Modelovým příkladem je Vysoká škola obchodu a sportu, na kterou se jezdí do městečka Sezemice u Pardubic. Brněnská firma IMPS ji zřídila jako pobočku vysoké školy z polské Nové Rudy. A populární je třeba mezi pardubickými politiky.
Kdo by v Sezemicích hledal budovu vysoké školy s knihovnou či dalším zázemím, neuspěl by. "Studenti se učili podle toho, kolik jich bylo – někdy na zdejší základní škole, když jich bylo víc, tak v radniční hale," popsal Milan Bažant z firmy IMPS.
diplom snadno a rychleMetody, jak vystudovat snadno a rychle: 1. Pobočka zahraniční školy |
Další metodou jsou pobočky škol, o nichž se mluví jako o "konzultačních střediscích". Protože je to novinka, na kterou zákon nemyslí, nedají se kontrolovat.
Žádné projekty ani semináře, žádné knihovny
Jak konzultační střediska fungují? Škola má centrálu třeba v Praze, ale studenti tam nejezdí - stačí, když se občas sejdou v některém z regionů. Například Bankovní institut tak umožňuje studium vysoké školy v Sušici, Jablonci nad Nisou a na dalších několika místech,
Univerzita Jana Amose Komenského působí ve Frýdku-Místku, Starém Hrozenkově a donedávna působila i v jihočeské Obratani. "Mají pronajatý kus základní školy, vždycky jednou za čas sem přijeli studenti a učitelé, jinak tu nikdo nebyl," popsal starosta Obrataně Josef Hovorka.
Právě na Bankovní institut se zaměřila Akreditační komise a kritika byla ostrá - škola se vydala cestou středisek a uniká kontrole. "V podobných případech se stává, že se škola už nedrží toho, na co získala akreditaci, obory se rozmělňují, chybějí kvalitní učitelé," říká šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková.
Za nešvar považuje i to, že se školy někdy snaží vyjít studentům vstříc za každou cenu, aniž by na ně kladly stejné nároky jako na jiné vysokoškoláky.
"Jsou tam na nás hodní, vždycky nadiktují, co se máme naučit," naznačila v internetové debatě o těchto školách na serveru vejska.cz jedna z diskutujících.
K vysokoškolskému studiu však patří i semináře, různé projekty, práce s literaturou - nic takového však mnohé z poboček škol a konzultační centra nenabízejí. Ani to po studentech nechtějí. "Zkoušky jsou v místě, kde je student zapsán, a zkoušející se přizpůsobují potřebám studentů i vzhledem k místu," říká Jiří Rotschedl z Bankovního institutu.
Diplom = vyšší plat
Kdo patří do cílové skupiny takových škol? Státní úředníci, policisté, učitelé či třeba zdravotnický personál - často lidé, kteří podle nových zákonů potřebují vysokoškolské vzdělání, aby mohli zůstat na vyšších postech nebo dosáhnout na vyšší tabulkové platy.
"Chtěl jsem dokázat sám sobě, že jsem schopen vystudovat vysokou školu," říká šéf policistů na prvním pardubickém obvodě Vladimír Nevole, který studoval v Sezemicích.
Ministryně školství Miroslava Kopicová připouští, že podobné školy vysokoškolské vzdělání devalvují. "Považuji to za problém. Musíme školy zkontrolovat a rozdělit je na výzkumné, učící a praktické."
