V Izraeli se dodnes ví, že bez československé pomoci by stát Izrael zřejmě zanikl krátce po svém vyhlášení.

V Izraeli se dodnes ví, že bez československé pomoci by stát Izrael zřejmě zanikl krátce po svém vyhlášení. | foto: Jan Wirnitzer, iDNES.cz

Z peněz od Izraele platilo Československo evropské komunisty

  • 20
Poválečné Československo poskytlo vznikajícímu izraelskému státu zásadní vojenskou pomoc. Tajemstvím však byl osud milionů dolarů, které Izrael zaplatil. Podle historika Františka Hanzlíka byly použity na pomoc komunistům v různých zemích.

Opravdu to není malá částka: 700 milionů korun v dolarech zaplatili jen do léta 1948 Izraelci za zbraně a vojenskou pomoc tehdejšímu Československu. Byly to klíčové dodávky, bez nich bych Izraelci těžko udrželi vznikající samostatný židovský stát v nepřátelském obklíčení.

Historik Hanzlík:

"Vše nasvědčuje tomu, že za tyto peníze komunisté poskytli tajnou pomoc cizím soudruhům.“

Izrael je dodnes za tuto pomoc vděčný, často se o ní mluví i píše. Co se však stalo s penězi za zbraně a výcvik? Odpověď nabízí historik František Hanzlík v nové knize Bez milosti a slitování pojednávající o fanatickém komunistovi Bedřichu Reicinovi, který měl tehdy pomoc Izraeli na starosti.

Hanzlík studoval dokumenty, podle kterých byly za stamilionové transakce vypláceny až dvacetiprocentní provize. Později sice klesly na šest procent, i tak se však jednalo o tehdy obrovské částky v řádech desítek milionů korun. "Vše nasvědčuje tomu, že za ně českoslovenští komunisté poskytli tajnou pomoc řeckým a španělským soudruhům. Možná i komunistům v dalších evropských zemích," říká Hanzlík.

Dokládají to původně tajné dopisy, které si v červenci 1948 vyměňovali nejvyšší komunističtí funkcionáři v Praze.

Když se to nabízí, proč bychom nebrali

"... že by mohlo býti použito těchto peněz na podporu protiimperialistických hnutí v Řecku, Španělsku a jinde," stojí například v dopise vysoce postaveného komunisty Karla Švába tehdejšímu generálnímu tajemníkovi KSČ Rudolfu Slánskému. Ve stejném dopise je uvedeno i stanovisko Reicina. "... když se takovéto věci nabízejí, je třeba je bráti."

Politický kontext

Poválečné Československo pomohlo Izraeli vyhrát válku o nezávislost. Velvyslanectví Státu Izrael se zavázalo hradit veškeré výdaje spojené s poskytnutou pomocí.

Představy komunistických představitelů v Moskvě a v Praze se však nenaplnily. V Izraeli nebyl nastolen komunistický režim, který by prosazoval zájmy Sovětského svazu.

Pro ty, kteří pomoc Izraeli prosazovali a prováděli, to mělo tragické následky. Mnozí z nich se stali obětí stalinských čistek.

Mezi obžalovanými ve Slánského procesu byl i Bedřich Reicin, který byl stejně jako Slánský popraven. Na pomoci Izraeli se podílelo Reicinovo zpravodajství.

Pomoc Izraeli byla neobyčejně rozsáhlá. Stovky specialistů a vojenských odborníků se cvičily na mnoha místech v Československu. Zbraně se dovážely do Izraele a tam byly prakticky ihned nasazovány do boje.

Jedním z těch, kteří se podíleli na výcviku izraelských dobrovolníků (v Libavé a později i přímo v Izraeli), byl i hrdina druhé světové války Antonín Sochor, který později tragicky zahynul.

Mezinárodní průšvih

Celá akce byla sice přísně tajná, ale existence výcvikového tábora v Libavé byla nakonec prozrazena, což skončilo mezinárodní ostudou.

"Koncem října 1948 povolal mne Reicin do Prahy a ostře mi vytýkal, že došlo k tomu, že existence jednotky byla vyzrazena, takže egyptská vláda protestovala u československé vlády," popsal později v jednom z dokumentů Vilém Kahan, který byl na Reicinův příkaz zpravodajským důstojníkem nejdříve v Libavé, později v Izraeli.

Řízením akce s názvem Hagana pověřil Reicin Stanislava Pallu. Ten koordinoval výcvik i dodávky zbraní. Podle dobových dokumentů Reicin pomoc Izraeli vehementně prosazoval. Zástupce Zbrojovky Karel Veverka, který naopak podporoval vývoz zbraní do Sýrie a Egypta (sousedé a tehdejší nepřátelé vznikajícího Izraele), dokonce skončil téměř na rok ve vězení.

Nebyl za nic odsouzen a později řekl: "Jsem osobně přesvědčen, že to byla akce Reicina ve spojitosti mého stanoviska k dodávkám zbraní do Egypta a Sýrie."

Zbraně i výcvik

Zárodkem budoucí izraelské armády se stala vojenská organizace Hagana. Stejně se jmenovala i tajná operace na pomoc Izraeli. Československo dodávalo zbraně a cvičilo izraelské vojáky.

Výcvikem ve vojenském prostoru Libavá v letech 1948-1950 prošlo 1 250 členů Hagany (281 žen).

Na tankovém učilišti ve Vyškově se cvičilo 43 lidí. Dalších 60 dobrovolníků Hagany absolvovalo přípravu leteckých mechaniků v Liberci.

V Kumru u Zákup absolvovalo 43 dobrovolníků výsadkový výcvik. Asi 200 pilotů se cvičilo na letištích v Žatci, Hradci Králové, Olomouci a Českých Budějovicích.

Podle historika Hanzlíka však mohl existovat i další důvod Veverkova dočasného odstranění: právě přes něj nabízeli Izraelci mimořádně zajímavé - zpočátku až dvacetiprocentní - provize za nákupy zbraní. Provize, které byly označovány jako "kalorie", mohly být uloženy podle přání zprostředkovatele v kterékoli bance na světě.

Navíc existovalo podezření, že na vysokých provizích vydělávali i někteří vysocí komunističtí představitelé. Z toho, že vlastní konta ve Švýcarsku a Izraeli, byl podezříván i samotný Reicin. Důkazy však chyběly.

Politický vrah skončil stejně

Reicin, kterému se na začátku války podařilo utéct do Sovětského svazu, se zapojil do činnosti československé vojenské jednotky v Buzuluku. Tam však ve skutečnosti fungoval jako komunistický informátor. Později patřil k obávaným fanatikům a po únorovém převratu organizoval krvavé čistky. Je spoluodpovědný za proces s generálem Heliodorem Píkou, který byl popraven.

Samotného Reicina ovšem stihl o pár let později stejný osud. Byl odsouzen v procesu s takzvaným protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského a spolu s ním také popraven. I když to oficiálně nikdy nezaznělo, byla to zřejmě Stalinova pomsta za akci Hagana, která nakonec skončila politickým fiaskem, neboť nový izraelský stát se nestal spojencem Moskvy.

"Následovala vlna čistek s antisemitským podtextem,“ říká Hanzlík. Spoustu dohadů vyvolala i tragická nehoda válečného hrdiny Sochora, kterou mnozí považovali za politickou vraždu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue