Washington přemýšlí, jak odejít z Bosny

  • 1
Americká administrativa řeší velké dilema: kdy a jak by měly odejít jednotky NATO z Bosny a Hercegoviny. USA a jejich ozbrojené síly dnes zaměstnává především Irák a Afghánistán. Z tohoto pohledu je v zájmu Washingtonu, aby Atlantická aliance předala stabilizační misi EU.

Je tu však problém. Je možné prohlásit, že NATO už v Bosně splnilo svůj úkol? Američtí činitelé tvrdí, že ano. Bez kladné odpovědi na tuto otázku by byl odchod Aliance riskantní, a také by ho mohl současným vládním politikům v USA leckdo vyčítat. V Bosně je však mír a už je to více než osm let, co v boji naposledy zahynul příslušník ozbrojených sil, zdůrazňují Američané.

Bosna má nicméně daleko k prosperující zemi. Hrubý domácí produkt země ještě nedosáhl předválečné úrovně, hospodářský růst je pomalý a úroveň kriminality značná. Země je nadále fakticky rozdělena na tři etnické celky, byť se podařilo dosáhnout dohody o posílení centrální vlády v oblasti obrany či daní.

Z hlediska vnímání veřejnosti však může být nejcitlivější skutečnost, že se mezinárodním jednotkám dosud nepodařilo dopadnou předáky bosenských Srbů, označované za válečné zločince – včetně Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče. Veřejnost v Americe přitom často posuzuje výsledek vojenské operace podle toho, zda se daří chytit největší viníky, tak jako Saddáma Husajna v Iráku.

Na druhé straně pochopitelně zůstává otázkou, zda má stíhání Karadžiče na území Bosny vůbec smysl. Carla del Ponteová, hlavní vyšetřovatelka Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, uvádí, že bývalý předák bosenských Srbů se přemístil do Bělehradu.

Zůstane malý štáb NATO

Dohoda o vystřídání Aliance Evropskou unií se přesto rýsuje. Pravděpodobně by se tak mělo stát na konci tohoto roku. Americký ministr obrany Donald Rumsfeld však během své nedávné cesty na mnichovskou bezpečnostní konferenci prohlásil, že NATO z Bosny zcela neodejde – zůstane zde malý štáb, jehož úkolem bude právě pomáhat při pronásledování válečných zločinců.

Internetové informace ozbrojených sil USA naznačují, že takovému štábu by mohl velet americký dvouhvězdičkový generál. NATO by se však nemělo zaměřit pouze na stíhání Karadžiče a spol., ale také by mělo pomoci bosenské vládě při reformě armády a v boji proti terorismu. To souvisí i s tím, že Bosna se letos hodlá zapojit do programu Aliance Partnerství pro mír.

Rumsfeld velmi usiluje o to, aby ukončení dosavadní mise NATO bylo důstojné. Proto podle agentury AFP vyzval Evropskou unii, aby nijak nepoškodila Alianci, až bude v Bosně přebírat velení jednotek.

Americký ministr obrany také chce, aby ukončení stabilizační mise SFOR bylo spojeno s oslavou, která ukáže, že bylo dosaženo hlavního cíle „pomoci bosenské vládě při obnově plné suverenity a samosprávy.“

Test pro vztahy NATO – EU

Přebírání mise v Bosně bude významnou zkouškou pro budoucnost vztahů mezi Aliancí i Evropskou unií v řadě ohledů. Síly EU budou spoléhat na logistické zázemí NATO, což je model, který má být využíván i při dalších případných evropských vojenských misích.

Právě o možnosti takové spolupráce mezi oběma organizaci se na mezinárodních jednáních vedly dlouhé spory. Agentura Reuters uvedla, že ve Washingtonu mnozí stále podezírají Francii, že chce bosenskou operací podrýt NATO.

Stejný zdroj citoval diplomatické zdroje, podle nichž „ti nejevropštější z Evropanů prosazují, aby budoucí přítomnost NATO v Sarajevu byla co nejmenší.“ O budoucím štábu Aliance se každopádně ještě mohou vést komplikované rozhovory.

Sama vojensko-policejní operace EU bude podle všeho spoléhat na méně početné síly než SFOR. Už nyní se počet příslušníků mezinárodních jednotek snižuje z dvanácti na sedm tisíc.


Video