Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Letecký snímek zaplaveného města.

Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Letecký snímek zaplaveného města. | foto: Repro: MF DNES

Povodně 1997: tragédie, jež by se na východě Moravy už neměla opakovat

  • 12
Před 15 lety Zlínský kraj postihly nejničivější povodně v novodobé historii. Kromě škod za miliardy zavinily i smrt člověka. Může se katastrofa podobných rozměrů v budoucnu ještě opakovat?

Když začalo v sobotu 5. července 1997 ve Zlínském kraji pršet, nikdo tomu nevěnoval velkou pozornost. Jak se ale během pár následujících dní ukázalo, byl to začátek velkého neštěstí.

Pršelo nepřetržitě čtyři dny a hladiny řek rychle stoupaly. A přestože lidé stavěli hráze z pytlů, nebylo jim to nic platné. Velká voda začala řádit. Zalila část Kroměříže, po proudu níž pak proměnila v jezero Baťov v Otrokovicích a nakonec se vlila do Uherského Hradiště.

Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Laguna mezi činžovními domy.
Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Na snímku socha Tomáše Bati v místním parku.
Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Na snímku Moravní ulice.

Zaplavené Otrokovice v roce 1997

"Doufali jsme, že bude stačit, když dáme mrazák na gauč. Nakonec jsme stihli vzít jen pár nejnutnějších věcí a museli jsme pryč," popsala tehdy dramatickou situaci Jana Novotná z Otrokovic. Domovy na poslední chvíli opustilo 25 tisíc lidí, jeden člověk přišel o život. Škody dosáhly zhruba sedmi miliard korun.

Ničivé důsledky způsobilo to, že přišla tisíciletá voda po období bez záplav, jež trvalo přes půl století. Nikdo s katastrofou takových rozměrů nepočítal. Protipovodňová opatření prakticky neexistovala, a pokud ano, málokdo je respektoval.

V tom je ve srovnání s dneškem největší rozdíl. Současně s odstraňováním škod totiž dělníci zvyšovali břehy řek, stavěli hráze, upravovali poldry.

"Dnes je základní protipovodňová ochrana hotová. A splnila by svůj účel," ujišťuje Pavel Cenek, šéf hradišťského závodu Povodí Moravy. "Nejdůležitější je udržet vodu v krajině, aby se rozlila tam, kde nezpůsobí žádné škody."

Deset dnů, které změnily kraj

Seriál MF DNES

Před patnácti lety ochromily Zlínský kraj největší povodně v historii. MF DNES ve svém seriálu přinese vzpomínky pamětníků, texty o tom, co se od té doby změnilo, a řadu dalších informací.

Právě v tom spočívá princip ochrany. V otevřené krajině na některých místech břehy zůstávají beze změny, aby voda mohla vytéct na louku či do lesů.

Ve městech a obcích se naopak zvyšují. To už potkalo Kvasice, Napajedla či Otrokovice, jež jsou dnes zřejmě nejlépe chráněnou aglomerací v Česku.

Ale přestože šly do úprav koryt řek stovky milionů korun, někde protipovodňová opatření i po patnácti letech scházejí. V Hradišti budou dokončena až letos na podzim.

V průměru o půl metru se zvýší přes dva kilometry břehů Moravy a ohradí část Rybárny, jež v roce 1997 schytala nápor vody z první ruky.

"Velká část obyvatel města si rok 1997 pamatuje a je to pro ně černá můra. Toto by mohlo přispět k jejich zklidnění," naznačil starosta Květoslav Tichavský. "A jestli je to pozdě? Řeknu to tak, jsme rádi, že jsme konečně na řadě."

Někde protipovodňová opatření ale paradoxně váznou na místních lidech. Třeba v Rožnově pod Radhoštěm zbývá postavit hráz na Tyršově nábřeží.

Zdejším obyvatelům se to nelíbí. Vadí jim, že by se musela vykácet část lipové aleje a nahradila by ji zeď. "Nemůžeme se domluvit s lidmi na tom, jakou podobu bude nábřeží mít," potvrdila starostka Markéta Blinková.

V Tlumačově, jenž dostal při povodních 1997 také velký zásah, zase odmítl prodat jeden majitel pozemek, na němž má stěna stát. "Teď už ale vidím světlo na konci tunelu," naznačil starosta Antonín Jonášek s tím, že nechce dohodu zakřiknout.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video