Vyplynulo to z rozsáhlého průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd a Studentské komory Rady vysokých škol, jehož výsledky exkluzivně získala MF DNES.
Sociologové oslovili 4100 studentů z celé země. Reformu financování vysokoškolských kolejí, kterou navrhuje ministerstvo školství, podpořilo 78 procent dotázaných.
A to dokonce i většina těch studentů, kteří dnes na kolejích bydlí a na nový systém, kdy se peníze budou dělit mezi všechny, logicky doplatí. "Studenti jsou přesvědčeni, že vyplácení dávek na bydlení by bylo spravedlivější," upozornil sociolog Petr Matějů, který průzkum zpracovával.
Jenže vysokoškoláci se novinky hned tak nedočkají: záměr bojkotují rektoři vysokých škol. Vydali společné prohlášení, ve kterém tvrdí, že změna není připravena, a vyslovují obavy z krachu kolejí.
Stát nyní platí školám za jedno lůžko na koleji ročně devět tisíc korun. Pokud by se příspěvek "rozpustil" mezi studenty, dostával by každý šest tisíc ročně. "Rozhodně se nám to nepodaří prosadit dřív než od ledna," předpokládá náměstek ministryně školství Petr Kolář.
Dvacetiletému studentovi politologie Ondřejovi Horňákovi se takové otálení nelíbí. "Bylo by spravedlivější dávat peníze na ubytování všem. Teď jsou zvýhodněni jen ti, kterým se podaří kolej dostat, zbylí nedostanou nic," upozorňuje Horňák.
Za bydlení, dopravu a stravu vydá měsíčně pět tisíc korun. Bez finanční výpomoci od svých příbuzných a občasných brigád by nevyšel. "Ročně si přivydělám tak patnáct tisíc korun," říká Horňák.
Bez přivýdělku by si studium nemohla dovolit většina vysokoškoláků. Za živobytí podle průzkumu vysokoškoláci vydají 2973 korun měsíčně. Od rodičů přitom průměrně dostávají 2062 korun. Chybějících 911 korun si každý student musí sehnat sám.
