Už teď hlasme příští nález: porušila "zákon", šup s ní pryč. A šup tam s radou jinou. Je po volbách. S ČT to jde z kopce dolů. Český paradox: čím víc se bojuje za nezávislost ČT, tím hlouběji upadá do závislosti. Napišme upřímně: poslanci zas zvolí radu podle kritéria "co nejméně kompetentní".
Nekompetentní rada, často plná podivínů, je slabá, její skutky samy volají: parlamente, zasáhni. Proč by to měl parlament přeslechnout? O "nezávislost" ČT se už nikdo nestará. A přitom si politici dovolují vůči ČT, čeho by se před dvěma třemi lety nikdo neopovážil.
Na jaké téma byla vlastně slavná televizní bouře? Nezávislost a svoboda ČT? Prosazení menšinového zájmu politiků ve spacáku, odborů, či jiného ďábla? Nebo jen o vyhnání jednoho Hodače? Rozbouřená srdce z pódií před dvěma lety jsou dnes spokojena? Asi ano.
Umělci, herci, novináři divně mlčí, ačkoliv sám Zaorálek telefonuje přímo do ucha televizní nezávislosti své pokyny. Hloubavější ničitelé ČT přesto navrhují: ať Radu ČT sestavují občanská sdružení, církve, vědci, nezávislí velikáni. Pokud se to prosadí, dočkáme se rány z milosti. Nic není hádavějšího a nic není méně odpovědné a méně kompetentní než právě občanská sdružení.
Jejich nezávislost by mohla roztrhat ČT na kusy ještě rychleji, než to učiní rady závislé na parlamentu. Co je tedy dobře? Asi jen rada jmenovaná králem.
Rebelie před dvěma lety se nepovedla. Nebo povedla? Co chtěla uhájit?
ČT dnes: tříleté bezvládí, chaos, úpadek a pracovně nenáročné prostředí přátel. Vliv politiků vzrostl. A "nezávislí" se svou věcí bouří kdesi o dům dál. Vracet ČT potřebnou nezávislost bude muset někdo jiný. Ale jen čert ví kdo.
