"Na konci roku a na začátku roku je pokaždé cena za vykupovaný papír nižší, protože končí staré a uzavírají se nové roční kontrakty. Od toho okamžiku pak jeho cena stoupá," říká provozovatel pražské výkupny Jiří Kříž.
Za vybírání kontejneru tisícikorunová pokuta
Toho si všimli zejména lidé, kteří si vybíráním papíru z kontejnerů a jeho převážením do sběren přivydělávají. Sběrači přitom často netuší, že jde o přestupek, za který mohou na místě dostat pokutu tisíc korun.
Vytříděný papír z nádob v Praze2006 ... 22 245 tun 2007 ... 23 711 tun 2008 ... 26 732 tun 2009 ... 28 128 tun 2010 ... 26 162 tun |
"To možná platí o bezdomovcích, ale my máme vyfotografovaná i ´lepší´ auta, která přijedou až ke kontejneru, řidič celý jeho obsah přeloží do vozu a odjede," říká Anna Vojtěchová z oddělení odpadů a ekologické výchovy pražského magistrátu.
Podobnou zkušenost mají i v Děčíně. "Scénář je vždy stejný. Ke kontejneru na tříděný papír přijede osobní vozidlo, ze kterého vyběhne posádka a během několika málo minut do vozu naloží všechen papír, který v kontejneru najde,“ uvedl ředitel děčínské městské policie Marcel Horák. Papír z kontejnerů pak končí v některé ze sběren.
Krádež papíru ze sběrné nádoby v Děčíně.
"Papír v kontejneru není jejich majetkem, jedná se o typický majetkový přestupek. Pokud byl přistižený zloděj v posledních třech letech trestán za podobný skutek, mohlo by se jednat i o trestný čin," upozornil Horák.
Radnici, která na systém třídění každoročně doplácí, se to pochopitelně nelíbí. V Praze proto vznikl nápad, že se kontejnery začnou zamykat. Testovací provoz se zatím vyzkoušel na sídlišti v Letňanech a v zástavbě činžovních domů na Vinohradech.
"V Praze 2 se to týkalo asi 30 kontejnerů. První týden se všechny před vysypáním zvážily, abychom věděli, kolik papíru v nich je. Další týden byly kontejnery zamčené a před vyvezením se vážily znovu," popisuje testovací systém ředitel firmy Komwag Jaroslav Stružka.
Zamčené kontejnery by možná odradily i běžné uživatele
Jenže se ukázalo, že i když byly nádoby zamčené, papíru v nich stejně ubylo. "Vysvětlujeme si to tím, že lidem nevyhovovalo, že nemohou otevřít celé víko. Řada lidí totiž noviny do kontejneru nosí svázané nebo v taškách, které pak vysypou. Než aby to tam strkali dírou ve víku, radši ho házeli na zem, případně do nádob na směsný odpad," říká Stružka.
Podle něj tento nápad zkrátka nevyšel. Vybírači kontejnerů navíc někde poničili i samotné zámky. Ještě hůř, pokud jde o čistotu okolí a nádob, to dopadlo na letňanském sídlišti. I tady přitom byla značná část zámků na padesáti testovacích nádobách poničená.
Méně papíru v kontejnerech znamená i méně peněz do pražského rozpočtu. Systém tříděného odpadu stál město loni 309 milionů korun. Jenže od společnosti Eko-Kom dostalo zpět jen 159 milionů. Za první čtvrtletí letošního roku dostal magistrát zatím pouze 37 milionů. I kdyby částka byla stejná po zbytek roku, roční výnos klesne o deset milionů.
Řešením by mohly být podzemní kontejnery. Jsou ale drahé
Pomoci by za této situace mohly podzemní kontejnery. "Výhodou je, že nekazí vzhled ulice a nic se z nich nedá vzít. Nevýhodou je jejich vysoká cena," říká Petr Zvejška ze společnosti Pražské služby.
Vybudovat takzvané podzemní hnízdo na tříděný odpad vyjde minimálně na milion korun. Městské části si jejich zřízení navíc platí samy. Například na Smíchově v minulých letech vznikla tři taková místa. To nejlevnější přišlo Prahu 5 na více než dva a půl milionu.
