Z Rychetského je šéf Ústavního soudu

  • 65
Bývalý vicepremiér a exministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD) se stal šéfem Ústavního soudu. Jmenoval ho prezident Václav Klaus. Po slavnostním aktu jsou členy Ústavního soudu i Vojen Güttler a Pavel Holländer, který se stal místopředsedou. Oba byli v soudu už v předchozím funkčním období.

Jmenování soudců bylo na netradičním místě
Formální akt jmenování proběhl v Lánech, a nikoliv na Pražském hradě jako obvykle. Prezident se tam zotavuje po nemoci. - více zde

O dalších soudcích Ústavního soudu se rozhodne dnes v Senátu, který bude projednávat čtyři nové Klausovy návrhy.

Nejméně šancí na úspěch má profesor Václav Pavlíček, kterého výrazněji podpoří asi jen senátoři ČSSD. Větší šance naopak mají bývalý ředitel Ústavu státu a práva Vladimír Balaš, advokátka Klára Veselá-Samková a předsedkyně senátního ústavně-právního výboru Dagmar Lastovecká (ODS).

Špidla bude nejméně do září i ministrem
Prezident Klaus zároveň pověřil premiéra Vladimíra Špidlu, aby dočasně vedl ministerstvo spravedlnosti.

Křeslo šéfa justice totiž stále zůstává prázdné, odmítlo ho už několik oslovených kandidátů. Prázdné zůstane zřejmě až do září.

Poté, co se ho vzdal i českobudějovický advokát Vladimír Papež, bude premiér Špidla post šéfa resortu spravedlnosti obsazovat jen velmi těžce. "Dřív než v září to s největší pravděpodobností už nestihne," řekl iDNES zdroj z ministerstva.

Kdyby chtěl premiér post obsadit dřív, musel by tak učinit do 11. srpna. To vládě totiž začínají čtrnáctidenní prázdniny.

"Požádám prezidenta, aby mě na krátkou dobu pověřil ústavní odpovědností v tomto smyslu. Budu mít právo podepisovat některá rozhodnutí," řekl.

Premiér bude zastupovat resort na vládě. Fakticky ho bude vést Rychetského první náměstek Vladimír Král. "Pochopitelně co nejvíc práce ponechám na náměstcích," potvrdil premiér.

PAVEL RYCHETSKÝ

- narodil se17. srpna 1943 v Praze; je ženatý, má tři děti

- tři roky byl členem KSČ, vystoupil v roce 1969; spoluzakládal Chartu 77; po revoluci pomáhal vytvářet Občanské fórum

- v roce 1990 byl jmenován Generálním prokurátorem ČR a v červnu místopředsedou vlády ČSFR a předsedou Legislativní rady vlády, kterým byl do roku 1992; od roku 1996 je senátorem; 1998 - 2002 pracoval na postech místopředseda vlády a předseda legislativní rady vlády; zároveň předseda Rady vlády pro výzkum a vývoj, Rady vlády pro záležitosti romské komunity a Rady vlády pro národnostní menšiny; od 17. října 2000 do 1. února 2001 vykonával funkci ministra spravedlnosti ČR, funkce se ujal znovu po nástupu Špidlovy vlády

Také září bude pro Špidlu těžké
Výběr ministra spravedlnosti bude pro Špidlu o to těžší, že jeho vláda nemá vůbec jistou budoucnost.

V září bude sněmovna jednat o reformě financí, kterou premiér spojil s osudem svého kabinetu. Pro něj by mohlo být kritické i podzimní jednání o rozpočtu na příští rok.

"Je tak klidně možné, že se do ministrování nikomu moc chtít nebude. Lidé, které premiér osloví, mu mohou říct: vezmeme to, ale až když bude jasno o vládě," dodává zdroj z ministerstva spravedlnosti.

Šéfem resortu zatím zůstává Pavel Rychetský. Odejde však ve chvíli, kdy ho prezident jmenuje soudcem Ústavního soudu. To se stane pravděpodobně na konci tohoto týdne, nebo na začátku příštího.

Nabídku zatím všichni odmítli
Špidla ve spolupráci s Rychetským vybírali nového ministra několik týdnů. Všichni žhaví kandidáti nakonec řekli ne.

Nabídky už dříve odmítli předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček, náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk, dosavadní ministryně školství Petra Buzková i poslankyně ČSSD Jitka Kupčová.

Naposledy řekl své ne Vladimír Papež, který už byl téměř jistým ministrem. - více zde

Uvažovalo se též o koaliční výměně ministerstev, kdy by spravedlnost převzal nynější ministr pro místní rozvoj, unionista Pavel Němec. "Snad nám v září najdou někoho normálního," dodává pro iDNES zdroj z ministerstva.

Václav Klaus jmenoval Pavla Rychetského předsedou Ústavního soudu. (6. srpna 2003)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video