"Jedeme na dovolenou. Máme peníze, zpáteční jízdenku i pojištění," řekla ČTK žena, která do Londýna cestuje s dcerou. Tvrdí, že se bude vracet se stejnou cestovní kanceláří příští týden ve středu.
"Jestli tato rodina neprojede, budu to už považovat za diskriminaci. Všechno mají v pořádku," doplnil majitel cestovní kanceláře.
Řekl, že se při minulé cestě musel osobně zaručit za Romku, která se v Anglii provdala za Albánce s britským pasem a do ČR se vrátila pouze porodit dítě. "Zpátky ji nechtěli pustit. Musel jsem se do toho vložit. Naštěstí oba dobře znám," vysvětlil Vladimír Bartovský.
29. července: Část druhé skupiny pokračuje na ostrovy
Němečtí celníci nepustili v pondělí 29. srpna na své území patnáct z 26 Romů, kteří vyrazili do Velké Británie. Podle řidiče českého autobusu měli odmítnutí málo peněz. Ostravští Romové tvrdí, že jedou za příbuznými.
Někteří ale přiznali, že chtějí získat v Anglii azyl, protože se necítí v tuzemsku bezpečně. Byla to už druhá skupina Romů opouštějící Ostravu. První nepustili němečtí celníci také kvůli nedostatku peněz a navíc chybějícímu pojištění.
"Tentokrát mají zpáteční jízdenky, zaplacené pojištění i pozvání a říkají, že tam jedou na návštěvu za svými rodinami," uvedl ředitel Bartovský.
"Všichni měli doklady v pořádku," řekl po skončení celního odbavení jeden z řidičů autobusu, který Romy převáží. "Patnáct z nich však mělo málo peněz, proto je celníci poslali zpět," dodal řidič.
Všichni cestující z autobusu nejdříve prošli kontrolou na českém území, protože ale měli cestovní doklady v pořádku, pokračovali k odbavení u německých úředníků. Ti se každého ptali na důvod cesty do zahraničí, chtěli vidět doklady, pojištění i finanční hotovost.
"Měla jsem 120 liber a nepustili mě, chtěla jsem jet jen na týden, mám i zpáteční jízdenku," komentovala to jedna z žen. Jiná rodina se svěřila, že pro tři lidi měla dohromady 150 liber.
Někteří cestující měli podle řidiče jízdenku s vyznačenou zpáteční jízdou na příští týden, jiní měli sice koupené zpáteční jízdenky, dobu návratu si ale zatím nenechali v lístku označit.
Poslední masovější odchod Romů z Česka se uskutečnil loni v dubnu. Podle Romské občanské iniciativy tehdy do Británie odešlo asi 20 rodin, převážně z řad olašských Romů.
"Je možné, že nyní začíná další vlna romské emigrace. Ale ta se objevuje téměř vždy o prázdninách," míní Viktor Sekyt z Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity Úřadu vlády.
"Nemyslím, že by tam jezdili na dovolenou. Je třeba jejich odjezd brát případ od případu, ale někteří si opravdu chtějí pouze materiálně polepšit," podotkl Sekyt.
První skupina Romů skončila v Rozvadově
Němečtí celníci na hraničním přechodu v Rozvadově na Tachovsku nepustili do své země 79 lidí ze tří autobusů. Je mezi nimi i 34 Romů, kteří zamířili z Ostravy do Londýna. Někteří se přitom netajili, že tam chtějí požádat o azyl. "Úředníci je odmítli odbavit nejčastěji proto, že neměli dost peněz a nebyli pojištěni," upřesnil mluvčí policejního prezidia v Řeznu Albert Schindler.
Romům se postup německých úřadů nelíbí. "Po poradě s právníkem se odvoláme na ministerstvo zahraničních věcí, aby v tom udělali pořádek. Němci totiž, i podle našeho právníka, porušili zákon. Romové chtěli jejich územím pouze projet. Nechtěli tam zůstat. Kdyby je vrátili Britové, tak by to bylo něco jiného, protože tam byl jejich cíl cesty," uvedl Facuna.
Mluvčí německého velvyslanetví v Praze Petra Dachtlerová ale uvedla, že celníci neporušili žádný zákon. "Pokud má celník pochybnosti, může turistovi odmítnout vjezd do země. To, že měli Německem jenom projíždět, není důležité, protože už to pak nejde ohlídat. Klidně by mohli někde v Německu vystoupit. Navíc neměli pojištění a nebyli schopni uvést adresu kam jedou. Těch důvodů bylo příliš mnoho," uvedla Dachtlerová.
Romové tvrdili, že jedou na dovolenou
Už při příjezdu autobusu z Ostravy byla na hraničním přechodu asi dvacítka Romů z Teplic a Litoměřic, které němečtí úředníci odmítli vpustit do země. "Nechápu, proč nás tam nechtěli pustit, máme zpáteční jízdenku. My nikam utíkat nechceme, my se máme dobře v Čechách, máme byt a pracujeme," řekl ČTK František Balog.
Romové prohlašovali, že do Anglie chtěli na týden na dovolenou za příbuznými a že mají 20 tisíc korun na osobu a platební kartu. Podle svých slov jim nechybějí ani doklady včetně policejních protokolů dokazujících útoky proti jejich dětem.
Romové cestující z Ostravy se naopak netajili tím, že v Británii chtějí žádat o azyl. Měli jen jízdenky na cestu tam.
"Dnešní situace není nijak výjimečná, v roce 2000 jsme na tomto přechodu nevpustili do Německa přes tři tisíce lidí, loni to bylo kolem 2 650 osob," konstatoval Schindler. Pokud by němečtí úředníci podobné kontroly neprováděli a nevraceli lidi bez pojištění a dostatku peněz, udělali by to úředníci v Británii, připustil.
Romové, kteří zůstali na hranicích, se budou muset dopravit domů sami. Jejich autobusy, ze kterých museli vystoupit, totiž pokračovaly dál v cestě.
Z Ostravy odjeli do Británie žádat o azyl
Tři desítky Romů zamířily v pátek dopoledne autobusem z Ostravy do Londýna. Řada z nich tam chce požádat o azyl. Tvrdí, že v České republice jsou bez práce, necítí se bezpečně a jsou neustále diskriminováni. Předseda regionálního sdružení Dženo Mikuláš Horváth MF DNES potvrdil, že odjela první skupina Romů. Druhá se chystá do Velké Británie začátkem srpna.
"Přišla jsem vyprovodit sestru, která jede s pěti dětmi ve věku od čtyř do čtrnácti let," řekla jedna z Romek. Věří, že se sestře v Británii povede dobře a v budoucnu za ní bude moci přijet. "Tam nedělají rozdíly, kdo je černý a kdo bílý," prohlásila.
Podle informací ČTK se o odjezd zajímala i Bezpečnostní informační služba.
Romové mají jednosměrný lístek
Romové si koupili lístek u karvinské cestovní kanceláře, která zajišťuje pravidelnou linku Karviná-Londýn. Podle majitele firmy Vladimíra Bartovského si řada pasažérů koupila jen jednosměrný lístek za 2100 korun.
"Na hranicích jsou s nimi problémy. Probíhá to tak, že nás drží v Doveru na imigračním třeba čtyři až šest hodin. Na českých hranicích jsme i dvě tři hodiny," popsal Bartovský.
Romové cestu do poslední chvíle tajili. Řada z nich odmítla s novináři komunikovat i při odjezdu. Někteří ale přiznali, že počítají s variantou, že je přes hranice nepustí a budou se muset vrátit. "Tak to zkusíme podruhé," řekl jeden z odjíždějících.
K odjezdu do Británie se rozhodl před dvěma týdny. O tom, kam půjde a kde bude v Anglii hledat pomoc, nemá představu. "Cestuji i s dětmi. Jazyka se nebojím. Věřím, že se všechno naučím. Když se tam chytnete, je to tam lepší," řekl mladík, který je několik let bez práce.
Do Anglie chtějí i další
Někteří představitelé romských organizací odchod Romů odsuzují. "Přes hranice je musejí pustit, pokud splní všechny podmínky a budou mít v pořádku doklady. Imigrační úřady v Británii jsou s tím však obeznámeny a nepřijmou je. Oni tam cestují jako ekonomičtí turisté," tvrdí předseda regionálního sdružení Dženo Mikuláš Horváth.
Podle něho se na cestu už připravují další Romové. "Mělo by to být zřejmě 2. srpna," sdělil Horváth.
Poté, co proti odjezdu Romů vystoupil v médiích, přišlo mu prý na mobilní telefon několik výhrůžek. "Tvrdí se v nich, že pokud se Romové do Británie nedostanou, poznám jejich hněv," prohlásil.
Romové se soudí v Londýně
Londýnský soud začal v týdnu projednávat stížnost českých Romů na údajně diskriminační a ponižující postup britských úředníků. Žalobu v říjnu podalo sdružení organizací ochránců lidských práv Liberty se sídlem v Londýně, jehož právníci budou u soudu zastupovat Evropské středisko pro práva Romů a šest anonymních českých Romů. Více o soudu čtěte zde.
Britové, aby předešli případnému zneužívání svého azylového systému, loni v létě zavedli kontroly na ruzyňském letišti. Úředníci se sem vracejí v nepravidelných intervalech a zjišťují, za jakým účelem lidé do Anglie směřují.
 Z Ostravy odcestovalo autobusem do Londýna na třicet Romů. Řada chce požádat o azyl. Tvrdí, že v České republice jsou bez práce, necítí se bezpečně a společnost je diskriminuje. 26. července 2002) |
 Z Ostravy odcestovalo autobusem do Londýna na třicet Romů. Řada chce požádat o azyl. Tvrdí, že v České republice jsou bez práce, necítí se bezpečně a společnost je diskriminuje. 26. července 2002) |
