Prodávaly drogy, teď z vězení dostaly propustku na pražský půlmaraton

Odsouzené ženy z věznice ve Světlé nad Sázavou se chystají na běžecký závod v rámci Běhu se žlutou stužkou, který podporuje zaměstnavatelnost vězňů. Dvě z vězeňkyň, které si odpykávají trest za prodej drog, se zapojí do půlmaratonu, který se v sobotu poběží v Praze.

Drobná blondýna Kristýna i bruneta Petra se dostaly do vězení za prodej drog. Čas ve vězení chtěly trávit smysluplně a proto se rozhodly, že začnou běhat. Z občasného běhání se stal časem trénink na půlmaraton, který je čeká v sobotu 7. dubna. Spolu s nimi na pražský půlmaraton trénuje dalších sedm vězňů z jiných českých věznic.

„Lidé si neumí představit, jací vězni jsou, mohou se jich i bát, přitom tu jsou normální ženy, které si zaslouží dostat druhou šanci. Já už necelé dva roky běhám, člověk si u toho vyčistí hlavu, což je někdy potřeba, zvlášť když nás je na patře padesát a na cele osm,“ říká Kristýna. 

Když ji dřív matka zvala na dvacetikilometrovou túru, neuměla si představit, že by takovou vzdálenost měla ujít. Teď plánuje uběhnout přes dvacet kilometrů za dvě hodiny. 

Věznice Světlá nad Sázavou

• Ve vězení ve Světlé nad Sázavou je téměř 900 odsouzených žen. Většina sedí za krádeže, maření úředního rozhodnutí nebo prodej či výrobu drog. 
• Průměrně zde vězeňkyně stráví dva roky, jsou tu ale i doživotně odsouzené ženy. 
• Speciální oddělení tvoří matky s dětmi. Ženy se zde celý den starají o své děti, v tom jim pomáhá vychovatelka, speciální pedagožka i psycholožka.
• Cílem je, aby si matky vytvořily silný mateřský cit ke svým dětem a děti aby se necítily jako ve vězení. Proto mají ženy svůj oddělený prostor a mohou s dětmi jezdit na výlety po okolí. „Myslíme si, že to je důvod, proč tyto ženy málo recidivují, protože pochopí, že dítě pro ně znamená nejvíc a že páchat trestnou činnost není správná cesta,“ říká ředitelka věznice Gabriela Slováková. 

Také Petra si u běhání čistí hlavu. Sportovala už předtím, než nastoupila do věznice, proto jí přišlo logické v tom pokračovat. „Před výkonem trestu jsem dělala atletiku, proto jsem se zapojila do závodu. Díky běhu přijdu na jiné myšlenky, 9. května jdu domů a běhu se chci věnovat dál, pomůže mi to vyplnit čas,“ říká Petra.

Obě vězeňkyně trénují několikrát týdně. Běhat mohou v rámci vycházek kolem budov věznice, ale trať měří pouze 400 metrů. Proto, aby mohly trénovat na delší závod, je vychovatelky občas pouští na cyklostezku za věznicí, kde na ně dohlíží. Spolu s Kristýnou a Petrou trénuje několik dalších žen, ty poběží pětikilometrovou štafetu nebo jen trénují a do závodu se nezapojí.

Právě věznice ve Světlé nad Sázavou odstartovala před třemi roky projekt Yellow Ribbon Run, tedy Běh se žlutou stužkou, v rámci kterého se vězni mohou zúčastnit maratonu, půlmaratonu nebo štafet v Praze. 

„Cílem je upozornit na obtížnou integraci vězňů do společnosti. Chceme ukázat, že vězeň, který na sobě tvrdě pracuje třeba i tím, že běhá, a celkově se snaží připravit na propuštění, by měl dostat druhou šanci,“ říká ředitelka věznice Gabriela Slováková.

Podruhé za katrem

Kristýna už je ve vězení dva roky a čeká ji dalších deset měsíců, v květnu však možná bude podmínečně propuštěna. Ve věznici už jednou byla, a to v roce 2012 za stejný prohřešek. Po čtyřech měsících byla propuštěna na amnestii. 

„Sekala jsem latinu, jenže pak jsem se opět chytla špatné party. Už jsem to tu přijala za své, jinak bych tu nevydržela. Ze začátku jsem se trápila, ale když si člověk vyplní den během nebo prací, dá se to zvládnout,“ říká.

Běh se žlutou stužkou

• Motto Běhu se žlutou stužkou zní „uteč předsudkům“ a „dej druhou šanci“ a má upozornit na obtížnou zaměstnatelnost bývalých vězňů.
• První závod, kterého se vězeňští běžci zúčastní, bude 7. dubna pražský půlmaraton. Na začátku května čeká ty nejodvážnější maraton, 13. června poběží pražskou štafetu. 
• Vězni i běžci, kteří podporují projekt Yellow Ribbon Run, budou označeni žlutou stužkou. 

Petra je oproti tomu ve věznici poprvé, po roce a půl půjde v květnu domů. „Podle toho, co tady pozoruji, se ne každý nad sebou umí zamyslet a uvědomit si, co dělal venku. Spousta žen je tu třeba počtvrté nebo popáté. Myslím, že jim pobyt tady nic nedal,“ uvedla.

Sama chce v budoucnu stejně jako Kristýna trávit čas s rodinou a časem si najít práci, která by ji bavila. Uvědomuje si ale, že se záznamem v trestním rejstříku to nemusí být jednoduché.

Pracují se dřevem i čokoládou

Většina z téměř 900 odsouzených žen, které ve Světlé nad Sázavou jsou, má práci. Pracují v nedalekém masokombinátu, dřevovýrobě, sklárnách, čokoládovně, která je propojená s věznicí, místních firmách.

„Záleží na tom, jak jsou ženy nebezpečné, jestli se dobře chovají, jak dlouhý mají trest, podle toho volíme pracoviště. Ale snažíme se, aby každá žena, která chce pracovat, práci měla, takže i ty, které nepouštíme ven, mohou třeba ve věznici balit reklamní předměty,“ říká Slováková.

Půlmaraton omezí provoz MHD i aut v Praze

Odsouzené se shodují, že díky práci ubíhá čas lépe. Jinak je totiž čeká občas monotónní režim - budíček, sčítání odsouzených, snídaně, volný čas, oběd, volný čas a večeře. Ve volném čase ženy čtou, pletou nebo koukají na televizi. V rámci věznice mohou například chodit na terapeutická sezení nebo keramiku. 

„Já pracuji v masokombinátu, kolem páté ráno se odsud odjíždí, cesta trvá hodinu. Směna trvá do pěti, přijedeme před sedmou večer, takže máme vyplněný celý den, proto mám nejradši, když jsem v práci,“ říká Petra.