Americká ministryně zahraničí vyzvala prezidenta Mušarafa k obnovení pořádku v zemi. Měl by urychleně vyhlásit svobodné volby a obnovit ústavou zaručenou demokracii, myslí si šéfka ministerstva zahraničí.
Pákistánci by měli vyrazit k novým volbám. "Věříme, že nejlepší cesta pro Pákistán je co nejrychleji se vrátit k ústavnímu pořádku a pak uskutečnit volby," řekla Riceová.
Prezident se navíc musí vzdát postu vrchního velitele armády, vzkázala také ministryně. Poukázala přitom na slib, který Mušaraf před nějakým časem dal, když řekl, že se vzdá vojenské uniformy ještě dříve, než složí prezidentskou přísahu.
Jeho prezidentský mandát přitom vyprší 15. listopadu. Podle některých politiků však tento slib po vyhlášení výjimečného stavu už neplatí.
S tím se však nechce smířit opozice, které se prezidentova funkce vrchního velitele armády nelíbí. Soud měl v příštích dnech o platnosti voleb rozhodnout.
Proti nezvyklým opatřením protestovalo proto před pákistánským Nejvyšším soudem v Káráčí také několik desítek právníků, kteří nesouhlasí s pozastavením platnosti ústavy. Policie je však rozehnala obušky a asi padesátku z nich pozatýkala.
Soudci mají domácí vězení
Několik soudců dostalo také domácí vězení poté, co odmítli odpřisáhnout prezidentovi loajalitu. "Jsou ve svých obydlích. Nebude jim povoleno vyjít ven," řekl jeden z úředníků v hlavním městě Islámábádu.
"Nedovolili mi přijít k soudu. Jsem doma," řekl agentuře Reuters Sabihuddin Ahmed, sesazený šéf justice v jižní provincii Sindh.
Pákistán zažil v noci také další masové zatýkání. Policie zadržela na 700 přívrženců hlavní strany islámských fundamentalistů Džamáate islámí. "Stovky přívrženců islámských fundamentalistů zatkla policie v provinciích Paňdžáb a Sindh," uvedl místopředseda strany Liakat Balúč.
Mušaraf: Řeči o mém zadržení? Dobrý vtip
Pákistánem se také šíří fámy, že Mušaraf je zadržován svými armádními podřízenými. To však prezident rezolutně popřel. "Je to vtip nejvyššího řádu," řekl Mušaraf agentuře Reuters.
Ve svém prezidentském sídle v Islámábádu se dnes setkal s více než osmi desítkami zahraničních diplomatů, aby jim vysvětlil důvody vyhlášení výjimečného stavu.
Na schůzce zdůraznil, že se země blížila krizi, ve které by nicnedělání bylo sebevražedné. Hlava státu se odvolávala na stupňující se útoky muslimských extremistů stejně jako na postup justice, která armádou pracně zadržené radikály ihned propouští.
