Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z Ruska mizí tisíce dětí

  16:37aktualizováno  16:37
Na pět tisíc ruských dětí adoptovali loni Američané. Z velké části šlo o děti nemocné a tělesně postižené. Podle představitelů ambasády USA v Rusku se jedná vždy o "šťastné příběhy". Narůstající zájem o adopci ruských dětí do ciziny však není vždy motivován jen humánními záměry. Tisíce dětí se mnohdy stávají předmětem obchodování.

"Každý rok mizí v Rusku beze stopy kolem 24 tisíc dětí. Třetina z nich je ve věku do jednoho roku," vypočítává ruský generální prokurátor Vladimir Ustinov.

Podle ruského tisku stojí na domácím "trhu" novorozeně od tří do pěti tisíc dolarů. Do zahraničí se děti prodávají zhruba za 15 až 20 tisíc dolarů, což přitahuje zahraniční agentury, které se specializují na adopce.

Přímé nabídky k prodeji dětí i s doporučením, na koho se obrátit, jsou na internetu. Západní agentury, v nichž často pracují bývalí sovětští občané, nabízejí údaje, které zjevně čerpají z ruské oficiální databanky sirotků.

O děti mají zájem Američané
Největší zájem o ruské děti mají Američané. "Je pro ně výhodné mít nemocné dítě: sociální úlevy, snížení daní," uvedla Galina Trostanecká z ruského ministerstva školství.

O ruské děti je zájem kvůli jejich evropskému vzhledu. Navíc si Rusko na ně po adopci nedělá nárok a nesleduje jejich osudy. Podle týdeníku Soběsednik přijde v USA adopce dítěte ve věku do jednoho roku až na 100 tisíc dolarů, zatímco v Rusku je zhruba desetinásobně levnější.

Americká agentura Bless This Child, která zprostředkovává adopci dětí v Rusku, přiznává, že ruským úředníkům platí honoráře v závislosti na věku dítěte.

"Do roku a půl stojí dítě 18 až 20 tisíc dolarů, od 19 do 35 měsíců přijde na 17 tisíc dolarů a od 35 měsíců do pěti let na 15 tisíc," uvedla agentura v dopise americkému páru, který měl zájem o adopci.

ITALKA VYVEZLA
Z RUSKA 558 DĚTÍ

* Italská občanka Naděžda Frattiová v průběhu několika let zprostředkovávala adopci nemocných ruských dětí do Itálie a USA.
* Díky úplatkům a padělaným dokladům se jí podařilo přepravit z Ruska do ciziny 558 dětí.
* Někdejší jeřábnice z Volgogradu údajně uplácela lékaře v ruských dětských domovech, pracovníky orgánů ministerstva školství a dokonce soudce, aby vymámila děti k údajné adopci.
* O jejich dalším osudu není nic známo. V Rusku byla podvodnice vyšetřována, avšak u soudu jí nebylo nic dokázáno. Nedávno byla zcela zproštěna obvinění.

Boom nastal v polovině 90. let
Boom vývozu ruských dětí do zahraničí vypukl v letech 1995 až 1996, kdy se ročně ze země vyváželo na 11 tisíc nemluvňat. V Rusku je soukromá zprostředkovatelská činnost při adopci formálně zakázána, a tak se na ni specializují různé nadace působící pod rouškou "ochrany dětí".

Nedávno byly v Moskvě odhaleny dvě skupiny s účastí cizinců, které prodaly 41 dětí. V Rjazani byla zajištěna firma, která prodala do zahraničí 77 sirotků. Podle policejních zdrojů si v Rusku konkurují firmy s americkou, italskou, španělskou či kanadskou účastí.

Za obchod s nezletilými dětmi hrozí v Rusku trest odnětí svobody od tří do deseti let. Ačkoli policie vyšetřuje řadu případů spojených nejen s podezřelou adopcí, ale také s prodejem dětí za účelem prostituce, pornobyznysu, či využití orgánů, nikdo nebyl odsouzen. Organizátoři této činnosti jsou nanejvýš obviněni z padělání dokladů či z finančních machinací.

Know-how exportu dětí vymyslel lékař
Moskevský lékař Michail Pševečerskij vymyslel v devadesátých letech 20. století letech jakési know-how adopce ruských dětí Američany. Do státu Louisiana přepravoval ruské ženy v sedmém až osmém měsíci těhotenství.

Vyhledával je na inzerát, většinou v provincii. Zařídil jim cestu do USA, kde žily v rodinách, jež měly o adopci zájem. Ženy dostávaly kvalitní péči a stravu a po porodu odměnu tisíc dolarů. Pševečerskij inkasoval za každou rodičku kolem 5000 dolarů.

Pod odhlaení "továrny na novorozeňata" ruské orgány Pševečerského vyšetřovaly, ale nebyl odsouzen. Ženy jej nechtěly žalovat, ani proti němu svědčit. Byly velmi chudé a cesta do zámoří i finanční příspěvek jim přišly velmi vhod.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Veřejné popravy neodstrašují. Írán upouští od trestu smrti pro dealery drog

V Íránu upouštějí od poprav drogových dealerů.

V Íránu začal platit zákon, který zmírňuje tresty pro obchodníky s drogami. Tresty dlouhá léta patří k nejtvrdším na...

Tělo zamořené parazity, zběh z KLDR měl v sobě i 27centimetrového červa

Severokorejského vojáka postřelili při dezerci do Jižní Koreje

Severokorejský voják, který v pondělí uprchl přes hranici do Jižní Koreje a byl přitom postřelen svými kolegy ve...

Devítileté manželky? V Iráku projednají zákon, který to má zlegalizovat

(Ilustrační snímek)

V Iráku připravují návrh zákona, který by umožnil muslimským duchovním rozhodovat o uzavírání manželství. To by mimo...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.