Soud Yekty Uzunoglua se táhne neuvěřitelných dvanáct let. Ilustrační foto.

Soud Yekty Uzunoglua se táhne neuvěřitelných dvanáct let. Ilustrační foto. | foto: ČTK

Yekta Uzunoglu: případ, o který už nikdo nestojí

  • 4
Kauza Yekty Uzunoglua je jedním z "ležáků" české justice. Případ se táhne už dvanáct let. Mezitím odpadla obvinění kurdského lékaře ze tří vražd a mučení, ale soud stále pokračuje. Uzunoglu se před ním snaží očistit své jméno.

Případ lékaře s dobrými politickými styky začal před dvanácti lety. Policie zatkla Uzunoglua v září 1994 a policista Jiří Gregor, který za zatčením stál, v tiskové zprávě uvedl, že Uzunoglu "obchodoval se zbraněmi a drogami". Dodatečně přibyla ještě obvinění z loupeží, podvodů, nedovoleného ozbrojování a přípravy vražd.

Policie zatkla kurdského lékaře na základě udání jeho krajana, který vystupoval pod jménenem Otan Göksel.  Uzunoglu ho spolu se svými kumpány údajně mučil. Druhou obětí mučení se měl ten samý rok stát Osman Bayhan. 

Uzunoglu obvinění od počátku odmítá a tvrdí, že jde o spiknutí. "Osman Bayhan je můj vlastní bratranec, s kterým jsem vyrůstal ve společné domácnosti. Proč bych potřeboval informace o jeho příbuzných?" diví se Uzunglu důvodu, pro který měl Bayhana mučit.

Soud poslal Uzunoglua do vazební věznice, ve které strávil dva a půl roku.

Podivný případ
Uzunoglu od počátku považuje proces za vykonstruovaný. Za vším jsou podle něj peníze, a jak upozorňuje podpůrný web uzunoglu.info, proces připravili "bývalí exponenti předlistopadového režimu".

Podle Uzunoglua souvisí jeho zatčení s miliardovými zakázkami do Turecka. V roce 1994 začal pracovat pro firmu Škoda Praha, kterou zastupoval za desetiprocentní provizi právě za Bosporem. Škodovce šlo především o získání dodávek na rozšíření elektrárny Soma. Jednalo se o obchod za 300 milionů dolarů a pokud by ho Uzunoglu získal, šla by mu do kapsy přibližně miliarda korun.

Na elektrárnu si ale brousila zuby i firma Škodaexport, kterou v Turecku zastupoval bývalý velvyslanec a poslední komunistický ministr zahraničí Jaromír Johanes. Čtrnáct dní poté, co byl Uzunoglu zatčen, mohla Škodaexport prohlásit, že má zajištěno financování výstavby dvou bloků tepelné elektrárny v turecké Somě za pět set milionů dolarů.

"Uzunoglu je přesvědčen, že za jeho ´dodáním do kriminálu´ stojí právě konkurenční boj o zakázku na elektrárnu," napsal Jaroslav Spurný v týdeníku Respekt.

Děravá obvinění
Přestože na začátku byl Uzunoglu obviněn z několika trestných činů, obvinění postupně ubývalo. K mučení se přiznal v Ankaře jiný člověk, údajné špinavé obchody se vysvětlily a obvinění z přípravy vražd policie stáhla sama.

Ukázalo se také, že důvěryhodnost svědků je sporná. Otan Göksel, který od počátku prohlašoval, že je v Česku na falešný pas, začal tvrdit, že se ve skutečnosti jmenuje Gürken Gönen. Léta pracoval jako donašeč policie, do Čech ho v 80. letech poslala turecká komunistická strana, aby zde vystudoval žurnalistiku.

Podle Jaroslava Spurného se tehdy za jeho ideologickou čistotu u českých úřadů zaručil jakýsi Yuordal Kayrhan. Tentýž Kayrhan pak dělal Johanesovi v Ankaře překladatele.

Soudnímu jednání se Gönen dlouhodobě vyhýbal, svědčit přišel až v srpnu 2006. U soudu mimo jiné poprvé prohlásil, že Uzunoglu přímo u jeho mučení nebyl a na činu se podílel jen jako organizátor.

Uzunoglu opět zpochybnil důvěryhodnost svědka. Snažil se přesvědčit soud, že před sebou nemá aní Gönena, ani Göksela, ale Mustafu Özera, který je mezinárodně hledán za 25 let starý případ atentátu na papeže Jana Pavla II.

"V tuto chvíli skutečně nikdo jistě neví, o koho se jedná. Jeho identita může být jakákoli," řekl iDNES.cz Spurný.

Liknaví politici
Pavel Dostál, tehdy jako řadový poslanec, před lety prohlásil, že Česko bude mít z případu mezinárodní ostudu.

Zastánci Yekty Uzunoglua, mezi které patří senátor Jaromír Štětina, Karel Schwarzenberg nebo Svatopluk Karásek, přístup politiků i soudců tvrdě kritizují. Ministři vnitra a spravedlnosti byli v této kauze interpelováni čtyřikrát, v jedné z odpovědí dokonce ministr vnitra přiznal, že policisté Uzunoglua týrali.

"Všichni tito činitelé naší zákonodárné, výkonné i soudní moci nesou odpovědnost za to, že MUDr. Yekta Uzunoglu strávil ve vazbě 31 měsíců a že česká spravedlnost nebyla schopna vyřešit jeho případ v průběhu neuvěřitelných 12 let," píše se v prohlášení osobností na podporu Uzunoglua.

Nekonečný proces
Případu se v roce 1999 ujal soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 Vítězslav Rašík. Podle Spurného dával od začátku najevo snahu zbavit se citlivého případu.

Rašík se nejprve pokusil přesunout kauzu do Turecka. Argumentoval tím, že v Turecku žije sám obviněný i většina svědků, které v Čechách není možné vyslechnout. Uzunoglu ale v Čechách žije a s výjimkou dvou zde mají bydliště i všichni svědkové. Vyšší soudní instance následně rozhodla, že proces bude pokračovat tady.

V roce 2003 Rašík prohlásil proces za ukončený. Od činu prý uběhla příliš dlouhá doba a proces porušil právo obžalovaného na rychlý a spravedlivý rozsudek. Proti verdiktu se neodvolalo jen státní zastupitelství, ale i sám Uzunoglu. Žádá, aby ho soud očistil od obvinění v plném rozsahu.

O tři roky později je soud stále "v plném proudu" a soudce Rašík se z něj snaží vyzout podruhé. U advokátní komory podává stížnost na Uzunogluova zástupce Vladimíra Jablonského. "Opakovaně zpochybňoval kompetenci senátu věc projednávat," prohlašuje.

Rašík pak svůj senát kvůli podjatosti sám vyloučil z případu. Městský soud soud ale jeho krok pro formální nedostatky zamítl a případ Rašíkovi ponechal. V opačném případě by se spis o pěti tisících stran stěhoval k jinému soudci a projednávání by začalo od nuly. Kurdský lékař by se šance na očištění svého jména dočkal už jen stěží.

Kdo je Yekta Uzunoglu

Yekta Uzunoglu je původem Kurd. V Praze vystudoval lékařství a usadil se v Československu a Německu. "Byl aktivním účastníkem organizace Lékaři bez hranic, v jejichž řadách poskytoval pomoc válkou a vyhlazováním sužovanému kurdskému lidu. Podílel se na vydání kurdské gramatiky. Přeložil do kurdštiny nejen části Bible, ale i několik děl Karla Čapka. Do češtiny přeložil a vydal přísloví kurdského lidu," chválí Uznoglua web uzunoglu.info, určený na jeho podporu.

Uzunoglu se aktivně zabýval kurdskou kulturou. Spolupracoval s Kurdským institutem ve Francii a byl jedním ze zakladatelů Kurdského institutu v Německu.

Proti Yektovi Uzunuoglovi stojí v procesu Gürken Gönen. Tvrdí, že ho Uzunoglu v roce 1994 nechal mučit a že se jedná o osobnost se sadistickými sklony. Uzunoglu byl obviněn celkem asi ze sedmnácti trestných činů, ale žádný z nich dosud nebyl prokázán.

Novinář týdeníku Respekt Jaroslav Spurný, který se případem dlouhodobě zabývá, považuje Gönenova obvinění za nepravděpodobná. "Uzunoglu je noblesní člověk, žádný sadista," řekl iDNES.cz.

Podle Matouše Jíry z advokátní kanceláře, která Uzunoglua zastupuje, se nevěrohodnost Gönena prokazuje i u soudu, kde popírá své dřívější výpovědi.

Na Uzunogluovu stranu se staví i množství českých politiků. Bývalý ministr vnitra Jan Ruml se lékaři omluvil za to, že na případ nedohlížel. Uzunoglua podporují i senátor Jaromír Štětina, Karel Schwarzenberg nebo Jiřina Šiklová.

Yekta Uzunoglu je laureátem Ceny Františka Kriegla pro rok 2006, kterou uděluje Nadace Charty 77.

Video