„Samozřejmě – musí se to umět, a když chce učitel dítě vystihnout a něco o jeho školní práci opravdu sdělit, je to dřina. Známku máme zažitou, učitel se může utéct třeba k průměru, je to až na výjimky jednodušší,“ říká Mertin.
Rodiče jej přitom za námahu často neocení a bombardují ho dotazy na to, co to tedy znamená – jestli je to jednička, nebo čtyřka.
Ministr Plaga předal vysvědčení na brněnské škole, kam sám chodil |
„Když o tom přemýšlím, ono vlastně to ani není tak, že rodiče chtějí známky. Chtějí jedničky a dvojky. Je to pro ně jasná, stručná a uchopitelná informace, že je jejich dítě úspěšné,“ říká ředitel Školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad Jaroslav Jirásko. Sám se proto ke známkám vrátil, i když psaní vysvědčení považuje za každoroční utrpení.
Z principu neznámkují v Montessori školách, tam však mají výhodu v tom, že rodiče se slovním hodnocením počítají.
„Hodnotí se průběžně, takže i když nevidíme klasické známky, naše děti vědí, jak na tom jsou. To je mnohem víc než nějaké číslo,“ myslí si Soňa Havlíčková, která má dvě děti v pražské Montessori škole Andílek.
Kluci mají horší známky
Potíže se známkami ukazují například výzkumy, které se zaměřují na rozdíly ve známkách mezi dívkami a chlapci.
Andělé i nacistické orlice. Vysvědčení během staletí prošlo řadou proměn |
„Chlapci mají v testech z matematiky v průměru lepší skóre než dívky,“ konstatuje například studie Daniela Münicha a Tomáše Protivínského z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Známky však mají lepší holky – trojkař tak může umět matematiku stejně dobře jako dívka, která má na vysvědčení dvojku.
 |
„Důležitější než známka na vysvědčení je, aby učitel dítě hodnotil průběžně,“ říká Mertin. Pokud jsou známky na vysvědčení překvapením, selhání je spíše na straně učitele a rodiče, než na straně dítěte.
