V jedné z obytných čtvrtí Afghánistánu se ukrývá malý, ale silný projev vzdoru proti Tálibánu. Zhruba dvanáct dívek tu navštěvuje tajnou školu, v níž se učí matematiku, fyziku, biologii i chemii. Jejich jediná učitelka si moc dobře uvědomuje nebezpečí spojená s jejich výukou. A i když přiznává, že občas mají všechny strach, dodává, že vzdělání dívek stojí za „jakékoliv riziko“.
Ke konci března radikální nábožensko-politické hnutí Tálibán ustoupilo od svého původního prohlášení, podle nějž měly být střední školy znovu otevřeny i pro děvčata. Studentky tajné školy však stále doufají, že jim v budoucnu bude výuka znovu oficiálně umožněna.
„Už jsou to dva měsíce a školy stále nejsou znovu otevřené,“ uvedla jedna ze studentek pro BBC News. „Jsem z toho tak smutná,“ dodala a zakryla si tvář dlaněmi, aby nebylo vidět, že pláče.
Od škol odcházely s pláčem. Tálibán na poslední chvíli zatrhl výuku dívek |
Smutek v tajných školách je veliký, nadále v nich ovšem panuje i atmosféra vzdoru a pevného odhodlání. „Snažíme se vše dělat tajně,“ říká učitelka. „Ale i kdyby mě nakonec zatkli a zbili, stojí to za to,“ dodala. Její patnáctiletá studentka souhlasně přikyvuje. „Buďte statečné! Pokud jste statečné, nikdo vás nemůže zastavit,“ vzkázala svým afghánským vrstevnicím.
Ženské vzdělání rozdmýchává emoce Afghánců
Prozatím není jasné, kdy se starší dívky budou moci vrátit do tříd. Tálibán prohlásil, že je nejprve potřeba vytvořit správné „islámské prostředí“. Již teď jsou ovšem školy pro děvčata a chlapce rozdělené. Prohlášení Tálibánu je tak zavádějící a nikdo přesně neví, co si pod ním představit.
Tálibán otevřeně přiznává, že vzdělání žen je pro něj „citlivou“ záležitostí. Již během jeho předchozího vlády v 90. letech 20. století bylo všem dívkám znemožněno chodit do školy, a to údajně z „bezpečnostních důvodů“.
Zdaleka ne všichni Afghánci však tento krok podporují. Někteří členové radikálního hnutí v soukromí vyjádřili své zklamání, a pár z nich dokonce neváhá posílat své dcery za vzděláním do Kataru či Pákistánu.
Afghánský duchovní Rahimulláh Hakkání, působící převážně za hranicemi v pákistánském Péšávaru, se v dubnu setkal v Kábulu s vysokými představiteli afghánské vlády. Dával si pozor, aby pokračující zavírání dívčích škol nekritizoval přímo, vyjádřil se však poměrně jasně.
„V právu šaría neexistuje žádné pravidlo, které by zakazovalo vzdělávání žen. Není pro to vůbec žádné ospravedlnění,“ sdělil BBC. Podle něj je naopak ve všech náboženských knihách uvedené, že ženské vzdělání je přípustné a povinné. „Když například žena onemocní, je v islámském prostředí mnohem vhodnější, když ji ošetří lékařka žena,“ vysvětlil Hakkání.
Někteří duchovní v afghánských provinciích Herát a Paktíja dokonce vydali fatvy na podporu ženského vzdělání. I to dokazuje, jak široká je nyní v zemi podpora vzdělávání dívek, a to i v konzervativních kruzích. Není ovšem vůbec jasné, jak velký dopad tyto dekrety budou mít.
Vzdělání nás může zachránit před temnotou
Zdá se, že v Afghánistánu existuje jen velmi malý odpor řadových občanů vůči vzdělávání žen. Západní představitelé se dokonce shodují, že pokrok v oblasti ženských práv je pro Tálibán klíčový i z ekonomického hlediska. Udržení žen mimo práci totiž podle OSN stojí Afghánistán až miliardu dolarů. Podle týdeníku The Economist tvoří tato suma 5 procent HDP a uprostřed hospodářské krize si země takovou ztrátu nemůže dovolit.
Vzdělání se nevzdáme, říkají afghánská děvčata. Chodí do „podzemních“ škol |
To a mnohem více si uvědomuje i učitelka, která má na starosti výuku v tamní tajné škole. Výuka probíhá jednu až dvě hodiny denně a zájem o ní má reálně mnohem více dívek, než kolik jich školu skutečně navštěvuje. Ne všechny totiž mají tu možnost.
„Vyhlídky na brzké otevření škol nemám, ale jsem odhodlaná udělat vše, co bude v mých silách,“ říká učitelka. Právě proto, že je sama vzdělaná, to považuje za svou povinnost. „Vzdělání nás může zachránit před touto temnotou,“ dodává.
Tálibánu jsme nevěřily, ale měly jsme naději
Své zklamání nad březnovým krokem Tálibánu vyjádřila i další učitelka z kábulské školy pro dívky, Lina Farzamová. „Stále nám říkali, že školy znovu otevřou a nechají každého znovu studovat,“ řekla pro Arab News .
Povinné burky na veřejnosti. Tálibán zpřísňuje požadavky na afghánské ženy |
Mnoho Afghánců, kteří byli obeznámeni s puritánskými názory a poměrně nevypočitatelnou politikou Tálibánu během jeho vlády v letech 1996-2001, nebylo vůbec překvapeno. „Ani já jsem nikdy nevěřila, že se Tálibán změnil, ale aspoň jsme měli naději. Nevím však, proč mu svět věřil a dal mu další šanci,“ dodává Lina Farzamová.
I podle univerzitního profesora Nilofara Akramiho, který vyučuje ženy na kábulské univerzitě, je názor Tálibánu na práva žen stále stejný. „Pravda je, že názory Tálibánu na práva žen, lidská práva a individuální svobody se za posledních 20 let nezměnily,“ řekl. „Tálibánci jsou stejně brutální jako v 90. letech, a pokud jde o ženy, pro ně je celá situace dnes ještě horší.“ Podle Akramiho se Tálibánci naučili nosit masku, díky níž velmi důvěryhodně klamou svět.
Můžeme být lékařky, novinářky i političky!
Asma Farazová, která dříve pracovala na afghánské ambasádě ve Washingtonu, je rovněž sklíčená, když vidí, jak jsou ženám v posledních letech upírány příležitosti. „Mým šéfem dřív byla velvyslankyně,“ řekla s odkazem na Royu Rahmaniovou, první Afghánku, která pracovala jako nejvyšší diplomatka své země v zahraničí.
Farazová poté dodala, že byla vždy velmi hrdá, když viděla Rahmaniovou vstoupit do místnosti, kde ji všichni respektovali. „Ženy mohou být velvyslankyněmi stejně jako muži. Ženy mohou být členkami parlamentu, ženy mohou být novinářkami i lékařkami,“ prohlásila hrdě.
O to víc je podle ní potupné, že nyní dívky a všechny ostatní ženy v Kábulu uvidí jen to, že nemohou chodit do školy, a jejich jedinou možností do budoucna je pouze svatba a domácí práce.
Své zklamání pak veřejně vyjádřila i Daisy Khan, zakladatelka ženské islámské iniciativy v oblasti spirituality a rovnosti se sídlem v New Yorku. „Neexistuje žádné ospravedlnění pro to, abychom dívkám odpírali vzdělání,“ řekla. Dle jejích slov mezi vzděláním dívek a chlapců nerozlišoval ani prorok Mohamed. Následně ho citovala: „Nejlepší z vás je ten, kdo dává dobré vzdělání svým dětem.“
Jde jen o oblečení dívek
Současný politický a náboženský vůdce Tálibánu, Afghánec Hajbatulláh Achúndzáda, však opakované výzvy široké veřejnosti, aby do zákazu výuky dívek zasáhl a povolil ji, vytrvale ignoruje. Podle dostupných informací nereaguje ani na zprávy od nejvyšších duchovních.
„Lidé stále mluví o Hajbatulláhovi, ale nikdo ho v poslední době neviděl a ani neví, kde přesně v Kandaháru se nachází,“ řekla Farazová. „Možná žije na vesnici, kde lidé nedovolují svým dcerám chodit do školy, a neví, jak se žije ve městě,“ dodala sarkasticky.
Suhail Shaheen, stálý velvyslanec Tálibánu při OSN ale uvedl, že prakticky vůbec nejde o problém s tím, že by se dívky měly vzdělávat, ale o to, jak by měly být oblečené. „Jde pouze o technický problém o podobu školní uniformy pro dívky. Doufám, že ho vyřešíme co nejdříve,“ dodal.
