Havárie se stala na největším ázerbájdžánském ropném poli Azeri-Širag-Gunešli (AŠG), které ukrývá hojné zásoby zemního plynu. Na rozdíl od výbuchu vrtné plošiny Deepwater Horizon, při kterém zahynulo jedenáct lidí, BP v září 2008 úspěšně evakuovala všech 212 pracovníků.
ÚNIK DEPEŠÍ NA WIKILEAKSAKTUÁLNĚ: Uzbeky sužuje prezidentská dcerka JAK UNIKLA DATA: Vojákovi USA, který vynesl depeše, hrozí 52 let vězení ODVETA: Zakladatel serveru byl zatčen v Británii DOKUMENT: Depeše z velvyslanectví USA v Praze SOUHRNNĚ: Vše o dění kolem úniku depeší na Wikileaks čtěte zde |
"Vzhledem k explozivnímu potenciálu společnost BP měla velké štěstí, že se jí podařilo evakuovat všechny zaměstnance z plošiny a zabránit vznícení plynu. Havárie nevzbudila pozornost tisku, ale pozorně ji sleduje ázerbájdžánská vláda, která každý den přichází o 40 až 50 milionů dolarů," píše se v depeši z Baku.
Obě havárie jsou si podobné v jiných aspektech. Havárii na vrtu v Kaspickém moři způsobil výbuch podmořského betonového ventilu na ústí vrtu, stejná porucha měla za následky největší únik ropy v dějinách USA.
Bývalý šéf BP Tony Hayward vinil kvůli úniku ropy v Mexickém zálivu firmu Halliburton, která podle něj vrt špatně zabetonovala. A za výbuch plynu na druhém konci světa zřejmě může ta samá chyba. "Špatné zabetonování" bylo podle zprávy bývalého šéfa firmy v Ázerbájdžánu Billa Schradera příčinou havárie v září 2008.
Jedna z mrtvých ropných plošin v Ázerbájdžánu
Diplomaté v Baku kritizovali BP za to, že se havárii snažila ututlat. "BP je velmi obezřetná v šíření informací o úniku plynu," píše se podle listu The Guardian v jedné z depeší. Tajnůstkářství firmy prý rozzlobilo i její společníky v holdingu spravujícím ropné pole AŠG. BP v něm vlastní třetinový podíl, mezi další podílníky patří společnosti Chevron, ExxonMobil nebo ázerbájdžánský státní podnik Socar.
Šéfa BP postavím před soud, hrozil Alijev
BP má v zemi bohaté na ropu a zemní plyn klíčovou roli ve všech energetických projektech a je největším zahraničním investorem v zemi. Podle depeší si na přílišnou moc firmy v zemi postěžoval v roce 2006 americkým diplomatům i autokratický prezident země Ilham Alijev.
Za roztržkou mezi vládou a BP stál spor o přerozdělování zisků z ropného pole AŠG. V roce 1994 vláda souhlasila, že zpočátku půjde větší podíl ropným společnostem na rozvoj těžby a později se její podíl zvýší. V květnu 2007 ale BP vládě oznámila, že si kvůli průtahům v těžbě a vyšším transportním poplatkům bude muset na větší sousto počkat.
Ázérbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Podle depeší z Baku pak státní ropná firma Socar pohrozila, že nechá místního šéfa BP Schradera zatknout a postaví ho před soud kvůli krádeži ázerbájdžánské ropy v hodnotě 10 miliard dolarů. "Alijev prohlásil, že pokud nedostanou dobrou odpověď, Ázerbájdžán zveřejní, že BP krade jeho ropu," hlásila do Washingtonu americká ambasáda.
Smír zajistila válka na Kavkazu
Prezident také obvinil BP z "lehkého vydírání". Společnost prý podmiňovala zvýšení dodávek zemního plynu pro ázerbájdžánskou potřebu prodloužením lukrativních ropných kontraktů a přístupem na hlubokomořská naleziště zemního plynu. Země si v zimě roku 2006 prošla energetickou krizí a Alijev podle diplomatů BP obvinil, že se snaží zneužít "dočasných problémů" Ázerbájdžánu.
Alijevova animozita vůči společnosti prý zmizela po ruské invazi do Gruzie v srpnu 2008 a útoku kurdských povstalců na ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan. "Ve světle posledních událostí zřejmě docenil bezpečnostní výhody významné přítomnosti Západu v energetickém sektoru," komentují změnu Alijevova postoje depeše z Baku.
Baku, Ázerbájdžán |
