„Řekli nám, že jsme bigotní odpůrci Velšanů a dokonce fašisti,“ postěžovala si Alice Morganová deníku The Guardian s lehkým velšským přízvukem.
Nadávky začaly, když se Alice postavila proti plánu základní školy ve vesnici Llanannech nedaleko Llanelli. Ta chce zavést výuku jen ve velštině, ačkoliv se někteří rodiče bojí, že děti, které se doposud učily jen v angličtině, takový přechod nezvládnou.
Vesnice se rozdělila na dva tábory. Na jedné straně jsou zastánci, kteří chtějí navýšit počet velšsky hovořících lidí v zemi. Na druhé straně ti, kteří se bojí, že jde více o politiku a méně o dobro dětí. Labouristický radní označil změnu za segregaci nebo apartheid. Zastánci oponují s tím, že kdo nechce žít ve velšské vesnici, může se odstěhovat.
Rozhodnutí padlo v lednu letošního roku z úst rady hrabství Carmarthenshire, kde škola leží. O rozhodnutí informovala televize BBC, která tehdy uvedla, že by se nařízení němělo dotknout současných studentů, ale pouze nových.
Škola v Llangennechu však není jediná. Dalších 479 se k rozhodnutí přihlásilo a téměř třetina škol ve Walesu tak chce přejít na výlučně velškou výuku. Změna vejde v platnost s novým školním rokem v září. Odpůrci se však bojí o vzdělání svých dětí, pro které byla doposud hlavním jazykem angličtina. Někteří rodiče budou muset posílat děti do vzdálených škol, jen aby se děti mohly dál vzdělávat v pro ně přirozenějším jazyce.
Kdo nesouhlasí, musí pryč
Jedna z místních matek, která vystupuje pod jménem Morgan, má tři malé děti. Až doposud se mohla rozhodnout, jestli děti dá ve škole na velšskou či anglickou větev. Její nejstarší syn začal studovat tu velšskou, ale měl problémy. „Strašně se s tím pral dva roky. Měl deprese a byl nešťastný. Než šel do školy, tak zvracel a zaostával. Ačkoliv doma mluvíme velšsky, myslím, že ho šokovalo, že neslyší žádnou angličtinu,“ vysvětlila znepokojená matka, která mladšího syna dala už rovnou do anglické třídy.
Královna uctila velšské vojáky pórkem, salutoval jí i kozlí maskot |
Nyní se však Morgan raději rozhodla dát děti jinam. „Je to politický fotbal. Neřeší, jaký to bude mít na děti dopad,“ dodala Morgan. „Máme angličtinu i velštinu jako oficiální jazyky. Myslím, že by rodiče měli mít šanci si vybrat,“ dodala Michaela Beddowsová, jejíž děti chodily do stejné školy jako ty Morganiny.
Nikdo z Carmarthenshirské rady, třídní učitelka ani nikdo z vedení Llangennechské školy nechtějí věc nijak komentovat. Odborníci se přitom přou, jestli tohle „hození do vody“bude pro děti přínosné. Pokud si nebudou ve třídě moci povídat a nebudou rozumět, může to pro ně být velice frustrující.
Organizace Save the Children sice chápe, že mají rodiče důvody vybrat školu, kde se vyučuje cizím jazykem. „Nicméně se ukázalo, že pokud je jazyk výuky jiný než ten, kterým hovoří děti doma, způsobuje to zásadní selhání ve vzdělávání,“ uvedla organizace.
Velština je na ústupu
Lidí ovládajících velštinu však ubývá. Podle sčítání obyvatel z roku 2011 se počet velšsky mluvících obyvatel propadl za poslední dekádu z 21 procent na 19. V Carmarthenshiru byl propad ještě drastičtější, z 50 procent na 44. Velšská vláda by přitom do roku 2050 v zemi ráda viděla milion lidí ovládajících tradiční jazyk. Tomuto úsilí chce přispět i Carmarthenshirská rada, která by nejraději zrušila výuku v angličtině ve všech školách v kraji.
Carmarthenshire by se tak přidal k hrabství Gwynedd, kde už nyní vyučují školy čistě jen ve velštině. Pro 65 procent tamějších obyvatel je to však rodný jazyk. V Carmarthenshiru je velština mateřštinou jen pro 44 procent obyvatel.
Podle profesora Diarmaita Maca Chríosta z univerzity v Cardiffu je pro děti nejlepší, když se mohou učit v mateřštině. Nucená výuka tradičního jazyka přitom podle něj nemusí vést k jeho rozšíření. Když se totiž kdekoliv na světě snažily školy učit minoritní jazyk, studenti ho mimo stěny školy stejně nepoužívali.
Ceri Owenová patří k hnutí rodičů, kteří s rozhodnutím rady souhlasí a velštinu na školách vítají. ti, kterým se to nelíbí, se podle ní mohou odstěhovat. Morgan přesně to udělala, ale má pocit, že k tomu byla donucená. „Naše děti měly pocit, že už nejsou vítané. Byly ostrakizované od svých vrstevníků. Komunita se na základě jazyka rozdělila a s nimi bylo zacházeno jako s druhořadými občany. Moje sousedka dokonce řekla, že moje děti nechce ve škole,“ lamentovala Morgan.
Llanelli
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
