Z pocty je nadávka. Lingvisté dumají, jak jinak říkat nepřizpůsobivým

Když se řekne "nepřizpůsobiví", snad každému se vybaví Romové. Nebývalo to tak vždy, kdysi lidé byli na svou nepřizpůsobivost hrdí. Samo slovo je pozoruhodným příkladem naprosté změny významu i nepřesnou zkratkou užívanou politiky i médii. Existují ale alternativy? A co na ně říkají lingvisté?

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

"Charakterově pevný, tvůrčí, a proto cenný člověk nepřizpůsobivý, s pozorovacím talentem a pilný." "Osobně jsem royalista, konservativec a dokonale nepřizpůsobivý člověk." Taková byla čeština kdysi.

Začal to odsun Němců

Eva Lehečková z Ústavu českého jazyka a teorie Filozofické fakulty UK upozorňuje, že sociálně vyloučenou oblast například na Šluknovsku a Jesenicku vytyčili politici v historii.

"Nejprve přišel odsun Němců a do jejich domů, na jejich majetky byli vysunuti nemajetní Češi. Degradace pokračovala za minulého režimu. Vystrkal tam ústavy pro mentálně postižené, psychiatrické léčebny, léčebny pro narkomany, Romy. Tedy vše, co se v centru moc nehodilo," říká Lehečková.

A takováto začala být v 90. letech: "Je devadesát devět bytů, ale sociálně nepřizpůsobivých občanů je v Přerově víc."

Obrazný pytel s nepřizpůsobivými se pak doslova roztrhl v posledních měsících, souběžně s nárůstem problémů s romskými přistěhovalci na severu Čech.

Slovníkové citace o pár řádek výše dokládají, že dříve měl ten pytel zcela jiný obsah. Být v pytli nepřizpůsobivých byla čest. Proč ta změna?

V polovině devadesátých let se hledala politicky korektní nálepka. Kdo otevřeně vinil Romy, byl za rasistu.

Z dobrých lidí se stali nepřizpůsobiví

"Tehdy se lidé báli veřejně říct 'cikán', to bylo něco, co se ve slušné společnosti neříkalo. Všichni se za těch pár let od revoluce naučili, že jsme Romové. Dneska nás takto jmenuje senátor, různí starostové. Už jsme zase cikáni, dostali jsme se před revoluci," uvedl nedávno v iDNES.cz expředseda Romské občanské iniciativy Emil Ščuka (rozhovor čtěte zde).

Ještě zpět do 90. let. Veřejnost našla fintu, jak nejmenovat přímo ani cikány, ani Romy. Vzpomněla si na výraz "nepřizpůsobiví", dala mu nový význam a ten se uchytil v řeči politiků i médií.

Vzniklá nálepka označila všechny stejně – ať už posílají děti do škol a pracují, nebo je nechávají chodit do heren a sami pobírají dávky. A začalo přibývat těch nepracujících. "Od roku 1993 nám brali práci Ukrajinci. Říkali jsme, že to je na náš úkor, protože do té doby byla lopata, krumpáč a kolečko naše. Bylo naše čtyřicet let. Od války tu nikoho neměli, než 'Romáky' na těžkou práci. Naučili jsme se to a chtěli to dělat," říká Ščuka.

A dodává: "Z dobrých lidí se stali nepřizpůsobiví. Nemůžu ale dnes říct, že viníkem je majorita a my jsme v tom nevinně. Ty doby už takové nejsou, to jsem mohl říkat v devadesátých letech. Dneska už ne, dneska se situace hodně změnila. A to, co někteří Romové předvádějí, na to nemám odpověď."

Najít vhodnější výraz? Těžko

Eva Lehečková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy médiím jejich roli nevyčítá. "Není to ani ze zlé vůle, ani ze senzacechtivosti, z potřeby upoutat. Média často chtějí jen zkratky, aby zpráva nezabrala moc času nebo místa," říká.

Nalézt řešení není snadné. "Když dobré pojmenování nemáme, musí docházet k nedorozumění a nechápání. Tímto je pojmenováváme tak, jako že oni se mají přizpůsobit nám. Ale být chudým je také jistý typ lidské kultury, či spíše civilizace, ze které není úniku, protože má stvořeny své hodnoty, bohužel také myšlenkové stereotypy," přemýšlí profesor Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty UK.

Hausenblas soudí, že situaci odpovídá lépe slovo "vyloučení". Ani to není bez zádrhelu: leckdo na to může namítnout, že je to nálepka jako každá jiná – z jedné skupiny dělá ublížené, z jiné ty, kteří ublížili. Samozřejmě se najdou i lidé, kteří to tak necítí, vnímání jazyka je individuální.

Zapojte se do diskuse

Napište nám, co si o hledání vhodného výrazu myslíte a jaký byste použili vy.

Pak tu ještě jsou "nepřizpůsobení". Optikou jazykových nuancí je to termín, který konstatuje skutečnost, zatímco výraz "nepřizpůsobivý" lze vyložit jako plošné obvinění.

Ta debata je do jisté míry akademická. Co třeba nevymýšlet žádnou nálepku a pojmenovávat případ od případu, co nejvhodněji podle situace?

"Žádné jednoduché označení se nehodí úplně. Rozdíl v civilizaci je tak zásadní, že se nedá překonat jen pojmenováním," uzavírá profesor Hausenblas, podle kterého budou debaty o nepřizpůsobivých / nepřizpůsobených / vyloučených (nehodící se škrtněte) úplně jiné, jakmile policie a úřady včetně soudů budou podle zákona jednat s těmi, kdo porušují zákon, ať jsou bílí, nebo černí.