silou opřel i do pedálů brzd.
Následoval poslední vzlet, kdy po nastavení klapky výškového kormidla do normálního úhlu pěti stupňů piloti sundali ruce a nohy z řízení stroje. Podle Kommersantu pak Jak-42 přesvědčivě vzlétl.
Výsledky testů poslouží jako základ zprávy technické komise MAK o příčinách katastrofy, kterou experti podle deníku už začali připravovat.
Nejistý vzlet
Už první testy ukázaly, že za pádem stroje zřejmě stojí brzdění při vzletu. Hned po nehodě se spekulovalo právě o tom, že za katastrofou stojí neznámá dodatečná brzdící síla, která neumožnila letounu řádný start. Černé skříňky ale brzdění nepoznají.
Při rychlosti 220 kilometrů za hodinu Jak-42 přejel konec dráhy, při rychlosti 230 vzletěl, ale téměř vzápětí se zřítil. Na dráze se našly stopy, které ukazují, že letoun přestal brzdit až na poslední chvíli.
V troskách zahynulo 7. září čtyřiačtyřicet lidí, většinou hokejistů místního Lokomotivu. Mezi mrtvými byli i čeští reprezentanti Jan Marek, Karel Rachůnek a Josef Vašíček. Neštěstí přežil jen palubní inženýr Alexandr Sizov. "Cítil jsem katastrofu," líčil novinářům poté, co se jeho zdravotní stav stabilizoval.
