Tedy s lidmi, kteří mají neuvěřitelné kontakty a znají z povahy své práce do detailu důvěrné informace. Prozatím se personální práce v tomto směru české vládě moc nedařila.
Třeba exředitel Bezpečnostní informační služby Karel Vulterin pracoval později jako ředitel kasina. Vulterin i další bývalí "šéfšpioni" si stěžovali, že nedostali od státu žádnou slušnou nabídku.
Sociální demokracie navrhuje ve volebním programu pro předčasné volby, aby odcházející ředitelé tajných služeb, náměstci a další vedoucí pracovníci museli třeba další dva roky povinně přijmout nějakou přiměřenou práci pro stát, který by byl povinen ji nabídnout.
"Chceme, aby tito lidé neodcházeli hned do soukromých firem, nebo aspoň za přesně stanovených podmínek," říká poslanec Jeroným Tejc (ČSSD), předseda stálé parlamentní komise pro kontrolu tajné služby BIS.
Jeho kolega z ČSSD, poslanec František Bublan, dokonce jako ředitel civilní rozvědky pracoval. Byl předchůdcem Randáka.
"Jde o náročnou práci, kterou podle mě člověk může vykonávat maximálně pět let. Pak by měl ve službě dál působit jako poradce nebo školitel," míní Bublan.
Na Západě šéf vydrží déle
ODS zatím podobný záměr před volbami nezveřejnila. Potíž je v tom, že návrhy na "karanténu" pro bývalé špiony už se několikrát objevily, ale nikdy se nepodařilo je prosadit. Loni se připravovala celá reforma zpravodajských služeb, jenomže poslanci se nemohli shodnout, jestli zůstanou dvě tajné služby, nebo tři.
Tejc zvažuje, že zkusí prosadit podobná, i když měkčí omezení i pro odcházející elitní detektivy. Reaguje na kauzu policisty Luďka Žákovce, který odešel pracovat k podnikateli Tomáši Pitrovi, jehož předtím vyšetřoval.
Jinde v Evropě ovšem obvykle omezení pro odcházející zpravodajské důstojníky neplatí.
"Náš ředitel i jeho náměstci mohou po odchodu pracovat i v soukromé firmě. Nesmějí jen vyzrazovat žádné tajné informace. Žádnou karanténu nemáme," sdělil MF DNES mluvčí švédské tajné služby Sakerhetspolisen Patrik Peter.
Podle poslance Tejce to podobně chodí i v Nizozemsku. "Tam ale mají jinou politickou kulturu a šéfové tajných služeb se tam nestřídají tak často jako v Česku. Odcházejí z funkce rovnou do důchodu nebo do hrobu," podotkl Tejc.