"Kolísá to, ale populace běžně ročně čítá okolo sedmi set kusů v celém Štramberku. Nejsilnější výskyt je přitom u nás v botanické zahradě," říká majitel štramberského arboreta Petr Pavlík.
Tato obec v Podbeskydí byla přitom domovem jasoňů červenookých do poloviny dvacátých let 20. století. Vyskytoval se tu zvláštní poddruh tohoto motýla, latinsky zvaný Parnassius apollo strambergensis. Pak však zmizel.
Hlavní příčinou vyhynutí byli lidé, kteří ho vysbírali. "Když je zataženo, jasoň červenooký totiž nevzlétá, zůstává na zemi, je velký a nápadný," vysvětluje Petr Pavlík.
Sběrači motýlů mají na jasoně červenookého ve Štramberku zálusk stále. Zřejmě ale nesmyslně. "Z ochranářského hlediska je zdejší jasoň červenooký významný, ale ze sběratelského ne. Má cenu zhruba pěti korun," dodává Pavlík.
"Zajímavých motýlů ubývá. Je to spojeno se změnami hospodaření," potvrzuje vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula a zmiňuje další kriticky ohrožené druhy motýlů vyskytující se v Moravskoslezském kraji či nedaleko za jeho hranicí - jasoně dymnivkového nebo třeba modráska černoskvrnného.
"Třeba jasoň dymnivkový nesnese, aby lesy byly osázeny jen smrkem a následoval prudký přechod na louku. Potřebuje prosvětlenější les, kde jsou dymnivky, ale i sluníčko. Je třeba upozorňovat na to vlastníky lesa," uvádí František Jaskula jeden z příkladů, jak motýly chránit.
Mnohdy však ochrana bývá obtížná. Třeba modrásek černoskvrnný, jehož výskyt je vázaný na mravence, potřebuje mít lokality, kam může přelétávat. "A to bývá největší problém - aby tam nevznikla zástavba, nevyrostl les," konstatoval.
Josef Jaroš z Biologického centra Akademie věd ovšem nepovažuje úhyn motýlů za dramatický. "Řada z druhů, které se pokládají za vyhynulé, se u nás ani přirozeně nevyskytovala." Některé druhy se navíc podle něho zase objevují nově. V Česku je možné zapojit se do mapování motýlů, podrobnosti přináší web www.lepidoptera.cz.
