Nové důkazy - mimo jiné o neplatnosti navrácení československého občanství Walderodemu - chce město dodat soudu během září.
"Chceme prokázat, že Karel des Fours Walderode nebyl jen českým šlechticem, ale že v době od roku 1939 do roku 1945 byl také říšským občanem a spoluprací s fašistickým Německem se provinil proti československému státu," vysvětluje městský zastupitel Josef Kunetka, kterého město Turnov pověřilo pátráním po archivních dokumentech. Sám celou kauzu sleduje od roku 1992, kdy hrabě zažádal o navrácení majetku zabaveného v srpnu 1945 na základě Benešových dekretů.
I když Kunetka nechce předem prozrazovat, co již v archivech v Praze, Litoměřicích a v Archivu bezpečnostních složek našel, podle informací MF DNES se mezi důkazy objeví Walderodeho žádost o říšské občanství, návštěvní kniha u protektora von Neuratha v Praze a návštěvní kniha ze zámku Hrubý Rohozec.
Rodu Walderode patřil zámek Hrubý Rohozec spolu s dalšími nemovitostmi a 260 hektary pozemků hlavně na Turnovsku.
Kromě Turnova, který by v případě úspěchu restituční žaloby přišel o desítky milionů, jsou mezi žalovanými také Lesy ČR či Národní památkový ústav, kterému patří zámek.
Semilský soud tuto restituční žalobu již jednou zamítl. Krajský soud v Hradci Králové, kam se dědička odvolala, kauzu vrátil zpět k přešetření a doplnění.
Kammerlanderová však s jednou žalobou už uspěla. Ústavní soud loni v prosinci potvrdil vrácení dvou hektarů pozemků v obci Žďárek na Liberecku.
