Úřady zatím neprozradily, kdo je oním člověkem, který v Antarktidě potřeboval zdravotní péči, ani co mu vlastně je. Televize CNN s odvoláním na mluvčí americké Národní vědecké nadace Debbie Wingovou uvedla, že to je Američan a před příletem letounu byl ve stabilním stavu. Agentura Reuters dodala, že to je vědec.
V každém případě jeho stav byl zřejmě vážný vzhledem k tomu, že pro něj k americké polární stanici McMurdo vypravili letoun v zimním období, které teď panuje na jižní polokouli. Letadla tam totiž létají pouze v létě, v zimě je počasí příliš nevyzpytatelné, navíc je tam prakticky celý den tma.
S tím měla problém i současná záchranná mise, na níž se podíleli Australané a Novozélanďané, kteří to mají k jižnímu pólu nejblíže. Ve čtvrtek využila okamžiku, kdy se u polární stanice na chvíli vylouplo slunce, a letoun přistál na ledové ranveji.
Stroj na zamrzlé zemi nezůstal dlouho, zhruba za hodinu byl opět ve vzduchu na trase do novozélandského města Christchurch. V tamní nemocnici se americký vědec podrobí léčbě. "Možná bude potřebovat i operaci," uvedla Wingová bez dalších podrobností.
Američané vybudovali polární stanici McMurdo v roce 1955 na Rossově ostrově, v jejím okolí jsou ledové přistávací dráhy i přistávací plocha pro vrtulník. Vědci se tam věnují výzkumu z oblasti astrofyziky, biologie, medicíny, geologie, glaciologie i studiu oceánů či klimatu, podotkla CNN.
Samoléčba rakoviny
Na polární stanici McMurdo během letního období pracuje na vědeckých projektech až 1 500 lidí z různých zemí, v zimním období jich tam zůstává jenom 60 až 70. Od března do října jsou přitom prakticky odkázání na sebe. Na stanici je sice provizorní nemocnice, ale ta se podobá spíše pohotovostnímu středisku.
Takže byť se to neděje často, záchranné mise už u jižní točny zažili. Naposledy loni v říjnu tam americká vědkyně Renee-Nicole Douceurová, která měla podezření na slabší mrtvici, čekala na pomoc měsíc. Špatné počasí hatilo přistání letounu. Nakonec ji vysvobodil stroj amerického vojenského letectva.
O rok dříve tam Novozélanďané zachraňovali hned dva americké vědce. Nicméně asi nejznámější je záchrana americké lékařky Jerri Nielsenové, která si na polární stanici Amudsen-Scott v roce 1999 našla v prsu bulku. Na evakuaci v zimním období dlouho čekala a tak si sama diagnostikovala rakovinu a začala se léčit pomocí chemoterapie.
Prostředky pro léčbu jí shodil k základně pomocí padáků americký letoun. Podle listu Detroit Free Press na sobě dokonce lékařka s pomocí kolegů, kteří ovšem neměli žádné lékařské zkušenosti, provedla biopsii. Rakovina se jí nicméně později vrátila a v roce 2009 v sedmapadesáti letech nemoci podlehla (více o jejím příběhu čtěte zde).
