Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vysokým školám chybí polovina míst

  0:01aktualizováno  0:01
Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou v plném proudu. Náměstek ministra školství Josef Průša má pro zájemce o studium dobrou zprávu. Letos poprvé prý ministerstvo "ustoupilo tlaku veřejnosti" a rozhodlo se poslat víc peněz oborům, o které je zájem a ubrat těm poloprázdným. "Nechceme už pokračovat v sociálním inženýrství a určovat, kolik bude lékařů a kolik právníků," říká náměstek Průša.

Radost zájemcům o atraktivní obory však bere jeho další věta. Proklamovaná změna postoje ministerstva se reálně projeví tím, že na žádané obory bude moci nastoupit o procento nebo dvě víc studentů. Míst na školách tedy bude stále málo. Na brněnskou Masarykovu univerzitu se hlásí 36 tisíc lidí, přijat bude každý šestý, pražská Filozofická fakulta UK přijme jen každého desátého zájemce.

Ani letos se nic nezmění na deset let trvajícím stavu, kdy od bran univerzit odchází každý druhý zájemce o studium s nepořízenou. Počet studentů se za tu dobu zdvojnásobil, stejně rychle však rostl i počet těch, kteří chtějí studovat.

Zatímco v zemích Evropské unie vstupuje na vysoké školy polovina nastupující generace, v Česku jen každý pátý. Může za to ministerstvo, které rozděluje peníze, i vysoké školy, jež nedokázaly nabídnout dostatek kratších bakalářských programů.

Na vysokou školu stále jen každý druhý
Na sto tisíc mladých lidí podstupuje v těchto dnech přijímací zkoušky na vysokou školu. Polovinu z nich čeká zklamání, školy je odmítnou. Poptávku po vysokoškolském studiu se u nás totiž stále nedaří uspokojit. Počet přijatých studentů se sice od roku 1990 zdvojnásobil (z 27 tisíc na loňských 54 tisíc), stejně rychle však rostla i poptávka po studiu (z 59 tisíc na loňských 105 tisíc).

Ani uplynulých deset let tak nic nezměnilo na tom, že od bran univerzit odchází každý druhý zájemce s nepořízenou. "Desetitisíce mladých lidí, kteří by studovat chtěli, ale nemohou, představují nevyčíslitelné ztráty na lidském kapitálu," říká poslanec Unie svobody Petr Matějů .

Máme přitom co dohánět. Zatímco v zemích Evropské unie tvoří vysokoškoláci dvacet až třicet procent ekonomicky aktivních obyvatel, u nás jen desetinu. Na vysoké školy tam vstupuje zhruba polovina nastupující generace, ale u nás dostává takovou šanci jen každý pátý.

Většina vysokoškolské obce tvrdí, že si budoucí studenty musí pečlivě vybírat a dobře otestovat, zda na náročné studium stačí. "Polovina populačního ročníku nemůže zvládnout magisterská studia na zdejší lékařské fakultě," prohlásil nad loňskou bilancí rektor Karlovy univerzity Ivan Wilhelm.

Zároveň naznačil možnou cestu. Na zdejších školách totiž na rozdíl od zahraničí převažují náročné magisterské programy, chybí však nabídka kratších, praktičtěji zaměřených programů bakalářských. S prací na takové změně však vysoké školy zatím příliš nepokročily.

Rozhodnout o tom, kolik studentů přijmou, je však v pravomoci vysokých škol jen do jisté míry. "My rozhodujeme o tom, na kolik studentů dostanou peníze," popisuje náměstek ministra školství Josef Průša meze akademické svobody. Zdejší děkani jsou přitom na státní kase závislí víc než jejich zahraniční kolegové. Země OECD věnují na terciární vzdělání v průměru 1,6 % HDP a téměř polovina jde ze soukromých zdrojů, ČR na něj dává necelé procento a ze soukromých zdrojů jde jen pětina.

Pokus některých poslanců tento stav změnit zavedením školného však letos sněmovna odmítla. Zatímco platící studenti by peníze přinesli na školy, o které mají zájem, ministerstvo léta podporovalo obory bez ohledu na poptávku. Letos poprvé ministerstvo mírně ustoupilo tlaku veřejnosti. "Poprvé jsme při rozdělování peněz vzali v úvahu zájem o ten který studijní program," říká náměstek Průša. "Obory, o které je zájem, dostanou přidáno o procento dvě víc než některé technické školy, které horko těžko shánějí studenty."

Vzdělání je pro stát nejlepší investice

Zuzana Brázdová, prorektorka Masarykovy univerzity pro studijní záležitosti je přesvědčená, že polovina populace je schopná studovat vysokou školu, pokud by dostala příležitost.

Počet přijatých uchazečů na vysoké školy roste. Souběžně s tím však roste i počet zájemců. Týká se to i Masarykovy univerzity?

Není to úplně přesné, protože od letošního roku pozorujeme náznaky negativního demografického trendu, uchazečů začíná ubývat. Každoročně registrujeme asi třicet šest tisíc uchazečů a bereme jich asi šest tisíc. Každý rok se také snažíme vzít pár set lidí navíc.

A co neúspěšní uchazeči, kteří se hlásí několikrát za sebou?

Některé studijní programy tuto houževnatost zohledňují. Fakt je ale, že jejich zájem časem vyprchává. Denní studium na vysoké škole přestává být atraktivní v momentě, kdy se musí člověk sám živit. Nevíme také, jestli člověk neúspěšný u nás nebyl třeba nejlepším u přijímaček na jiné univerzitě.

Bylo by dobré přijímat víc uchazečů než nyní?

Obecně vzato panuje mezi pedagogy a psychology shoda, že polovina populace má skutečně předpoklady ke studiu na vysoké škole. Bylo by naprosto korektní jim tuto možnost poskytnout. I kdyby nakonec dělali stejnou práci, jakou by mohli dělat i bez studia. Vzdělání se totiž odrazí v tom, že se chovají kulturněji za volantem, v dopravních prostředcích, na sportovních utkáních, mají jiný vztah k vlastnímu zdraví nebo ke kriminalitě, jinak se chovají u voleb.

Společnosti se vždycky vyplatí umožnit co nejvíce lidem co nejvyšší vzdělání. Stát by měl udělat cokoliv, aby těch slíbených šest procent hrubého domácího produktu dal na vzdělání. Jsou to peníze daleko lépe investované, než třeba krátkodobě na podpory v nezaměstnanosti týmž lidem, kteří nebyli přijati na vysokou školu.

Mluvila jste o tom, že se vzdělaní lidé chovají jinak u voleb. Myslíte, že menší podpora vzdělání může být třeba i v zájmu současných politiků?

Nejsem politolog a tento typ úvah můžu mít jako soukromá osoba, nerada bych se takto vyjadřovala jako představitel univerzity. Ale myslím si to.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Další z rubriky

Piráti podpoří Gazdíka proti komunistovi Grospičovi. Okamuru ani Filipa ne

Petr Gazdík je poslancem, krajským radním a volebním lídrem hnutí Starostové a...

O post předsedy mandátového a imunitního výboru, který bude jednat o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka ke...

Babiše překvapila urputnost policie. Jeho vydání podpoří pravice i Piráti

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Šéf ANO Andrej Babiš je překvapen „rychlostí a urputností“ policie, která v úterý znovu požádala o jeho vydání ke...

Provozovatel jihlavské záchytky končí, nechce dělat hotel pro opilce

Protialkoholní záchytná stanice v Jihlavě.

Kraj Vysočina řeší, kdo bude od března 2018 provozovat protialkoholní záchytnou stanici. Služby města Jihlavy totiž...

Spálené jídlo i dudlík v lednici
Spálené jídlo i dudlík v lednici

Co všechno prozradí známé mámy na síti?



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.