"Ať už pěstujete cokoliv, vždycky se zajímáte, jaké budete mít tržby. Jestliže jednou dostanete za kilo máku 40 korun a podruhé 19 korun nebo i méně, tak už to v hospodaření podniku dost lítá," vysvětlil ředitel Agrární komory Olomouc Miloš Porč hlavní důvod, proč řada pěstitelů na mák zanevřela.
Největší rozmach máku zažila česká pole poté, co v roce 2004 vstoupila do Evropské unie. Ta totiž stanovila, že Česká republika bude hlavním producentem potravinářského máku.
Největším pěstitelem této plodiny v Evropě byli Češi až do loňského roku. To ještě dozrávaly makovice na zhruba 51 000 hektarech polí. Dnes je to jen 31,5 tisíc hektarů.
Podobně se snížily i plochy oseté mákem na Olomoucku, kde se letos bude sklízet jen na 2 500 hektarech. Například zemědělský podnik Agra Velký Týnec na Olomoucku letos osel mákem 295 hektarů. To je zhruba o 15 % ploch méně než loni.
Na příští rok už má přitom v osevním plánu další snížení o 40 procent. "Dostaneme se tak na polovinu výměry z roku 2010," podotkl předseda představenstva firmy Miroslav Vrána. Ještě v roce 2006 podnik z Velkého Týnce přitom pěstoval mák na 400 hektarech.
V cenách je propad, místo máku se proto vyseje pšenice
Proč to rychlé snižování? I tady hraje hlavní roli cena. "Alfou a omegou je vždycky možnost produkci prodat. Po vstupu do Unie se prodeje opravdu rozjely. Dokonce bych to formuloval tak, že je nutno poděkovat obchodníkům za to, že naučili Evropu mák jíst a že dokázali prodat i velké produkce," vzpomíná Vrána na "zlaté časy".
Maximální ceny dostávali týnečtí zemědělci za kilo máku v roce 2008, bylo to i přes sto korun. Produkci z roku 2009 už ovšem na začátku loňského roku prodávali jen za desetikorunu za kilogram.
Makovník
"Asi to souviselo s globální ekonomickou krizí. Loni na podzim nastalo určité oživení, ale začátek letošního roku byl v cenách zase velký propad," popsal Vrána.
Ve Velkém Týnci je proto rozhodnuto – místo máku podnik příští rok zaseje ozimou pšenici, řepku a kukuřici.
Letošní žně v Olomouckém kraji začaly 7. července. Nejvíce - asi 60 procent ploch - je zatím sklizeno u ozimého ječmene, ve velkém se sklízí ozimá pšenice a zemědělci už vjíždí také do jarního ječmene. O očekávaných výnosech se odborníci zatím nechtějí příliš bavit, doufají však v průměrnou nebo mírně nadprůměrnou úrodu.
"Letos bylo dobré jaro. Nevíme však, jak se během žní bude vyvíjet počasí. V druhé polovině srpna může být úplně jiné než dnes," tvrdí předseda Agrární komory Olomouc Vladimír Dosoudil.
V Olomouckém kraji je letos oseto obilovinami celkem 98 400 hektarů polí. Řepka roste na bezmála třiadvaceti tisících hektarech.
