Výzkum s názvem "Pozdní vítězství diktatur?" se týkal 7 400 školáků mezi patnáctým a šestnáctým rokem věku ze všech částí Německa. Ukázal například, že si třetina z dotázaných myslí, že všechny čtyři režimy, které se na německém území za poslední dobu vystřídaly, měly totožný vztah k lidským právům.
Co se týče lidskoprávní stránky, házejí tak studenti do pověstného jednoho pytle nacistické Německo, poválečné západní Německo, NDR i současnou spolkovou republiku.
"Je to šokující. Ti studenti v podstatě nemají absolutně žádné historické povědomí," děsí se Klaus Schröder ze Svobodné univerzity Berlín, jeden z autorů projektu. "Vůbec netuší, co znamená pojem svoboda slova či co si představit pod pojmem lidská práva. Školy by se měly začít víc snažit," apeluje.
Malý důraz na dějepis
Stejně jako jinde v Evropě se samozřejmě i němečtí studenti učí o nástupu Hitlera k moci, o východním Německu i o roce 1989. Ve srovnání s ostatními předměty je však historii a společenským vědám dávána minimální priorita.
Školní výlety k válečným památníkům jsou totiž málokdy doplněny besedami a hodinami o rasismu či o chybách předválečných demokracií, vysvětluje studie vytvořená na základě tristních výsledků.
Výsledky průzkumu poukázaly i na markantní rozdíl mezi znalostmi studentů z gymnázií a středních odborných škol. Rovnítko v otázce lidských práv mezi všemi čtyřmi režimy uvedlo šestnáct procent německých gymnazistů, studenti odborných škol se takto nechali nachytat z plných 55 procent.
Rozdíly mezi jednotlivými režimy byli nejlépe schopni popsat studenti z Durynska a Saska-Anhaltska, tedy zemí bývalé NDR. Nejméně znalostí naopak předvedli ti ze Severního Porýní-Vestfálska, tedy původně západoněmeckého státu.
