Milionáři sázejí v šortkách
Obdoba Monaka nebo Las Vegas však v Čechách nevznikla. Zdejší kasina například nevyžadují od návštěvníků společenský oděv. "Zpočátku jsme chtěli zachovat vysokou laťku na západoevropské úrovni," vysvětluje Vladimír Eichinger, ředitel firmy Czech Casinos, která otevřela svoji první pražskou hernu už roku 1989. "Ale zjistili jsme, že se Češi a pro nás velmi důležití Číňané raději oblékají neoficiálně. Když jim to neumožníme, poohlédnou se po jiném podniku." Do většiny kasin přesto není vstup v šortkách nebo sportovní obuvi povolen. "Musíme se chovat diplomaticky, takže milionáře bychom vpustili i tak," uznává Eichinger.
Ačkoliv hosté nad ruletami riskují velké sumy celou noc, policisté si libují, že s těmito podniky nemají problémy. "Naposledy před dvěma lety jsme řešili loupežné přepadení, ale jinak nevíme o žádné trestné činnosti," potvrzuje zástupce policejního ředitele v Praze 1 Miroslav Benda. "Rozhodně nejsou takovým problémem jako kapesní krádeže nebo vloupání do motorových vozidel," dodává.
Problémy seriózních heren
S výtržníky rozhodně problémy nemáme, shodují se majitelé kasin. "Spíš tu máme hráče, kteří přijdou i o milion a poděkují za pěkně strávený večer," směje se odborník na kasina Eichinger.
Provozovatelé kasin bojují spíše s jiným problémem - obrovskou konkurencí, do níž se ve městě dostali. "Dvacet kasin v centru, to je neštěstí," zlobí se Eichinger. Seriózní provozovatelé se podle něj nutně dostávají do existenčních problémů, protože ve velkém počtu podniků se objevili i podvodníci, kteří neplní zákonné podmínky a tak získávají obrovskou výhodu.
V západní Evropě a USA kontroluje státní dozor kasina obvykle velmi tvrdě, ale v Praze na to úředníci nestačí. "Aby byly kontroly opravdu účinné, muselo by nás být v republice kolem tří set a ne jedenáct," přiznává Karel Hypšt, který se na finančním úřadě Prahy 1 kasiny zabývá. "Zkontrolujeme každý podnik maximálně dvakrát měsíčně," dodává.
Přesto tvrdí, že kasina přispívají do státního rozpočtu to, co by měli. "Chtějí mít klid, nestojí o sankce, takže je jejich platební disciplina dobrá." Podvody se dají zjistit díky videonahrávkám, které musí kasina schovávat tři měsíce. "V posledním roce jsme udělili několik pokut ve výši deset až sto tisíc korun," doplňuje Hypšt.
Přibývá sázek na sport
Podnikání v Praze si pochvalují i sázkové kanceláře. "Dnes máme ve městě asi čtyřicet sběrných míst, ale zájem je takový, že každých čtrnáct dní otevíráme novou," pochvaluje si mluvčí nejúspěšnějšího Tipsportu Lubomír Ježek.
Michal Horáček z konkurenční Fortuny potvrzuje, že právě v Praze a průmyslových aglomeracích severních Čech a Moravy se sází nejvíce. "Ale zatímco na Ostravsku jde obvykle jen o dvacetikoruny, v metropoli sázkař průměrně zariskuje více něž stokorunou," doplňuje ho Ježek.
Podle posledních průzkumů je v Praze asi šedesát tisíc pravidelných sázkařů, tedy těch, kteří pokoušejí své štěstí několikrát týdně.
Samotné kanceláře překvapuje, že počet jejich klientů přibývá a tržby stále stoupají. "Zatímco loni jsme měli celorepublikovou tržbu 3,2 miliardy korun, letos ji odhadujeme až na 4 miliardy," prozrazuje Ježek. Tipsport v tomto roce vyplatil osm výher přes jeden milion korun.
Fortuna před rokem zavedla ve Vodičkově ulici novinku - v herně U Nováků vysílá celá den chrtí a dostihové závody na velkoplošných obrazovkách.
Ačkoliv v tomto případě nepočítala s ekonomickým úspěchem, Pražané přišli nezvyklé zábavu na chuť. "A to i přesto, že tu chrtům vůbec nikdo nerozumí," diví se Horáček.
| Horáček: Sázkařů kupodivu přibývá Málokdo se v sázení vyzná tak jako tento devětačtyřicetiletý textař a podnikatel. Celý život riskoval, byl odborníkem na dostihy, a v posledních dvanácti letech vede úspěšnou sázkovou kancelář. "V Čechách se může sázet na všechny druhy hazardních her, což v Evropě není obvyklé," vysvětluje Horáček, který je s liberálním zákonem o loteriích a podobných hrách spokojený: "Neperou se tu špinavé peníze, nehraje se tajně, platí se daně... Já na prohibice zásadně nevěřím." Takže z Prahy vyrůstá Las Vegas? To slavné sázkařské město vyrostlo právě díky prohibici. Amerika vznikla na náboženském základě, na bankovkách tam mají dodnes nápis "Věříme v Boha", a společnost se dlouho snažila sázení vytěsnit. A právě tím způsobila jeho nesmírnou popularitu. Sázet se smělo jen v jediném státě, Nevadě, a lidé masově mířili do Las Vegas, i když museli létat složitě doprostřed pouště. Ale souhlasíte s tím, že i Prahu po revoluci zahltilo sázení ve velkém? Jistě, město je zajímavé pro cizince, kteří v kasinech utrácejí velké sumy. A sázkovým kancelářím tu kupodivu stále přibývají i domácí klienti. Někdy roku 1993 jsem si myslel, že už sázení každý zná, a boom se musí zastavit, ale je to naopak - nejvíc sázkařů tu přibylo za poslední tři roky. Takže nejen Praha, ale celá republika je pro podnikatele v oboru hazardních her terno? Byl by tu ráj například pro sázkové kanceláře, kdyby mezi nimi neexistoval konkurenční boj. Ale jsou tři, a tak si klienty musí hodně rozmazlovat. I Fortuně je někdy úzko. Například na loňském evropském fotbalovém šampionátu neproměnil španělský útočník Raúl pokutový kop v poslední minutě, a ta jediná penalta nás stála padesát milionů korun. V jakém typu hry má sázkař největší šanci na výhru? Každá je pro hráče jinak nevýhodná. Nejmenší naději mají v loteriích, jejichž provozovatel z definice nemůže prohrát. Když v loterii vyberete milion, tak si strhnete polovinu pro sebe a tu druhou rozdělíte mezi držitele vyhrávajících tiketů. Sázkař tak zábavnou formou přispívá na nějaký bohulibý účel, třeba tělovýchovu. Ale ten systém je brutálně proti němu. V Praze jsou ovšem ještě oblíbenější hospodské hrací automaty. Ty jsou nastavené tak, aby provozovateli zůstalo dvacet procent. Hráč sice může vyhrát za pětikorunu tisícovku, ale dlouhodobě vždy vyhrává provozovatel. Nikdo se ještě nenaučil obehrát stroj, to se jen povídá. Mnohem výhodnější jsou kasina, kde připadne provozovateli díky nule na ruletě průměrně asi 2,75 procenta. To už je relativně hráčsky příznivé. A vaše parketa, sázkové kanceláře? V nich hráč poměřuje své síly s bookmakerem, je to názor proti názoru. Takže abychom to vůbec mohli provozovat, vybíráme desetiprocentní manipulační poplatky. Vy jste nedávno začal v Praze provozovat i sázení na koně a chrty. I na to si lidé zvykli? To je taková naše vlajková loď, která nemá ekonomicky téměř žádný smysl. Udělali jsme hezkou luxusní věc, ale Češi se i na tyto závody sázet naučili. Chrtům tu nerozumí nikdo, to je pro lidi opravdu spíš legrace, takže sázky se rozjedou ve velkém hlavně při přímých přenosech z velkých dostihů. V sázení se točí velké peníze, a proto je zvláštní, že se o něm častěji nehovoří v souvislosti s kriminalitou. Skutečně, i já jsem příjemně překvapený, že se za dvanáctiletou existenci Fortuny nikdo nepokusil zfalšovat tiket a získat tak třeba pět milionů. Okolo her asi panuje zvláštní etika, nevím... |
