Archeolog Zdeněk Dragoun by chtěl také zastavit Vltavu, aby našel pilíře Juditina mostu.

Archeolog Zdeněk Dragoun by chtěl také zastavit Vltavu, aby našel pilíře Juditina mostu. | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Vzaly z kostela ostatky Anežky prchající jeptišky? Průzkum začíná

  • 6
Zraky všech katolíků se budou v úterý upírat ke kostelu svatého Haštala. Dvojice pražských archeologů Zdeněk Dragoun a Jaroslav Podliska odkryje podzemí poblíž oltáře. Podle jedné z teorií by tam měla být pohřbena patronka Země české, svatá Anežka Přemyslovna. Archeolog Dragoun její hrob nehledá poprvé.

Za pár dní odkryjete domnělý hrob svaté Anežky. Podle čeho poznáte, jestli v něm leží právě ona?
V případě Anežky by se jednalo o přenesené ostatky, takže se dá předpokládat, že budou složené v nějaké schránce. V kostelech se jinak pohřbívalo v přirozené poloze, takže už z toho půjde soudit. Anežka byla Přemyslovna a ostatky Přemyslovců byly relativně slušně prozkoumány, mají některé typické rodové znaky. Nebyl by navíc jistě problém odebrat DNA a porovnat ji s nějakým spolehlivě známým Přemyslovcem.

Vy jste ale spíš skeptik. Myslíte, že je málo pravděpodobné, že byste v kostele Anežku našli?
Všeobecně se předpokládá, že ostatky odnesly jeptišky z Anežského kláštera, když jej opouštěly před husity. Bylo logické, aby s sebou vzaly ty nejcennější věci, a k tomu by asi ostatky zakladatelky kláštera patřily. Je ovšem známo z písemných zpráv, že přešly do kláštera svaté Anny. Bylo by proto zvláštní, že by vzaly ostatky, přenesly je do kostela svatého Haštala, který je za rohem, a samy šly jinam. Ale v historii se odehrála spousta neočekávaných věcí, takže uvidíme.

GEORADAR POMÁHAL HLEDAT I ROŽMBERKY

Podívejte se do krypty: Rožmberkové u stolu nesedí
Speciální příloha: Rožmberkové v českých zemích

Už jste někdy hledal hrob podobně významné osobnosti?
Ano, byla to dokonce právě svatá Anežka. Sondu kvůli jejím ostatkům jsem dělal už v roce 1991. Bylo to v rotundě svatého Kříže na Starém Městě. Tehdy se nic nenašlo a i teď to beru spíš jako rutinu.

Skoro to vypadá, jako by vás ani příliš nevzrušovalo, zda pod zemí skutečně hrob světice bude.
Má to nepochybně svůj význam. Ta věc je důležitá zvláště pro církev, která celý výzkum financuje. Anežka patří mezi svaté patrony české země a o uložení jejích ostatků se nic neví, proto by bylo významné je najít. Mne jako archeologa možná více zajímají jiné věci, než jestli tam Anežčiny ostatky budou či ne. Pro nás je leckdy významnější na první pohled úplně neatraktivní nález, který posune naše poznání mnohem dále.

Co tedy bude pro archeologa podstatnější?
V kostele sv. Haštala se kopalo již v roce 1995 a našly se tam dvě zdi staršího románského kostela. Zatím víme, že to byla trojlodní stavba, ale bližší podrobnosti bohužel v současnosti neznáme. Kdybychom v rámci tohoto výzkumu našli pokračování toho kostela, můžeme lépe rekonstruovat jeho půdorys.

Jaké místo vás v Praze nejvíce láká, které věci byste chtěl objevit?
V podzemí nedaleko rotundy svatého Kříže jsou pozůstatky kostela svatého Ondřeje, který byl románský, ale vůbec nevíme, jak vypadal. Patřil však k ostrovskému klášteru, kde fungovala v 11. století dílna na výrobu reliéfních dlaždic, takže by v tom kostele mohly být velmi zajímavé dlaždice. Kromě toho mě také velice láká myšlenka na vypuštění Vltavy...

Prosím?
Nedávno jsme se s poříční policií na člunech pohybovali na Vltavě podle Karlova mostu a hledali zbytky Juditina mostu. Potápěči našli dřevěný rošt jednoho pilíře, na kterém byl zřejmě pilíř založen. V řečišti Vltavy by mělo být těch pozůstatků pilířů asi dvanáct. To by mě hodně zajímalo, Vltava je však bohužel hodně zanesená. Napadla mě proto myšlenka, která je asi nerealizovatelná: aby nám na nějaký čas řeku vypustili. Zavřeli přehradu, vytáhli jezy a nechali jen nějaký nízký průtok, řeka by si našla strouhu a byla by šance se na most podívat.

Teď jste ale zaměstnán Anežkou, brzy budete otevírat i hrob dánského astronoma Tycha de Brahe v Týnském chrámu. Vypadá to, že se začínáte specializovat na ostatky slavných lidí.
Tohle jsou obě zcela výjimečné záležitosti a je jen souhra náhod, že se takhle sešly. Byli bychom velmi neradi, aby vznikal dojem, že kdykoliv si někdo vzpomene, tak my naběhneme a otevřeme hrob. Tycho de Brahe se bude otevírat z iniciativy Dánů, je v jejich zemi považován za velmi významnou historickou postavu. Není a nebude to běžnou náplní práce archeologů.

MÍSTO NA MARSU NASADILI GEORADAR V KOSTELE

Základem archeologického průzkumu v kostele svatého Haštala byl přístroj zvaný georadar. Ten určuje pomocí odrazů radiového signálu, kde se jak velký skrytý předmět (nebo prostor) nachází. Neurčí ovšem s jistotou, co daný předmět je - pod zem přímo nevidí.

Georadar Loza byl vyvinut pro vesmírné mise, počítalo se s ním pro prohledávání oblastí pod povrchem planety Mars. "Dokáže se v optimálním prostředí dostat až do hloubky dvou set metrů, prohledáváme s ním podloží pro stavbu budov, zkoumá se vedení potrubí a podobně," popisuje své zkušenosti Leo Vrzal, který s georadarem v kostele pracoval.

Georadar typu Loza se pro archeologické průzkumy v Česku dosud nepoužíval.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video