Ve správní radě je v současné době osm nominantů hnutí ANO a deset jmenovaných současnou vládou v demisi vedenou Andrejem Babišem (ANO). Odvolání ředitele Zdeňka Kabátka, kterého Babiš v minulosti kritizoval, podle dnešního vyjádření předsedkyně správní rady Adámkové není na pořadu dne.
„Správní rada může odvolat ředitele, ale nevidím teď nejmenšího důvodu. Bývalá správní rada skončila s tím, že ředitel zůstává,“ řekla novinářům Adámková. Kabátek, jemuž řádné funkční období končí v roce 2020, k tomu řekl, že se bude snažit správní řadu přesvědčit výsledky.
Správní rada největší pojišťovny má 30 členů. Deset nominuje vláda na návrh ministra zdravotnictví. Dvacet míst, které obsazuje Sněmovna, si strany dělí podle poměrného zastoupení v dolní komoře. Nově jmenováni musí být do 90 dnů od ustavení Sněmovny po volbách.
Vítězné hnutí ANO má v radě osm zástupců, Adámková, David Kasal, Pavel Plzák a Rostislav Vyzula v ní zasedali už v minulém období. ODS má tři zástupce, Piráti a SPD po dvou a po jednom ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
„Část členů správní rady tam nemá podle zákona vůbec sedět. Jsou v konfliktu zájmů, protože vlastní ordinace nebo nemocnice,“ řekl ČTK člen rady Zdeněk Hřib (Piráti). Týká se to podle něj několika kandidátů za ANO, ČSSD a ODS, protože mají s VZP smlouvy. Vzhledem k tomu, že na výzvu k rezignaci nereagovali, obrátí se Piráti na jejich sněmovní kluby.
„Bylo by velice nešťastné, kdyby kvůli nelegitimnímu postavení řady členů správní rady mohla být její rozhodnutí zpochybněna, jako se tomu stalo v roce 2016 u Vojenské zdravotní pojišťovny,“ uvedl Hřib v tiskové zprávě. Pokud kluby své nominanty nezmění, chtějí Piráti postupovat i právní cestou.
Kritizovaní místopředsedové správní rady Běhnounek a Svoboda takový výklad zákona odmítají. „Změna zákona byla udělána právě proto, aby to umožňoval,“ řekl novinářům Běhounek. Střet zájmů se podle něj vztahuje jen na smlouvy s dodavateli. Kabátek i Adámková vyloučili, že by člen správní rady mohl jakkoliv zasahovat do smluvní politiky pojišťovny.
Správní rada jmenuje a odvolává ředitele, schvaluje návrh zdravotně pojistného plánu, účetní uzávěrky a výroční zprávy, schvaluje zásady smluvní politiky a objem úhrad poskytovatelům. Rozhoduje o nákupu nemovitostí v pořizovací ceně přes pět milionů korun či o využití prostředků rezervního fondu.
Současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka premiér vlády v demisi Andrej Babiš (ANO) v minulosti kritizoval, označil ho v tiskové zprávě za kontroverzní osobu spojenou s „největším kmotrem českého zdravotnictví“, někdejším náměstkem ministra zdravotnictví Markem Šnajdrem.
Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) chce v budoucnu správní radu VZP bez účasti poslanců, místo nich by v ní měli zasedat zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců. Připravuje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, hotova má být v roce 2019 a platit možná od roku 2020. Obsazováním rady se zabývá i Ústavní soud, ministr chce zákon upravit podle jeho verdiktu.
Piráti navrhují, aby bylo zrušeno deset míst obsazovaných vládou. Podle nich je v konfliktu zájmů i ministerstvo zdravotnictví, které vlastní nemocnice. „Nominace by měly probíhat dle námi připraveného nominačního zákona, který zamezí politickým trafikám,“ dodal místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák.
VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, má asi 5,9 milionu klientů. V letošním roce plánuje hospodařit se 183 miliardami korun, na zdravotní služby z nich vydá 160,6 miliardy. Ke konci loňského roku měla pojišťovna na účtech zůstatek 5,12 miliardy korun. „Podle výsledků lednových, loňského roku a predikcí pro letošní rok si troufnu říct, že bude VZP hospodařit s kladným saldem a posílí rezervy,“ uvedl ředitel Kabátek.
van rot
