"Jejich osobní štítky zmizely. Je vyloučené, že by se ztratily u nás, muselo se s nimi něco stát ještě v době, kdy archiv spravovala KSČM," říká Alena Nosková z Národního archivu.
KSČM evidenci členů kontrolovala až do konce roku 1994. Komunisté tehdy mohli z těžkých ocelových kartoték vyřadit své vlastní členy.
Otázka je, jestli si kromě nich "nevytáhli" i některé další prominenty - jako třeba tehdejšího mladého poslance Tlustého z ODS nebo šéfa České národní banky Tošovského. "To je nesmysl," říká mluvčí komunistů Monika Hoření. A brání se tomu i sám Tlustý. "Co to je za teorii spiknutí?" rozčiluje se.
Podle badatelů to nemusí nutně znamenat, že dokumenty někdo "uklidil". "V komunistických archivech byla řada mezistupňů, kde se to mohlo ztratit čistou nedbalostí," myslí si historik Oldřich Tůma.
Dnes se tomu směje
MF DNES nahlédla do stranických formulářů několika současných politiků. A zjistila, že vlastní rukou sepsané slohové práce na téma "proč bych byl dobrým soudruhem" mohou být fascinující čtení.
Zatímco současný místopředseda ČSSD Milan Urban napsal komunistickým funkcionářům jen pár uvědomělých vět, jeho stranickému kolegovi Zdeňku Škromachovi nestačil na "motivační dopis" ani volný list formátu A4.
"Cítím, že jsem zatím daleko víc od společnosti dostal, než jí mohu vrátit. A proto bych chtěl svým aktivním přístupem alespoň svým kouskem práce přispět na cestě ke komunismu. Chci prostě pro společnost udělat víc, než musím," píše čtyřiadvacetiletý Škromach.
Mladý elektromontér se drobným písmem svěřuje komunistickým funkcionářům se svým pohledem na svět. "Náboženství je jen k tomu, aby balamutilo lidi," píše Škromach. "Bere jim svobodu a vede lidi k pověrám. Pro dnešního člověka je již nedůstojné."
Dnes už se místopředseda sociální demokracie své přihlášce směje. "Hlavně tomu slohu. Stačilo přece napsat, že jsem s náboženskou otázkou vyrovnán," tvrdí Škromach.
Jenže tehdy to prý viděl jinak - byl totiž idealista. "Měl jsem představu, že musím něco změnit. Byl to naivismus, ale člověk si tím musel projít," vysvětluje.
S daleko menší ochotou o své minulosti mluví například bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. I když v roce 1988 napsal do stranické přihlášky, že jeho "celoživotním postojem je působit na mládež v duchu marxismu-leninismu", později o svém členství ve straně nikdy otevřeně nemluvil.
"Myslíte, že tam někdo psal něco, co si opravdu myslel? Tohle museli lidé podstoupit, byla to ponižující procedura," tvrdí Špaček. Do KSČ prý musel proto, aby nepřišel o práci učitele češtiny na Karlově univerzitě.
Podle historika Tůmy však situace v osmdesátých letech nebyla tak vyostřená. "V každé instituci byl někdo, kdo si prosadil, že zůstane nestraníkem," říká Tůma. Dnes je nejvýše postaveným bývalým komunistou předseda Sněmovny Miloslav Vlček z ČSSD. Když však žádal o členství v KSČ, byl ještě traktoristou v JZD Družba Ludmírov.
Jestli mu průkazka člena KSČ pomohla na cestě z Ludmírova až na Malou Stranu? O tom nechce Vlček mluvit. Vzkázal jen po svém mluvčím: "I když dnes hodnotím některé své tehdejší kroky jinýma očima, minulost zpět vzít nelze. Dnes se s idejemi komunismu rozhodně neztotožňuji."
"KSČ vede lidi ke štěstí"
dopis Zdeňka Škromacha
Od roku 1972 jsem členem SSM. Nejprve jsem působyl v ZO SSM Rohatec-Kolonie, kde jsem se aktivně zapojoval do činnosti svazácké organizace. Byl jsem registrován v ZO SSM OU OKE a pak v Elektrárně Hodonín. I v těchto organizacích jsem se snažil být platným členem.
V roce 1977 jsem přestoupil do ZO SSM Teplárna Brno a byl registrován v ZO SSM Rohatec-kolonie. Od roku 1979 jsem působil jako člen výboru a v roce 1980 jsem byl zvolen do funkce předsedy ZO SSM. Od roku 1979 jsem působil jako úsekový důvěrník ROH. Jsem členem SČSP, ČSTV a Svazarmu.
S otázkami vědeckého světového názoru se seznamuji na stranických školení. Předtím ve svazáckém politickém vzdělávání, též sám pomocí literatury, sledováním zpráv v našich sdělovacích prostředcích.
Náboženství je jenom k tomu, aby balamutilo lidi, bere jim svobodu v jednání, vede lidi k pověrám. Nikdy jsem k náboženství neměl bližší vztah. Náboženství vždy vedlo k mysticismu a pro dnešního člověka je již nedůstojné.
Důvody, které mě vedli k podání žádosti o přijetí za člena KSČ jsou vidět všude kolem. Mírová politika socialistických států v čele se SSSR. Neustálá péče o pracující.
Já sám cítím, že jsem zatím daleko víc od společnosti dostal, než ji mohu vrátit. A proto bych chtěl svým aktivním přístupem přispět alespoň svým kouskem práce na cestě ke komunismu.
Chtěl bych prostě pro společnost udělat víc než musím. Též proto, že mi není lhostejné, v jaké společnosti žiji. V boji proletariátu všech národností za svobodu a rovnoprávnost byla vždy v čele komunistická strana, vždy vedla poctivé lidi k šťastné budoucnosti... Proto jsem podal přihlášku.
Text je přesným přepisem originálu i s pravopisnými chybami
