Profesorka na gymnáziu ve Voděradské ulici v Praze Eva Heřmanová ví, že její studenti používají v hodinách mobil: "Při testech z němčiny se snaží najít slovíčka ve slovníku, který mají v mobilu."
Pod lavicí zkoušejí přečíst celé úryvky textů, uložených v neodeslaných zprávách, místo toho, aby se je pracně učili zpaměti.
Každý učitel a profesor se na používání taháků u svých svěřenců dívá jinak. Zatímco jeden ocení snahu a čas, který musel student či žák přípravě taháku věnovat, druhý může podvádějícího studenta nekompromisně trestat například sníženou známkou nebo kázeňskými postihy.
Záleží také na dalších okolnostech, jako je celoroční přístup žáka k učení, jeho zájem o předmět, situace v rodině a podobně.
"Jinak se postavíme k problému s taháky při běžné písemce a jinak při čtvrtletní prověrce. Odlišně se budeme dívat na jedničkáře, který znejistěl a podíval se do sešitu, a na žáka, kterému je škola po většinu času ukradená.
Kdybych jako učitelka žákovi tahák našla, sebrala bych mu písemku a nechala bych mu ji napsat znovu. Důležité je si uvědomit, že žák se učí látku hlavně pro sebe a že podvádět se nemá," vysvětluje ředitelka Základní školy Klíč v České Lípě Ivana Honsnejmanová.
Studenti: neučme se zbytečnosti
A co když máte pocit, že se něco učíte úplně zbytečně? Za všechny názor gymnazisty Matěje: "Třeba na dějepis se biflujeme spoustu dat, kterých jsou plné encyklopedie. Přišlo by mi lepší přemýšlet, proč se věci staly tak, jak se staly. Tím se můžeme poučit víc, než když známe nazpaměť učebnici."
Jenomže bez základních znalostí není přemýšlet o čem, myslí si jiní. Ondřej Vokál z Kolína třeba říká: "Taháky si vyrábím, abych si utřídil myšlenky. Vlastně se tak učím. Ale nepoužívám je."
Nastupuje technika
Již zmiňovaný mobil slouží jako rychlý a spolehlivý pomocník. Výjimkou není třeba esemeska s otázkou poslaná rodičům či starším sourozencům. Učitelé však vědí, jak se bránit, na některých školách je například úplně běžné, že žáci před položí vypnutý mobil učiteli na katedru.
Novým fenoménem při opisování v testech a písemkách se stává přehrávač hudby MP3. Většina těchto přístrojů je vybavena diktafonem, proto stačí nahrát si na něj doma potřebné informace, ve třídě si pak jen nenápadně nasadit do ucha sluchátka (tady mají výhodu dívky s dlouhými vlasy) a psát to, co přehrávač diktuje.
Papírová klasika stále vede
Nedá se říct, že by byly při opisování technologické vymoženosti sloužící jako nápověda číslem jedna. Děti si stále píší na hřbet ruky vzorečky, jako to dělali jejich rodiče i prarodiče. To potvrzuje třeba Miluše Kohlová, žákyně osmé třídy z břevnovské školy: "Taháky si píšeme na ruce, a když je teplo a nosíme sukně, tak i na nohy."
Tahák si můžete dokonce napsat neviditelným písmem. "Prodáváme fix kombinovaný s UV lampou. Fixem napíšete text, který není vidět, když na něj posvítíte, můžete si číst. Zhasnete a máte zase bílý papír. To vše za 45 korun," vysvětluje princip Milada Zelenková majitelka papírnictví v Praze 7.
Taháky si můžete vyrobit sami, stáhnout je z internetu, nebo dokonce koupit. V papírnictví či knihkupectví za pár korun pořídíte třeba minileporelo s vyjmenovanými slovy, kolibří knížku do dlaně s matematickými vzorci nebo tužku se zasunovacím papírkem, na který si můžete napsat malou násobilku.
"Neučíme děti podvádět, obhajuje jejich existenci Šárka Krejčová z nakladatelství Albatros, které vydává minibrožury. "Edice Taháky do kapsy nebyly zamýšleny jako taháky, které by žáci měli ukrývat pod lavicí nebo v kapse, ale spíše jako možnost rychlého zopakování látky třeba před písemkou," vysvětluje redakční záměr.
. Proč používat taháky a proč neTři důvody pro Tři důvody proti Tipy na použití taháků * když jste nerváci, raději se vše naučte, to, že máte tahák, na vás učitel pozná Webové stránky s taháky: |
