To zřejmě patří osobám, které dodaly srbských úřadům informace, které pomohly k dopadení bývalého vůdce bosenských Srbů Karadžiče. Ten je podezřelý z válečných zločinů v bývalé Jugoslávii. Minulý týden byl převezen do Haagu a poprvé stanul před tribunálem pro válečné zločiny. - čtěte Karadžič stanul před haagským soudem. Bojím se o život, prohlásil
Organizace odmítla vyplacení odměny komentovat, deníku ji měl sdělil dobře informovaný zdroj z diplomatických kruhů.
Karadžič byl téměř po dvanácti letech zatčen podle srbské vlády 21. července přímo v Bělehradě. Sám ale tvrdí, že byl zatčen neznámými lidmi již o tři dny dříve a poté držen na neznámém místě. Karadžičův právník Svetozar Vujačič listu řekl, že peníze mohla obdržet právě tato skupina. - čtěte V Srbsku byl zatčen Radovan Karadžič
Po dopadení Karadžiče zůstávají na svobodě ještě dva prominentní uprchlíci z dob balkánského konfliktu v letech 1992 až 1995 - tehdejší velitel bosenskosrbské armády generál Ratko Mladič a předák chorvatských Srbů Goran Hadžič.
Oba dnes vyzval srbský ministr obrany Dragan Šutanovac, aby se pro dobro Srbska vzdali.
"Celá země je jejich rukojmím," zdůvodnil svou výzvu v deníku Blic. "Bylo by to v zájmu Srbska a jeho obyvatel i v zájmu Mladiče," připomněl, že jeho vydáním haagskému tribunálu Evropská unie podmiňuje sbližování s Bělehradem a odstraňování obchodních a vízových bariér pro Srby.
Haagský tribunál Mladičovi, stejně jako Karadžičovi, připisuje mimo jiné odpovědnost za povraždění 8 000 bosenských Muslimů ve východobosenské Srebrenici v roce 1995. Tento zločin je označován za největší masakr civilistů v Evropě od druhé světové války.
