Vědci varují lidstvo před záhubou. Nebude dost potravin, říká český ekolog

  7:23
Světoví vědci už podruhé varovali před zhoršujícím se stavem planety, k němuž lidstvo přispívá neustálým vyčerpáváním přírodních zdrojů a dalšími činnostmi. „Je jasné, že to není udržitelné,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz krajinný ekolog Tomáš Václavík z Univerzity Palackého v Olomouci, který se k výzvě připojil.
Země z vesmíru (ilustrační snímek)

Země z vesmíru (ilustrační snímek) | foto: AP

Varování světových vědců zveřejněné v polovině listopadu uvádí, že lidstvo vyčerpává ekosystémy až na samou hranici. Jak se to projevuje?
Probíhá to na mnoha úrovních. Žijeme v době, kdy probíhají změny klimatu zapříčiněné člověkem. Extrémy v počasí se prohlubují – suchá místa se stávají suššími a častěji se objevují povodně. Na středoevropské úrovni to zatím není tolik vidět, ale jinde ve světě to bude daleko markantnější.

Dochází k masivnímu úbytku přírodního prostředí a stanovišť pro mnohé živočichy a rostliny. Prostředí degraduje, což má za následek vymírání druhů. Objevují se mrtvé zóny a lidé mají horší přístup k pitné vodě, ať už kvůli suchu, nebo kvůli znečištění zdrojů. Zároveň populace na naší planetě strmě stoupá. Jsme aktuálně na zhruba 7,5 miliardách, což je o dvě miliardy více, než bylo před 25 lety v době vydání první publikace.

Nevíme, kde jsou limity biosféry. U některých to dokážeme vidět lépe, u některých hůře. Přesto umíme relativně dobře spočítat, jaké množství potravin jsme schopní při současných výměrech zemědělské půdy a při současných technologiích vyprodukovat. Je jasné, že to není udržitelné. 

Tomáš Václavík

Krajinný ekolog Tomáš Václavík

Působí jako odborný asistent na Palackého Univerzitě na Katedře ekologie a životního prostředí v Olomouci. V současné době působí také v Lipsku v Helmholtzově centru pro environmentální výzkum na katedře krajinné ekologie. Zabývá se vztahy mezi využitím půdy v krajině a vlivy na biodiverzitu a ekosystémové služby.

Je to důvod, proč jste se připojil k výzvě vědců?
Důvodem bylo, že rozhodně nejde o samoúčelný výkřik do tmy nějakých environmentálních aktivistů nebo alarmistů. Tým odborníků si dal práci s tím, aby sebral všechna různá data z různých zdrojů a vyhodnotil vědecká pozorování, která srovnal do časových řad. Výsledkem je deset indikátorů životního prostředí. Bylo pro mě důležité, že to není vycucané z prstu, ale je to založené na pozorování a empirických datech. 

Z osobního hlediska jsem se rozhodl i kvůli tomu, že bohužel žijeme v době, kdy dochází ke zpochybňování vědeckých závěrů ze stran politiků nebo různých lobbistických skupin. Vidíme to například u amerického prezidenta Donalda Trumpa v případě klimatických změn, ale i v českém prostředí u senátora Kubery, který zpochybňuje lékařské poznatky o škodlivosti kouření. Vědecká komunita teď promluvila jednotně silným hlasem k zásadním otázkám. Doufám, že něco přes patnáct tisíc vědců má nějakou váhu.

Jak probíhal výběr odborníků, kteří by se měli připojit k výzvě?
Popravdě nevím, zda v tom byl nějaký konkrétní klíč pro výběr. Myslím si, že se to šířilo víceméně samovolně, protože komunita vědců, ekologů a dalších odborníků na životní prostředí není příliš velká. Z velké části se mezi sebou známe z konferencí, ze společných projektů nebo díky asociacím, které vytváříme. Hlavního autora publikace Williama Rippla znám podle jeho dalších prací. Výzva se ke mně dostala přes Mezinárodní asociaci pro krajinnou ekologii. Posléze přicházela i z více zdrojů.

Jde pouze o odborníky na životní prostředí, nebo i z jiných oborů?
Odborníci na ekologii a životní prostředí budou převažovat, ale je tam také spousta dalších. Jsou tam zástupci od fyziky po zdravotnictví a mnoho dalších. V původní výzvě z roku 1992 byla obrovská část laureátů Nobelovy ceny, což celé věci v době málo rozšířeného internetu dalo velkou váhu. Letos se připojili lidé z Mezinárodního panelu pro změnu klimatu, který byl v roce 2007 oceněn Nobelovu cenu míru.

Vědci apelují, aby byl stabilizován růst populace. Lze toho dosáhnout bez totalitních postupů, jako je třeba zavádění politiky jednoho dítěte?
Totalitní postupy jsou velmi kontroverzní a spojené s mnohými etickými a společenskými problémy. Navíc jsou dlouhodobě nepříliš udržitelné. Nikdo z autorů výzvy nebo z podpisovatelů o tom neuvažuje. Já osobně jsem pedagog a vidím hlavní řešení ve vzdělávání, osvětě a informovanosti na všech společenských stupních. Je velmi vysoká korelace mezi vyšším vzděláním, lepší životní úrovní a úrovní porodnosti, která je přirozeně menší. Lidé v problematických oblastech by také měli mít přístup k plánovanému rodičovství. Rozvojové projekty k tomu všemu přispívají.

Varování světových vědců

Varování světových vědců lidstvu: druhá výzva publikoval ekolog William J. Ripple v polovině listopadu v časopise BioScience. Formou odborné petice článek podpořilo 15 400 vědců ze 184 zemí světa. Spolu s Tomášem Václavíkem výzvu podepsaly desítky dalších českých vědců.

Článek upozornil na řadu zhoršujících se trendů, které svědčí o špatném stavu planety. Snižují se sladkovodní zdroje, plochy lesů a hojnost druhů obratlovců. Rostou emise oxidu uhličitého, globální teplota a lidská populace. Celý souhrn uvádí výzva na webu BioScience.

Výzva také hovoří o nutnosti zvrácení trendu kolabující biodiverzity. Řada druhů zvířat i rostlin je ohrožená a hrozí jim vyhynutí. Proč tomu tak je?
Někteří odborníci tvrdí, že žijeme v období šestého masového vymírání. Osobně nevím, jestli je srovnatelné s tím, které probíhalo v předchozích obdobích. Naposledy to bylo v období křídy, kdy vymřely dvě třetiny druhů žijících na planetě. Jsme možná na počátku dalšího takového masového vymírání, ale netvrdil bych, že je ta míra srovnatelná.

Nemyslím si, že by najednou systém zkolaboval a druhy vymřely. Je to pomalý a plíživý proces způsobený například úbytkem stanovišť – lesů nebo přirozených travních porostů. Přetváříme je na něco jiného v rámci urbanizace nebo rozšiřování zemědělských ploch. Populace živočichů je ohrožena tlaky na lov nebo znečišťováním prostředí.

U naprosté většiny druhů, které stále existují, klesá početnost populace. Dochází pak k takzvanému inbreedingu – příbuzenskému křížení a snižování genetické rozmanitosti v populaci. Potom mají nižší schopnost reagovat na změny v prostředí. Hlavně se ale zmenšuje areál, kde mohou žít. Je odhad, že za posledních 25 let došlo u zvířat celkově k úbytku o 25 až 30 procent. To není zanedbatelné. A další studie přinesla na ještě horší čísla. 

Americká studie ukázala, že od roku 1900 přišlo až 200 druhů savců o minimálně 30 procent původního areálu, kde žily. Druhý fakt je, že zhruba polovina z nich přišla dokonce o 80 procent původního životního prostředí, což je obrovské číslo. Druhy stále přežívají, ale jejich areál je velmi zmenšený a jejich populace drasticky ubývají. K tomu se přidávají klimatické změny, kvůli nimž mnohé druhy mění a budou měnit prostředí, kde žijí. Migrují někam, kde není takové teplo, anebo se přesouvají do vyšších poloh. Míst pro život ale mají tak málo, že už se přesouvat nemohou. Týká se to zejména živočichů a rostlin v horských oblastech. Když si to dáte vše dohromady, tak to mají mnohé druhy skutečně spočítané. 

Jak je možné to zvrátit?
Musíme snížit masivní ničení stanovišť živočichů. To je hlavní trend, který je potřeba zvrátit. Můžeme rozšiřovat chráněná území a zaměřovat se na nejohroženější druhy. Už se to v některých případech děje, například u pandy velké v Číně. Dnes sice máme jenom pár stovek jedinců, ale díky včasné reakci lidí vznikly velké rezervace v Číně a jinde v Asii, kde panda může pořád přežívat ve svém přirozeném prostředí. A to mluvíme pouze o pandě, která patří k charismatickým živočichům. Dochází k tomu také u člověku méně sympatických živočichů.

V oblasti ekonomiky pomáhají různé ekologické dotace a obchodování s uhlíkem. Jde o projekty, kde těžaři obchodují s povolenkami ke kácení. Dostávají peníze za to, že nevykácí nějaký kraj. Nebo dostávají uhlíkové kredity, se kterými pak mohou obchodovat na speciálním trhu k tomu vytvořeném.

Ve výzvě se zmiňuje i rozšiřování takzvaných mrtvých zón. O co se jedná a kde se vyskytují?
Jsou to oblasti v oceánech, ale i v jezerech a v řekách, kde už nejsou podmínky vhodné pro život kvůli chemickému znečištění. Způsobují to průmyslové chemikálie nebo nadměrné množství živin.

U nás se běžně setkáváme s procesem eutrofizace, kdy se do prostředí dostává velké množství živin, které se do vod dostávají ze zemědělských ploch. V nádržích dochází k vývoji sinic a řas a ty pak skokově odčerpají kyslík, který pak zbytku organismů chybí. Buď se udusí, nebo tam nejsou schopni dál přežívat a musí se přesunout jinam.

V publikaci se upozorňuje na obrovské zóny s nedostatkem kyslíku při pobřeží Jižní Ameriky, Číny a Japonska nebo ve Spojených státech podél východního pobřeží. Za mrtvou zónu se pokládá třeba záliv Chesapeake Bay mezi městy Washington a Baltimore. Je to problém z ekologického hlediska, ale také pro rybářství a navazující byznys. 

Čím může výzva přispět ke zlepšení situace na Zemi?
Autoři studie zmiňují, že většina politických elit a lídrů reaguje až pod tlakem médií a veřejnosti, které se o téma zajímají. Běžní občané budou trvat na tom, aby jejich političtí reprezentanti jednali nejenom ve prospěch současných, ale i budoucích generací. Teprve potom začne snaha o konsenzus a snaha něco změnit.

Řešení výzva předkládá alespoň v obecné rovině. Jsou to záležitosti ochrany přírody, zlepšování sítě chráněných území. Zaměřit se na ekosystémové služby a snížit ničení přírodních stanovišť a mizení lesů. Krajina si musí udržet funkce, ze kterých potom máme jako lidé benefity. Musíme snížit plýtvání potravinami. Můžeme také počítat s rozvojem zelených technologií. Každá automobilka se snaží investovat do vývoje elektromobilů, aby se snížila závislost na fosilních palivech. Před deseti lety to byla futuristická myšlenka a dneska do toho jdou obrovské investice.

Musíme hledat pozitivní příklady, které mění svět k lepšímu

Kterou oblast byste doporučil ke zlepšení vy?
Těžko můžu vyzdvihnout konkrétní oblast, protože všechna rizika jdou ruku v ruce. Pro mě je znepokojující trend odlesňování a ničení přírodních stanovišť organismů. Za posledních 25 let jsme přišli o 130 milionů hektarů lesa, zvlášť v tropických oblastech, kde je vysoká druhová rozmanitost. Pro lepší představu jsem to přepočítal na plochu odpovídající zhruba šestnácti Českým republikám (rozloha ČR je 7,8 milionu hektarů – pozn. red.).

Vykáceli jsme šestnáct Českých republik a většinu lesů převedli na pastviny nebo zemědělské plochy, protože neustále roste poptávka po hovězím a dalším mase a zemědělských komoditách, jako jsou biopaliva. Lesy i pralesy jsou důležité ne kvůli produkci kyslíku, ale kvůli zásobě uhlíku, který v sobě rostliny uchovávají, protože ho nasbíraly z atmosféry. Kvůli odlesňování se uhlík uvolňuje do atmosféry, což je spolu se spalováním fosilních paliv hlavní příčinou klimatických změn.

Přírodu ovlivňují i naše individuální rozhodnutí, když chodíme do obchodů nakupovat. Pokud jdeme pro levné vepřové maso, které vzniklo industriálním způsobem, musíme si uvědomit, že taková prasata jsou krmena granulátem ze sóji vypěstované na místech bývalých deštných pralesů. Dalším příkladem efektu na velké vzdálenosti je industriální rybolov. Rybářské flotily z Evropské unie, Číny nebo Ruska mohou kvůli poptávce zcela vylovit populaci ryb u pobřeží Afriky. Kvůli tomu pak zkolabuje lokální rybolov a ekonomika. Následně se celá rybářská vesnice zvedne a jde hledat lepší podmínky do Evropy. Žijeme v globalizovaném světě a žehráme nad migrační krizí. Přitom náš výběr potravin přímo ovlivňuje migraci z afrického kontinentu.

Výzva naopak chválí lidstvo za úspěšné snížení emisí plynů poškozujících ozonovou vrstvu. Podařilo se zlepšit něco dalšího?
Zlepšení stavu stratosférického ozonu je důležité uvádět jako pozitivní příklad. Je vidět, že je možné něco udělat, když se najde konsenzus napříč politickým spektrem a národy. Byla k tomu potřeba dohoda z Montrealu a věřím, že stejně bude fungovat klimatická dohoda z Paříže. 

Určitě také došlo ke snížení extrémní chudoby v mnoha oblastech. Zvýšila se produkce potravin a zlepšil se k nim přístup, což mělo za následek snížení celkového množství podvyživených lidí. Lokálně problémy samozřejmě zůstávají a někde se dokonce zhoršují – v subsaharské Africe.

Pozitivních příkladů je ale spousta. Nedávno jsem byl na konferenci a jedno z témat byla takzvaná dobrá semínka antropocénu – projekty, kde je změna k lepšímu vidět. Jedním takovým je i projekt Legato zabývající se hospodařením na rýžových agroekosystémech na Filipínách a ve Vietnamu. Daří se snižovat množství používaných pesticidů, zlepšovat zdraví obyvatel i výnosy rýže. 

Ekologové tedy nechtějí pořád jenom varovat a poukazovat na katastrofické scénáře, ale opravdu dělají práci v terénu a produkují pozitivní příklady. To jsou dobrá semínka v antropocénu, na která bychom se měli zaměřit. Z těchto semínek může vzejít něco lepšího, co může být aplikováno v širším měřítku. V důsledku to může vést k obrácení negativních trendů ničení životního prostředí.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

14. března 2024  13:49,  aktualizováno  14:10

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici....

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

11. března 2024  15:14,  aktualizováno  16:57

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

11. března 2024  9:42

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

13. března 2024  6:16,  aktualizováno  10:03

Sledujeme online Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Wehrmacht na Václaváku. Kluka z ikonické fotky zavraždili v Osvětimi

13. března 2024

Seriál Ruce zaťaté v pěst a bezmoc českých strážníků. Tak Pražané před pětaosmdesáti lety „vítali“ německé...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dalších šest let s Putinem: dosáhl toho, co chtěl, nejspíš ještě přitvrdí

19. března 2024

Premium Vladimir Putin si může gratulovat. I když se mu na Západě mnozí vysmívají, že v Rusku zorganizoval...

„Prázdný Topol“ či „kráva“ poslankyně. Nevybíravě mluvili premiéři i prezidenti

19. března 2024

Premium Andrej Babiš omylem poslal e-mail jinému adresátovi a v úterý se kvůli tomu mimořádně scházejí...

Slovenská prezidentská debata: jak se „krasomluvec“ Pellegrini otřel o Čechy

18. března 2024  20:40,  aktualizováno  23:36

Dva největší favorité slovenských prezidentských voleb se vůbec poprvé utkali v televizním duelu....

Na silnici z Klatov do Plzně bourala čtyři auta, v nemocnici skončil i kojenec

18. března 2024  21:06,  aktualizováno  21:37

Na hlavní silnici z Klatov do Plzně u Přeštic bouraly čtyři osobní automobily. Čtyři lidi včetně...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...