Z odpadků stavíme nové kopce

  • 21
Třídění odpadů nám zatím k srdci nepřirostlo. Zatímco Rakušané roztřídí téměř polovinu odpadků z domácnosti, Češi si z nich na skládkách stavějí kopce. Kdo každý den vysype do popelnice svůj koš na odpadky, může si podle kalendáře jednoduše představit, kde smetí z jeho domácnosti skončí.

Od pondělí do pátku vyhazuje smetí na skládku, sobotní odpadky putují do spalovny a pouze nedělní dávka se znovu využije jako druhotná surovina.

Každý rok vyprodukují domácnosti v České republice přes čtyři miliony tun komunálního odpadu. Naprostá většina ho skončí na skládce. "V roce 2001 bylo na skládkách uloženo 63 procent komunálního odpadu, spáleno 9 procent a jako druhotná surovina bylo využito 10 procent," sdělila Jaroslava Mlnaříková z Centra pro hospodaření s odpady.

V praxi vypadá skládkování milionů tun tak, že po republice rostou z odpadků kopce. Například na skládce ve Chvaleticích navrší obyvatelé Pardubic, Hradce Králové a Přelouče každé čtyři roky na ploše o velikosti fotbalového hřiště horu vysokou dvacet metrů.

Praha, Liberec a Brno mohou kromě skládek likvidovat odpad také ve spalovnách. Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika však upozorňuje, že spalování odpadků jen odsouvá problém tam, kde není tak vidět. "Existuje u nás mýtus, že spalováním ten odpad vlastně zmizí z očí. Jenže každá spalovna potřebuje zase svou vlastní skládku, kam musí ukládat popel," říká Petrlík.

Do třídění se lidem nechce
Budoucnost likvidace komunálního odpadu vidí ekologové i úředníci ministerstva životního prostředí stejně: odpad třídit a co největší část znovu využívat. Zatímco v Rakousku, Německu nebo Nizozemsku se daří ještě před definitivním vyhozením do popelnice roztřídit téměř polovinu domovního odpadu, Čechům se do takového třídění moc nechce. Podle statistik se daří k recyklaci využít přibližně desetina odevzdaného komunálního odpadu.

Lidé podle Petrlíka nechtějí odpad třídit především proto, že je to pro ně práce navíc, ke které je nikdo nemotivuje. "V Rakousku nebo Německu funguje jednoduchý systém. Lidé si musí na svůj domovní odpad kupovat speciální pytle a ty, které jsou určeny na tříděný, jsou levnější. Nic takového u nás není. Nevím o tom, že by se někde pokusili takový systém vyzkoušet."

České domácnosti platí buď pevný roční poplatek, nebo sazbu závislou na počtu vyvezených popelnic. Dosavadní statistiky však ukazují, že ke třídění nemotivuje ani jeden z nich.

Smutné je, když z kontejneru vysypou věci po babičce

Na to, aby byl součástí přírody, je ten kopec divný. Roste na něm sice tráva a sem tam i nějaký keř, ale svahy má nápadně pravidelné, jako by je někdo zarovnával podle pravítka.

Po asfaltové cestě, která kopec obtáčí, vyjíždí nahoru plný popelářský vůz. Za několik minut se bude vracet zpátky prázdný a vrchol kopce se posune o několik centimetrů vzhůru.

Břetislav Kautský si vysypané odpadky přeměřuje přimhouřenýma očima. "No jo, moc popela. To přivezli z Přelouče, tam ještě není všude zavedený plyn, a tak lidi topí v kamnech. Podívejte, jak to práší," hodnotí znalecky obsah vyvezených popelnic.

Na skládce komunálního odpadu ve Chvaleticích na Pardubicku pracuje už deset let a z kabiny svého stroje ji má jako na dlani. Stačí mu letmý pohled, aby věděl, odkud vysypané smetí pochází.

Zvolna sundá ruku z volantu, zařadí rychlost a třicetitunový kolos, který ovládá, se dá do pohybu. Místo kol má ocelové válce osázené masivními hroty. Velká radlice na čele dokáže odsunout jakoukoli překážku. Na drcení, pěchování a zhutňování odpadků to je šikovný stroj.

"To víte, všechno hydraulika, to by mohlo jednou rukou řídit i dítě," mazlí se vousatý muž s volantem. Pod ozubenými válci právě praská torzo mrkací panenky a stará školní aktovka. Řidič si ale žádný sentiment nepřipouští. Radlicí si rozhrne další část hromady vysypané z popelářského auta a dvakrát přes ni přejede. Na měkkých odpadcích se vůz houpe jako loď na moři.

"Tak s tímhle nic neudělám, to se ujezdit nedá," zastavuje stroj. "Všechno to je lehké smetí. Už aby začali najíždět popeláři z Pardubic. Odpad z velkého města je směs, která se na skládce zhutňuje nejlíp," vysvětluje.

Takzvané zhutňování je na skládce klíčová činnost. Odpadky se při ní daří stlačit až na sedmkrát menší objem, než mají v popelnici. Poté, co je popelářský vůz vysype, by se do nich člověk zabořil až po pás.

Když je zpracuje Břetislav Kautský se svým strojem, jezdí po nich bez problémů plně naložené nákladní vozy. Chvaletická skládka může narůst až do dvaceti metrů. Za deset let tu obyvatelé třísettisícové aglomerace mezi Hradcem Králové a Pardubicemi vybudovali z odpadků dva takové kopce, každý na přibližně tříhektarovém pozemku. Třetí zatím dosáhl poloviny plánované výšky.

Při čekání na další porci odpadků Břetislav Kautský prozrazuje, že občas ho při práci na skládce přepadne zvláštní smutný pocit. "To když třeba před vás vysypou kontejner, do kterého rodina naskládala věci při vyklízení bytu po babičce. Najednou máte rozjezdit pěkný nepoškozený nábytek... Nebo se před vámi otevřou dveře skříně a tam je ještě nažehlené prádlo naskládané do komínků." Nic z toho se ale zachránit nedá. "Máme přísný zákaz cokoli ze skládky brát," říká důrazně.

Až ujezdí desátou dvoumetrovou vrstvu, zaveze se vrchol skládky metr a půl silnou vrstvou hlíny. Svahy i vrchol obrostou travou a keři a kopec bude hotový.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video