Vladimíra DvořákováDvořáková v Česku platí za politoložku inklinující k levici, která vidí věci spíše sociální optikou. Ve Skandinávii by podle svých slov patřila k pravému středu. |
To, že plzeňská práva přišla o akreditaci pro doktorské obory, Dvořákové neudělalo žádnou radost. "Rozhodně jsem to neslavila. Skutečně jsem věřila, že ta fakulta bude schopna se zachránit," řekla MF DNES žena, která mimo práce v akreditační komisi je první profesorkou politologie jmenovanou v Česku.
A také politoložkou, která počtem citací v médiích strčí své české kolegy do kapsy.
Dvořáková připouští, že v poslední době její vztahy s ministrem školství ubírají po sestupné křivce. "Mám pocit, že se ministerstvu nelíbilo, že skutečně chceme některé věci dotáhnout. To vyhrocení ukazuje, že se vztahy zhoršily," uvedla Dvořáková.
Co se vlastně stalo? Akreditační komise se pustila do vysoké školy Bankovní institut, která podle komise vedla v cizině studijní programy a obory bez akreditace. Nebyla schopna dodat dokumentaci k více jak stovce studentů. Dvořáková vyčítá úředníkům ministerstva školství, že byli informovaní, měli se do věci vložit a nic se nestalo. Už dříve resort odmítl návrh komise, aby odebral akreditaci soukromé Univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze.
To, že se Dvořáková o potížích rozpovídala pro média, ministr školství Dobeš v nadsázce přirovnal k 50. letům, kdy dělníci v závodech předem rozhodovali o výsledcích politických soudů.
Přesto ale šéfka komise odmítá spekulovat o tom, zda si už "balí kufry". "Postupuji přesně podle zákona a pokud budu mít tuto funkci, budu dále takto postupovat. A pokud mě bude chtít někdo odvolat, tak mě odvolá," reagovala na otázku, jak se v čele akreditační komise cítí.
