Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Musel jíst mrtvé kamarády. Přeživší havárie z And dodnes děkuje Bohu

  19:12aktualizováno  19:12
Dnes je to čtyřicet let, co se začal odvíjet jeden z nejsilnějších příběhů o lidské touze po životě. Na kalendáři se psalo 13. října 1972. Mladí studenti a ragbisté z Uruguaye letěli se svými rodinami na zápas do Chile. Rutinní let však skončil havárií. Ztroskotanci pak museli pojídat své mrtvé kamarády, aby dokázali v horách přežít.

"Čtyřicet let poté se mi zdá neskutečné, že jsem tady. Že jsem se dostal z toho sněhu a ledu, z místa, kde jsem byl obklopený mrtvými kamarády a kde jsem měl být tím dalším, kdo zemře. A že jsem dokončil studia, získal lékařský titul a rukama mi prošla řada pacientů, kteří přežili stejně jako já. Po celých čtyřicet let děkuji Bohu," říká Roberto Canessa, který se vydal přes Andy s provizorní výbavou, aby zachránil zbytek skupiny před jistou smrtí.

Letadlo se zřítilo nad pustou částí And na argentinsko-chilském pomezí asi 4 200 metrů nad mořem poté, co pilot kvůli špatnému počasí mylně odhadl výšku a narazil do hory. Stroj se roztrhl, pád trosek naštěstí ztlumila silná vrstva sněhu.

Někteří lidé zemřeli hned při nárazu, další pak v následujících dnech. Osm z nich (včetně poslední z pěti žen na palubě) navíc později zavalila lavina. Nakonec dokázalo obstát v těžké životní zkoušce jen 16 ze 45 pasažérů na palubě.

Přeživší zpočátku v nepřehledném terénu čekali na pomoc, ranou však pro ně byly informace z malého rádia, které se jim podařilo zprovoznit. Deset dní po havárii se dozvěděli, že jejich let je sice pohřešován, ale jelikož již není naděje na záchranu, hledání bylo ukončeno. Muži proto začali pracovat na záchraně.

Slabší a zranění například připravovali vodu tím, že kladli sníh na kovové pláty a nechávali ho rozehřívat. Nejsilnější pak zkoumali okolí a pokoušeli se nalézt nějakou cestu.

Nebýt obdivuhodné odvahy a velkého risku, nepřežil by nikdo. Osazenstvo nakonec rozhodlo, že tři nejsilnější členové Nando Parrado, Roberto Canessa a Antonio Vizintín, se pokusí přejít Andy a přivést pomoc.

Aby byli silní, dostávali větší příděly jídla než ostatní a snažili se z trosek vyrobit primitivní pomůcky, které by jim cestu ulehčily, například z izolace letadla ušitý "spacák". Po dvou měsících od pádu letadla trojice vyrazila. Brzy zjistili, že jsou úplně jinde, než mysleli, a že jejich cesta za záchranou bude mnohem delší.

Nejzmoženější Vizintín jim proto nechal své zásoby a rozhodl se vrátit k ostatním, aby se v případě krachu první expedice mohl vydat jiným směrem.

Roberto Canessa (vlevo) se svým někdejším trenérem Carlosem Verginellou před

Roberto Canessa

Parradovi (dnes je mu 62 let a pracuje jako produkční) a Canessovi (59) trvalo deset dní, než se dostali do Chile a narazili tam na pastevce Sergia Catalána, který jim dal najíst a zalarmoval úřady. Zbytek posádky byl z ledového pekla zachráněn 23. prosince 1972, jejich návrat do civilizace se stal senzací.

"Tohle jsou boty, ve kterých jsem šel. Když se podíváte na jejich podrážky, tak uvidíte, že jsou úplně zničené po deseti dnech chůze po ledu a kamení. Původně patřily Javieru Metholovi. Javier mi řekl: 'Roberto, vím, že se to chystáš udělat. Potřebuješ ty boty víc než já.' Dal mi je chlapík, který neměl jedno oko a plíci. Zemřela mu žena po pádu laviny a trpěli jsme třicetistupňovými mrazy. To je duch And. To je to, na co nezapomenu," vypráví příběh rozervaných bot i ten svůj Roberto Canessa.

Dnes je Canessa uznávaný dětský kardiolog. Ale před čtyřiceti lety, hned po havárii, se stal lídrem skupiny, který podával přeživším jak lékařskou, tak emocionální podporu. A to mu bylo pouhých 19 let.

Krátce po vyčerpávající cestě za svobodou si vzal Canessa svoji přítelkyni ze střední školy Lauru Surracoovou. Mají spolu tři děti.

Havárie je ovšem spjata s drsnými okolnostmi, kdy přeživší překročili jedno z nejsilnějších civilizačních tabu. V důsledku naprosté absence jídla se totiž rozhodli, že pozřou těla zemřelých, což pod tlakem otázek médií vyšlo najevo. "Pro svědomí bylo nejnáročnější to první rozhodnutí," řekl jeden z mužů. Při obhajobě zoufalého činu jim dal rozhřešení i tehdejší papež Pavel VI. Nezaujatí lidé kanibalismus z donucení přijali s pochopením. Horší to bylo pro některé příbuzné.

Příběh inspiroval film i literaturu, teď má k výročí výstavu

Výstava ke 40. výročí katastrofy probíhá v Carrascu, kulturní čtvrti Montevidea, ve kterém většina přeživších vyrostla a dodnes žije. Najdete tu improvizované sluneční brýle čí rádio, ze kterého se ztroskotanci dozvěděli, že bylo ukončeno pátrání po jejich letadle.

Kromě toho se můžete podívat i na značně opotřebované Canessovy boty a jiné osobní věci zachráněných nebo repliku přelomeného letadla.

Drsný příběh, symbol lidské touhy po životě, se stal předlohou pro několik knih a filmů, z nichž asi nejznámější je americký snímek z roku 1993 s názvem Přežít (Alive: The Miracle of the Andes).

Filmová verze se však pamětníkům moc nelíbila, přišla jim příliš "hollywoodská". Muži, co přežili, se pravidelně scházejí. Shodují se, že pro vítězství nad beznadějí a hladem bylo důležité, že dokázali eliminovat hádky a o důležitých věcech hlasovali.

Čtyři přeživší se dostali do středu pozornosti opět v roce 2010, kdy dodávali odvahu 33 zavaleným chilským horníkům (více o podpoře horníků čtěte zde).

Autoři: , ,


Témata: film, Chile, Uruguay, Lavina

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zeman spálil červené trenýrky. Skončil čas spodního prádla v politice, řekl

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Ve svérázný happening se změnil mimořádný brífink, na který si na Hrad sezval novináře prezident Miloš Zeman.

Trump a Kim přepsali historii. Svět se změní, slíbil diktátor po schůzce

Na závěr setkání Donald Trump a Kim Čong-un podepsali společné prohlášení o...

V Singapuru proběhla historicky první schůzka prezidenta USA a vůdce KLDR. Donald Trump a Kim Čong-un si podali ruce a...



Zeman na Hradě nespálil jen trenky, ale zřejmě až dva miliony korun

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Červené trenky skupiny Ztohoven by podle galeristů a odborníků na moderní umění mohly na trhu vynést přes dva miliony...

Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy

Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 v Kanadě (8. června 2018)

Chmurné nálady ovládly duši Angely Merkelové. Německá kancléřka tuší, že poválečné uspořádání světa pomalu končí,...

Ujeté, nevhodné, trapné, hodnotí pálení trenek na Hradě politici

Prezident Miloš Zeman za asistence hasičů spálil v zahradách Hradu červené...

Vesměs negativní reakce vyvolal mezi politiky „happening“ prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě, během kterého...

Další z rubriky

Pro poválečné vyhnání Němců nebylo žádné ospravedlnění, řekla Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová (22. listopadu 2017)

Pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické...

Jsem ještě mladý. Kontroverzní Jean-Marie Le Pen slaví devadesátiny

Jean-Marie Le Pen

Dlouholetý šéf a zakladatel francouzské nacionalistické Národní fronty Jean-Marie Le Pen proslul nejen svými...

Spojené státy odcházejí z Rady OSN pro lidská práva

Americká velvyslankyně v OSN Nikki Haleyová

Spojené státy oficiálně oznámily, že odcházejí z Rady OSN pro lidská práva. Tento orgán, který má dohlížet na...

5 mýtů o nakažení klíšťatech: Pozor si dejte i na zahradě
5 mýtů o nakažení klíšťatech: Pozor si dejte i na zahradě

Klíšťová encefalitida nás neohrožuje pouze v lese nebo na louce. Klíšťata se totiž běžně vyskytují v městských parcích, na zahradách nebo zatravněných hřištích. O klíšťové encefalitidě bohužel koluje dalších několik mýtů. Znáte je?

Najdete na iDNES.cz