Osud chátrajících libereckých lázní vzal nyní do svých rukou stavební úřad. „Nařídili jsme správci konkurzní podstaty, pod kterého nyní budova spadá, aby objekt do konce října alespoň nejnutněji zabezpečil,“ uvedl vedoucí libereckého stavebního úřadu Vladimír Andres. „Do konce roku by měl předložit důkladnou studii, v jakém stavu vlastně budova je a co je potřeba udělat.“ Odborníci totiž mají o osud památky z počátku minulého století strach. „Byli se tam podívat statik a architekt a vrátili se dost zděšení,“ poznamenal Andres. „Bují tam plíseň, kovové části jsou zkorodované, ve zdivu a na střeše rostou stromky a v dřevěných trámech už se začíná objevovat dřevomorka.“
Podle něj je potřeba ještě do zimy zajistit střechu proti zatékání, provést protikorozní nátěry a odstranit z fasády zdobné prvky, aby se nezřítily někomu na hlavu. „I když zatím nehrozí, že budova hned teď spadne, nikdo neví, co s lázněmi provede nadcházející zima,“ dodal Andres.
Trpělivost dochází i památkářům, kteří už roky sledují, jak se neorenesanční klenot z roku 1902, který patří do historicky nejzajímavějších staveb v Liberci, rozpadá. „Čekáme jako na smilování, že lázně dostane nějaký vlastník, který bude schopný se o ně starat,“ přiznává vedoucí oddělení Státní památkové péče v Liberci Jana Luková. „Chodíme sem na kontroly a snažíme se dohnat vlastníka k opravě, ale zatím marně.“ Podle ní už nějaké malé záplaty nic nevyřeší. „Je už nutné vyměnit střechu a krovy a to je nákladná záležitost,“ dodala Luková.
Přitom ještě začátkem 90. let sloužily jako lázně, i když bazén je zavřený od poloviny 80. let, kdy na Tržním náměstí vyrostl nový plavecký stadion.
Lázně, které tehdy dostala v restituci Česká spořitelna, koupila soukromá společnost Mona. Lázně ale zastavila AB bance, která pak zkrachovala, stejně jako společnost Mona. Od té doby jsou lázně opředené klubkem složitých majetko-právních vztahů, jejichž výsledkem je, že se s jejich opravou neděje nic a v provozu jsou v podstatě jen dva kluby s restaurací v přízemí.
O lázně už druhým rokem usiluje město Liberec, které je chtělo koupit v dražbě. Ta ale nevyšla a město to zkouší dál. Rádo by je vložilo do projektu Vzdělávacího centra Libereckého kraje. „Lázně lze zachránit jen tím, že se pro ně najde využití,“ říká náměstek libereckého primátora Jiří Veselka.
Sám správce konkurzní podstaty Radek Deutsch z Děčína se s novináři bavit nechce. „Nechci se vyjadřovat,“ reagoval na otázky prostřednictvím své sekretářky, aniž by uvedl důvody. Pokud správce lhůtu nesplní, hrozí mu pokuta až do milionu korun. Další možností je to, že město provede opravy na vlastní náklady a pak je bude na správci vymáhat. „To je ale běh na dlouhou trať,“ poznamenal Andres. „Vlastník se může do poslední chvíle odvolávat.“
