Doplnění zákona o státních svátcích schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání. Novelu, která má podle jejího spoluautora Robina Böhnische (ČSSD) „splatit dluh všem hrdinům druhé světové války“, nyní projedná Senát.
Sněmovna v doprovodném usnesení na Böhnischův návrh odsoudila nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu, stejně jako genocidu Arménů za osmanské říše. Vyzvala současně mezinárodní společenství, aby předcházelo porušování lidských práv a spory řešilo mírovými prostředky. Schvalování normy, kterou předložilo 101 poslanců ze všech parlamentních frakcí, se nečekaně protáhlo kvůli problémům s hlasovacím zařízením.
Významné dny mají spíše symbolický charakter. Na rozdíl od státních a jiných svátků jsou pracovními dny. V českém kalendáři je zatím jedenáct významných dnů, přímo ke druhé světové válce se vztahují tři z nich.
Významné dnyDen památky Jana Palacha (16. leden) Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti (27. leden) Mezinárodní den žen (8. březen) Den vstupu ČR do NATO (12. březen) Den narození Jana Ámose Komenského (28. březen) Den vzdělanosti (7. duben) Květnové povstání českého lidu (5. květen) Den rodin (15. květen) Památka vyhlazení obce Lidice (10. červen) Den památky obětí komunistického režimu (27. červen) Den válečných veteránů (11. listopad) |
Den hrdinů druhého odboje má připadnout na výročí posledního boje sedmi československých parašutistů, kteří našli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha úkryt v pražském pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje. Sedm hodin vzdorovali stonásobné přesile příslušníků Waffen-SS a gestapa.
Tento boj charakterizovali tvůrci poslanecké novely jako „symbol nezlomnosti a ryzího hrdinství a vlastenectví, a to nejen jich samotných, ale i tisíců českých vlastenců, kteří jim nezištně pomáhali při plnění jejich úkolů, za což stovky z nich zaplatily vlastními životy“.
Terezínský rodinný tábor byla zvláštní sekce vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince, do níž bylo z terezínského ghetta postupně v letech 1943 a 1944 deportováno zhruba 17.500 vězňů. Po vyklizení rodinného tábora bylo nacisty v noci na 9. března 1944 usmrceno všech 3791 tehdejších terezínských vězňů včetně žen a dětí, převážně československých Židů.
16. dubna 2015 |
