Letos zažilo v přijímačkové "loterii" zklamání přes padesát tisíc mladých lidí. Navíc, jak v čerstvém výzkumu zjistili odborníci ze Sociologického ústavu, platí, že každý čtvrtý vysokoškolák nestuduje obor, o který stál.
"Obor, který studují, je pro ně náhradní volba a mnozí se po prvním ročníku opět snaží dostat tam, kam původně chtěli," podotýká autor výzkumu sociolog Petr Matějů.
Na zkušenosti se studiem se sociologové ptali více než čtyř tisíc vysokoškoláků. Studenti kritizovali právě přijímačky. Každý třetí dotázaný si myslí, že při nich hrají roli známosti či úplatky.
A studenti, kteří už mají za sebou neúspěšný pokus o přijetí, to vidí ještě černěji. "Dvě třetiny z nich jsou přesvědčeny, že v přijetí hrají roli známosti, a víc než polovina, že to může být i korupce," řekl Matějů.
|
Tři studenti ze čtyř pracují Že vysokoškolská studia nic nestojí? To je pouhý mýtus. Jak ukázal poslední výzkum sociologů, přivydělávat si musí naprostá většina studentů vysokých škol. Jak veřejných, tak soukromých. Stihnout se to dá, jen člověk musí obětovat víkendy nebo nastavovat noci. Dobře to ví třiadvacetiletá Erika Čičmanová, která studuje třetí ročník katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Kdyby při škole nepracovala, neměla by z čeho žít. "Minulý týden jsem pracovala celou noc, abych stihla práci odevzdat včas," směje se dívka, která za pronájem bytu v centru Prahy platí čtyři tisíce korun měsíčně. Rodiče jí dávají kolem tří tisíc korun, zbytek - na nájem, jídlo a školní pomůcky - musí vydělat. Stejně to dělají tři čtvrtiny všech studentů veřejných vysokých škol a devadesát procent mladých lidí, kteří se dostali na soukromé vysoké školy. Rodiče jim, jak zjistil výzkum Sociologického ústavu, přispívají zhruba polovinou částky, kterou potřebují. Zbytek si studenti musí vydělat. Levněji na státních školách V průměru potřebuje - jak spočítali sociologové - student veřejné vysoké školy na živobytí 3477 korun měsíčně. Od rodičů dostává 2080 korun. Dalších 1397 korun, které chybějí, si musí sehnat. Studenti soukromých vysokých škol se musí "otáčet" ještě o poznání víc. Za školu a živobytí měsíčně vydají skoro deset tisíc korun. Rodiče jim průměrně přispívají pěti a půl tisíci, chybějící čtyři a půl tisíce korun musí studenti vydělat. "Pokud si vysokoškolák najde práci v oboru, který studuje, nemusí to být na škodu, i když mu práce zabírá čas, který by měl věnovat studiu," podotýká sociolog Petr Matějů. Obratnější jsou v tomto ohledu studenti soukromých vysokých škol. Práci v oboru si našla víc než čtvrtina z nich. U studentů veřejných vysokých škol to je jen každý desátý. Téhož názoru - tedy že práce při studiu nemusí být na škodu jsou i vysokoškolští pedagogové. "Ale když někdo jen vytírá podlahy v supermarketu, znalosti mu to nijak nerozšíří. Každý by se měl snažit najít si uplatnění v té oblasti, které se chce do budoucna věnovat," míní pedagog z olomoucké Palackého univerzity Petr Bilík. Zároveň upozorňuje, že je načase, aby padl mýtus o tom, že vysokoškolská studia nic nestojí. Už dnes, i když se neplatí školné, studenti své rodiny něco stojí. "Je to investice do budoucna. Jenže tomu zatím neodpovídají platy absolventů vysokých škol," dodal Bilík. Na druhou stranu i u nás platí, že se lidem investice do vzdělání nakonec vyplatí. "Záleží ovšem na zvoleném oboru. Už když se hlásím na školu, bych měl přemýšlet o tom, jestli v oboru najdu práci a kolik vydělám," říká Matějů. |
