Za Grebeníčka, to byly časy! vzpomínají po prohraných volbách majitelé rudých knížek na bývalého předsedu. Kritika neúspěšného šéfa Vojtěcha Filipa teď sílí. Budou komunisté po pěti letech měnit předsedu?
Grebeníček, který nenechal na porevolučním vývoji suchou nit, udělal v roce 2000 z KSČM nejsilnější levicovou stranu v krajích a o tři roky později už stál s Václavem Klausem na balkoně prezidentského sídla v Lánech. Poté, co se Klaus i díky hlasům komunistů stal prezidentem.
O něčem takovém si Grebeníčkův nevýrazný nástupce Filip může nechat zdát. V letošních volbách ztratil téměř sto tisíc hlasů, přišel o prestižní křeslo místopředsedy dolní komory parlamentu a soudruzi si další čtyři roky ve Sněmovně nejspíš "ani neškrtnou". Levice dá dohromady pouhých 82 poslanců.
Nejvíc se vaří krev v mladých komunistech, kteří jsou nejradikálnější a expředsedu Grebeníčka chválí jako zásadového komunistu, který se nebojí pořádně zanadávat na kapitalismus. "Je to velký propad. Ten, kdo dlouhodobě nemá výsledky, musí z hrušky dolů," žádá Filipovu hlavu Miroslav Pořízek na webových stránkách Komunistického svazu mládeže, který se ministerstvo vnitra pokusilo zakázat kvůli jeho nedemokratickým stanovám. Propagoval třídní nenávist.
"Komunistické dějiny jsou pro nás poučením"
Ozývají se však i dlouholetí soudruzi. "Na každé židli jednou sedí člověk naposledy. I z komunistických dějin plyne, že příliš dlouhé setrvání ve funkci není dobrá věc," myslí si exposlanec KSČM Václav Exner, stoupenec tvrdého stranického křídla. Je čas vyměnit předsedu, jemuž končí mandát až za dva roky? "To nechám bez komentáře," opatrně odpovídá Exner.
Kolik lidí volilo KSČM1990 - 955 tisíc 1992 - 909 tisíc 1996 - 626 tisíc 1998 - 659 tisíc 2002 - 883 tisíc 2006 - 685 tisíc 2010 - 590 tisíc (zdroj: ČSÚ) |
Slova váží místopředseda KSČM Jiří Maštálka. "Musíme mnohem výrazněji otevřít cestu do vedení strany střední a mladší generaci našich členů," myslí si. "Ale Filipova rezignace není podle mě řešení," dodává.
Co na to Vojtěch Filip? Ten si vlastní chybu nepřipouští. "O jakém neúspěchu hovoříte? O tom, že KSČM jako jediná z historických stran neztratila žádná křesla?" naráží předseda na fakt, že ostatní tradiční partaje dopadly ve volbách ještě hůře. I když komunisté propadli o sto tisíc hlasů, kvůli systému přepočtu na mandáty si paradoxně udrželi stejný počet poslanců jako ve volbách 2006.
"V KSČM jsem žádnou výzvu k odstoupení nezaznamenal, určitě mám dost sil na to, abych byl dál předsedou," říká Filip. Konkrétní plán, jak zlepšit volební výsledky rudých, nechce říkat do médií. Z předsedova povolebního prohlášení na stranickém webu, plného frází, plyne, že Filip jasnou představu o změně kurzu nemá. Strana tak bude zřejmě dál přešlapovat nad propastí.
S Filipem do politického hrobu?
"Komunistům výrazně hrozí, že v budoucnu zmizí z politické mapy. Strana začíná být neviditelná, neprezentuje vlastní témata, nedokáže se jasně vymezit ani vůči ČSSD," říká politolog Jan Kubáček, podle kterého je KSČM atraktivní jen pro tradiční jádro, jehož členové však postupem věku ubývají. "Bylo by výhodné přijít s novým předsedou. Filipovi chybí hlubší vize i charizma," dodává Kubáček.
Velkým problémem KSČM je, že v ní není žádný nový lídr, který by měl sílu vyzvat Filipa k souboji o čelo partaje. Zatímco jinde bývají vnitrostranické spory dobře viditelné navenek, v KSČM vládne tuhá disciplína, podle které se šéf veřejně nekritizuje.
A nejviditelnější mladší tvář, poslanec Jiří Dolejš, je zkompromitovaná svým selháním v korupční kauze "milion za změnu zákona".
"O více mladých lidí na kandidátkách bojuji už osm let," říká komunistická poslankyně Kateřina Konečná. "Strana by se měla ještě více omladit," říká. Ani ona však nemá odvahu vyzvat Filipa k rezignaci.
