Sluneční králové přicházejí, výstava v Národním muzeu začíná

Čeští egyptologové jsou světovým pojmem a zrovna tak jejich objevy, které bude poprvé možné spatřit za hranicemi Egypta. Výběr svých nejvýznamnějších objevů za desítky let práce v Egyptě představí poprvé v České republice. Výstava Sluneční králové začíná v Národním muzeu v pondělí.

„Sluneční králové jsou jednou z nejvýznamnějších výstav, které kdy Národní muzeum pořádalo. Návštěvníka přenese ke kořenům starověkého Egypta,“ říká ředitel muzea Michal Lukeš. „Díky ní jsme svědky splněného snu několika generací českých egyptologů a doufám, že se stane perlou výstav nejen v České republice, ale i v Evropě,“ dodal.

Mimořádná je výstava jak samotnými starověkými exponáty z doby Staré říše, z nichž většinu objevili čeští vědci, tak i tím, že podle slov Lukeše se obdobná výstava ve světě ještě nekonala – podobně rozsáhlý soubor svého kulturního dědictví Egypťané ještě do zahraničí nezapůjčili. Jde o památky z doby stavitelů pyramid, z nichž některé jsou staré až pět tisíc let.

„Je to výjimečná výstava ve výjimečné době. Jsme silnější než epidemie,“ poznamenal egyptský ministr pro památky a turismus Chaled el Anany. Naráží tím na to, jak složitě se výstava v době epidemie, kdy se celý svět zavřel, připravovala. Dokonce měla začít už v červnu, covidová situace ji však posunula. I když už v červnu byla výstava v několika místnostech historické budovy Národního muzea postavená, to hlavní chybělo – exponáty z Egypta, který měl v té době zavřené hranice a nedalo se cestovat. „Druhý moment na hranici zázraku byl ten, že kolegové pak dokázali během týdnů něco, co jindy trvá půl roku i rok,“ vzpomíná na finální přípravy náměstek ředitele Národního muzea Michal Stehlík.

Stvrzení vztahů

„Výstava je stvrzením silných vztahů mezi našimi archeology a muzei. Je výjimečná tím, že jde o první výpůjčky z Egypta do České republiky, mnohé z nich jsou za hranicemi poprvé a některé také naposledy, protože po skončení výstavy zaujmou své místo v novém Velkém egyptském muzeu,“ podotkl egyptský ministr pro památky. To se dostavuje na okraji Gízy, na dohled slavných parymid ze 4. dynastie.

100 let české egyptologie

Speciál iDNES.cz

Návštěvníci Národního muzea na multimediální výstavě zjistí, kdo byli takzvaní sluneční králové, kteří stavěli pyramidy v Abúsíru, poznají tuto archeologickou lokalitu nedaleko Káhiry, kde čeští egyptologové téměř bez přerušení pracují už 60 let, a nahlédnout i do toho, co jejich výzkum v terénu obnáší.

„Staří Egypťané si ve svých textech přáli, aby jejich jméno bylo věčné. A všichni to známe – když nám odejde někdo blízký, denně na něj vzpomínáme. Jen málokdo má to štěstí, že jeho jméno přežije tisíciletí. Na této výstavě poznáte spoustu skutečných osob, ať už králů, nebo hodnostářů, jejichž jména se dochovala i po čtyřech tisících letech,“ řekl egyptolog a bývalý ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. 

Připomněl výjimečné vztahy přerůstající v osobní přátelství, které si čeští egyptologové za desetiletí svého působení v Egyptě s egyptskými institucemi a jejich vědci vybudovali. Jméno a uznání, jaké v Egyptě a ve světě svou prací získali, pomohly k tomu, že nyní se můžeme v Národním muzeu seznámit s příběhem slunečních králů a jejich doby, kterou čeští vědci postupně odkrývají.

Češi narazili v Egyptě na bájného mudrce, ukázalo detektivní pátrání

„Výstava nabízí několik nej. Je jednou z největších z doby stavitelů pyramid, která kdy byla organizována a je vůbec první, která poskytuje v průřezu dějiny jedné lokality, stejně tak jako dějiny slunečních králů 5. dynastie. Každý z téměř tří set artefaktů, který návštěvníci uvidí, není jen unikátním světovým dílem, ale především vypráví pokaždé trochu jiný příběh. Každý předmět vznikl v určitém kontextu, v určité době, někomu patřil, někdo ho používal. A to je na archeologii to nejcennější – dokáže nabídnout cestu časem a dokáže přivést k životu civilizace, které tady už dávno nejsou. Nicméně jejich myšlenky obstály v čase a dodnes nás fascinují, inspirují a do značné míry i poučují,“ řekl na nedělní tiskové konferenci Bárta.

Pojištění je na miliardu

Předměty pojištěné na miliardu korun Egypťané zapůjčili na výstavu zdarma. Podle ředitele muzea Michala Lukeše v tom jistě sehrálo roli dobré jméno českých egyptologů v Egyptě. Sami Egypťané však oceňují nejen jejich výzkum jako takový, ale i úroveň vzdělání, které studentům v Praze poskytují.

„Tato výstava je dalším důkazem, že pyramidy nepostavili žádní mimozemšťané, ale že je to dílo egyptské civilizace. Díky práci českých egyptologů pod vedením profesorů Miroslava Vernera a Miroslava Bárty se ukazuje, jak pyramidy v Abúsíru vznikaly,“ řekl jeden z nejslavnějších egyptologů světa, Zahi Hawass, bývalý egyptský ministr pro památky.

Poprvé v historii můžeme čelit kolapsu civilizace, říká egyptolog Bárta

Připomněl také některé nejvýznamnější objevy českých vědců v Abúsíru – například soubor unikátních královských soch, hrobku s nevykradenou pohřební komorou, která patřila knězi Iufaovi, papyrový archiv, který objasnil, jak fungovalo kněžstvo v pyramidových komplexech a další objevy.

Ocenil však také kvalitu vzdělávání v oboru egyptologie na Univerzitě Karlově a zmínil, jak své tři nejlepší studenty poslal do Prahy na doktorské studium. Jeden z nich, Mohamed Megahed, v Česku zůstal, stal se členem Českého egyptologického ústavu a měl mimořádný podíl na tom, že výstava Sluneční králové se fanouškům starého Egypta konečně otvírá.

Egyptologické výstavy u nás mají velkou tradici a první se podle slov hlavního kurátora Pavla Onderky konala už v roce 1817. Výstava Sluneční králové je ale podle něj největší, která u nás kdy starému Egyptu byla věnována. I když do poslední chvíle nebylo jisté, zda se kvůli covidové situaci v posunutém srpnovém termínu otevře, nakonec se dokonce podařilo s Egypťany domluvit i její prodloužení o zhruba dva měsíce – potrvá do 7. února.