Podle soudů byly na pálce, která "zdobila" jednu hospodu v Pošumaví, ještě další nápisy a představovala spíše recesi než rasistický výpad.
Různé soudy se případem zabývají už od roku 2001. Tehdy pracovníci neziskové organizace spolu s romským dobrovolníkem podali trestní oznámení na restauraci, v níž stála socha antického boha s baseballovou pálkou a sporným nápisem.
"Přivolaní policisté dávali najevo, že celou věc považují za zbytečné zdržování. O pálce vědí již několik let a nikomu to dosud nevadilo," popsali tehdy aktivisté případ, o kterém se před časem zmiňovala zpráva neziskovek o diskriminaci určená Evropskému monitorovacímu centru pro rasismus a xenofobii.
Romský dobrovolník pak na firmu podal žalobu na ochranu osobnosti. Městský soud v Praze v březnu 2002 uvedl, že nápis nebyl namířen proti konkrétnímu člověku. Roma se prý tedy nemohl dotknout, což potvrdil i odvolací vrchní soud.
Nejvyšší soud ale v roce 2005 nařídil nové, pečlivější a podrobnější projednání věci. Městský soud v Praze doplnil dokazování o výslechy dalších svědků a videozáznam. Vyšlo najevo, že na pálce jsou i další nápisy, například "na skiny".
Proto soudy žalobu opět zamítly. Vrchní soud například konstatoval, že to byl jistý druh recese, a tak to také chápali návštěvníci restaurace.
U soudů končí zlomek případů údajné diskriminace
Právníci v dovolání poukazovali na to, že to mohl být případ takzvaného obtěžování, který se projevuje zásahem do subjektivních pocitů. Nejvyšší soud ale tentokrát už rozhodnutí potvrdil. Podle senátu s předsedou Pavlem Pavlíkem soudy dostatečně zohlednily původní námitky.
Diskriminace Romů je v Česku podle aktivistů z oblasti lidských práv dlouholetý problém. Nedávný projekt Znalostmi proti diskriminaci například ukázal, že sedm z deseti Romů z vybraných lokalit v Chomutově, Kadani na Chomutovsku, Teplicích a Duchcově na Teplicku v posledních dvou letech pocítilo nerovné zacházení, například při hledání zaměstnání nebo ve službách.
U soudů ale končí jen malá část případů údajné rasové diskriminace. Neziskové organizace ve zprávě pro monitorovací centrum v roce 2007 uvedly, že se české soudy od roku 1989 zabývaly jen hrstkou případů nerovného zacházení kvůli etnické příslušnosti.
Romové se u soudu obvykle domáhali ochrany podle občanského zákoníku či zákona o zaměstnanosti. ČR totiž nemá antidiskriminační zákon.
