"Netýkavka je invazní druh rostliny, jejíž semena jsou k nám toky splavovány z německých pramenišť. Šíří se nejen podél toků, ale při lokálních záplavách také plošně do širšího okolí," vysvětlil botanik z Českého lesa Petr Mudra.
Němci považují netýkavku žláznatou za okrasnou rostlinu a její nekontrolovatelné rozšiřování jako problém nevnímají. Ochránci z Českého lesa ale ano, agresivní rostlinu tak mohou likvidovat donekonečna.
NETÝKAVKA ŽLÁZNATÁKřehká a mělce kořenící netýkavka se dobře likviduje vytrháním, větší plochy je vhodnější posekat. Nejenže netýkavky hustým zápojem ničí původní rostliny břehových porostů. Při zvýšeném průtoku vody, kdy se říčka vylije z břehů, vytržené netýkavky ucpávají jezy. Tím zhoršují průběh povodně a navíc se dále roznášejí do krajiny. Pokud se netýkavka vytrhává, když už dozrávající tobolky vystřelují semena do okolí, je lepší semeníky odstřihnout do pytle a potom je zlikvidovat ve spalovně. |
Netýkavka se v Českém lese objevila po roce 2000 a pomocí semen se za několik let celkem hojně rozšířila. "Lokální stanoviště rostlin jsme mechanicky likvidovali a netýkavku sbírali do igelitových pytlů. Takový postup ale má smysl pouze v místech, kde netýkavky není tolik. Při plošnějším rozšíření je již třeba zasáhnout chemicky. A v těch nejhorších případech se smířit s ochuzením krajiny a české biodiverzity a netykavku přijmout," míní Mudra.
I když se s netýkavkou v Českém lese bojuje těžce, mají tady ochránci šanci držet rostlinu a jiné invazní druhy pod kontrolou. "Český les leží na specifickém místě, dlouho byl kvůli poloze na hraničním území nepřístupný jak pro lidi, tak kvůli hustému porostu i pro rostliny. Proto se u nás invazní druhy rozšířily se zpožděním a máme šanci je držet pod kontrolou," potvrdil.
Další nebezpečné druhy: bolševník nebo vlčí bob
Botanici během tříletého mapování luk, vodních toků, bývalých vojenských areálů a zaniklých obcí zjistili, že kromě netýkavky v Českém lese řádí také vlčí bob mnoholistý, bolševník velkolepý, celík kanadský, netýkavka malokvětá nebo pámelník bílý.
Až pět metrů vysoký bolševník se vyskytuje na 43 známých lokalitách. "Především pak v severní části Českého lesa v okolí obce Branka a na Pavlově Studenci," konstatoval vedoucí Správy CHKO Český les Jindřich Horáček.
Bolševník pochází z Kavkazu a dokáže změnit původní ekosystémy. Navíc je velmi obtížné se jej zbavit. "Rostlinné šťávy mohou při kontaktu s lidskou kůží a v kombinaci se slunečním svitem způsobit popáleniny druhého stupně," varoval Horáček.
Správa Českého lesa chce z chráněné oblasti nejdříve vymýtit právě bolševník. Pomohou peníze z operačního programu Životní prostředí.
Invazní druhy se rekrutují z neofytů
Naše původní flóra čítá asi 2 700 až 3 000 druhů. Dalších 300 druhů tvoří takzvané archeofyty, tedy rostliny, které se k nám dostaly od neolitu zhruba do roku 1 500 našeho letopočtu.
"Tyto rostliny nevnímáme jako problematické. Rostou u nás již tak dlouho, že většina lidí netuší, že do naší přírody nepatří. Jsou to například polní plevele vlčí mák nebo chrpa modrá," uvedl Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd.
Dalších 1 300 až 1 400 druhů pak botanici registrují jako neofyty, tedy rostliny, které k nám začaly pronikat zhruba od objevení Ameriky. "Neofyty tvoří téměř třetinu české flóry. Některé z nich zdomácněly natolik, že se rozmnožují bez přispění člověka - jsou to například violka vonná, vojtěška nebo čemeřice zelená," dodal Pyšek.
A právě z neofytů se pak rekrutují invazní druhy rostlin, které se rychle šíří a vytlačují naše původní druhy. Ze zhruba sedmdesáti druhů invazních roslin je jich deset nebo dvacet, které mohou mít na českou přírodu zásadní vliv.
"Před několika lety jsme monitorovali asi 300 rezervací a napočítali v nich asi 2000 druhů rostlin. Neofyty z toho tvořily asi 5 nebo 6 procent, což není tak zlé. Mezi nejrozšířenější patří netýkavka malokvětá, která se vyskytuje asi ve třetině rezervací, do české přírody se integrovala celkem dobře a větší problémy nedělá. Rozšířeným invazním druhem je také akát, který se objevil asi ve čtvrtině zkoumaných rezervací," uzavřel botanik s tím, že u nás nejsou rezervace invazními rostlinami nějak dramaticky zasaženy, ale na lokální úrovni může i jediný druh způsobit velké problémy.
