Diplomaté v newyorském sídle OSN se domnívají, že se třetí verzi rezoluce podaří v pondělí dokončit, aby mohla být předložena k hlasování.
V neděli členské státy hovořily především o dopisech, které radě zaslali předseda irácké vlády Ajád Aláví a šéf americké diplomacie Colin Powell.
Dopisy upřesňují odpovědnost za bezpečnostní otázky po předání moci irácké vládě. Zajišťují koordinaci mezi kabinetem a velením koaličních sil, které v Iráku zůstanou po předání moci, a mají být přiloženy k textu rezoluce.
Aláví napsal, že souhlasí s tím, aby zahraniční "jednotky v Iráku zůstaly až do té doby, dokud Irák nebude moci převzít bezpečnostní úkoly sám". Koordinací s velením koaličních jednotek bude pověřena zvláštní ministerská komise vedená Alávím.
Powell slíbil, že koaliční velitelé budou s Iráčany spolupracovat v "základních bezpečnostních záležitostech včetně citlivých ofenzivních akcí". Američtí vojáci podle něj budou mít nadále právo zatýkat a věznit Iráčany "v zájmu bezpečnosti".
Zástupce Spojených států při OSN a budoucí velvyslanec v Bagdádu John Negroponte věří, že upravený text zajistí Iráku 30. června plnou svrchovanost, "protože se našel princip, podle něhož budou koordinovány i ty nejcitlivější vojenské operace".
Ty by měl podle Britů schvalovat speciální irácký výbor. Francie v neděli žádala, aby Iráčané měli právo vetovat ofenzivní operace podobné dubnové akci americké armády proti sunnitským bojovníkům ve Fallúdži.
Alžírský zástupce není spokojen s tím, že mají být dopisy k rezoluci přiloženy. Žádal, aby byly zapracovány přímo do rezoluce. Státy, které odmítaly válku v Iráku, prosadily, aby Iráčané mohli kdykoli požádat o stažení koaličních jednotek.
Délku mandátu jednotek původní verze nespecifikovala, ale po změnách se počítá s tím, že vyprší po volbách. Ty by se měly konat v lednu. Pro jeho prodloužení bude rozhodující bezpečnostní situace v Iráku.
