Prezident Miloš Zeman naposledy jmenoval profesory 11. června. | foto: Dan Materna, MAFRA

Blokujete jmenování profesorů, zlobí se školy. Ministr čeká na zákon

  • 81
Půl rok po kauze Martina C. Putny budí jmenování profesorů opět vášně. Vysokým školám vadí, že ministerstvo školství otálí s předáním nyní už 77 návrhů prezidentovi. Ministerstvo totiž čeká, jak dopadne novela, podle které by profesory místo prezidenta jmenoval ministr školství.

Vláda ve středu novelu vrátila ministrovi školství k dopracování. Ačkoli vláda původně oznámila, že byla novela schválena, podle mluvčí kabinetu Jany Jabůrkové má ministr školství Dalibor Štys pokyn novelu upravit a znovu předložit.

Prezident dosud jmenovací dekrety obvykle předával dvakrát ročně - na jaře a na podzim. Druhý termín se však letos neuskuteční. Ministerstvo školství totiž odmítá návrhy na jmenování profesorů poslat na Hrad. Mluvčí resortu Marek Zeman přitom iDNES.cz řekl, že se jich nashromáždilo už 77.

Nečinnost ministerstva vysoké školy ostře kritizují. Obě jejich reprezentace - tedy Česká konference rektorů a Rada vysokých škol - úřad vyzývají, aby jednal co nejdříve. "Domníváme, že ministerstvo postupuje v rozporu se zákonem. Akademická obec je tím velmi znepokojena," uvedl pro iDNES.cz předseda Rady vysokých škol a prorektor pražské VŠE Jakub Fischer.

Za neúnosnou považuje situaci i rektor Karlovy univerzity Václav Hampl. Nejstarší a největší univerzita podala zhruba třicet návrhů na jmenování. "Někteří již čekají na formální akt jmenování tři čtvrtě roku od zvládnutí namáhavé procedury profesorského řízení. Česká konference rektorů se proto rozhodla požádat o jednání v této věci prezidenta," řekl iDNES.cz šéf konference Hampl.

Profesoři jsou pro vysokou školu důležití například jako garanti při akreditaci oborů, s nejvyšší akademickou hodností také mají nárok na vyšší plat. "Navzdory některým tradovaným mýtům profesorů nepřibývá, jmenování nových nahrazuje odchod dosavadních," doplnil Hampl.

Ministerstvo odkazuje na dohodu Zemana a Fialy

Současný spor má původ v jarní kauze Martina C. Putny, kterého prezident odmítal jmenovat profesorem (viz box). Zeman v té době prohlásil, že chce tuto pravomoc převést na ministra školství. A tehdejší šéf resortu Petr Fiala mu vyhověl, když zmiňovanou novelu nechal připravit.

Kauza Putna

Prezident Miloš Zeman odmítl na jaře jmenovat profesorem sociální a kulturní antropologie Martina C. Putnu. Zeman tvrdil, že důvodů, proč Putnu nechtěl jmenovat, je více. Zmínil však jen jeho transparent "Katolické buzny zdraví Bátoru", se kterým Putna přišel na předloňský průvod Prague Pride. Literární historik tím reagoval na tehdejšího vysokého úředníka ministerstva školství a předsedu hnutí D.O.S.T. Ladislava Bátoru, který akci kritizoval. Prezident se nakonec v květnu s tehdejším ministrem školstvím Petrem Fialou domluvil, že sice Putnu jmenuje profesorem, ale dekret mu předá právě Fiala. Putna jej dostal v Karolinu 25. června, tedy dva týdny po ostatních.

Za současného stavu jmenuje prezident profesory poté, co dostane od ministerstva školství návrhy vědeckých rad vysokých škol. Podle novely by profesory jmenoval přímo ministr školství (v případě Univerzity obrany ministr obrany, v případě Policejní akademie ministr vnitra).

Právě na dohodu Zemana a Fialy se ministerstvo nyní odvolává. "Proto jsme zatím návrhy na Hrad ani do vlády neposílali," vysvětlil mluvčí Zeman.

Ministerstvo předložilo novelu vládě i přes to, že se proti ní v připomínkovém řízení postavila Akademie věd ČR, Česká konference rektorů a Rada vysokých škol. Podle představitelů škol by se tato věc neměla řešit v rámci samostatného návrhu, ale ve "velké" novele zákona o vysokých školách.

Mezi akademiky navíc převládá názor ponechat současný stav, aby profesory jmenoval prezident. Mají mimo jiné obavu, že když by jej nahradil ministr, tak by se zvýšilo riziko zásahů do autonomie vysokých škol.

Postup ministerstva kritizuje i předseda sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška (ANO). "Absolutně nechápu, proč to na Hrad nepošlou. V létě, když jsem ještě byl v předsednictvu Rady vysokých škol, jsem byl na jednání s ministrem školství Daliborem Štysem, kde nám neřekl žádné věcné důvody, proč by se to tak mělo dělat. Jako jediný důvod uvedl, že to slíbil Fialovi. Je to Fialův obchod se Zemanem," řekl iDNES.cz bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity.

Strany budoucí koalice prezidentskou novelu odmítají

Ministerstvo však upozorňuje, že zákon nestanovuje, jak rychle musí v této věci konat. Dříve svou nečinnost zdůvodňovalo i tím, že i kdyby návrhy na Hrad poslalo, prezident by nové profesory stejně nejmenoval. Zeman přitom v listopadu jmenoval profesorem Petra Pazdioru z Univerzity obrany, kterému dekret předal ministr obrany Vlastimil Picek.

Štys podle Hampla tento rozpor na setkání s rektory v úvodu prosince navzdory "opakovaným důrazným dotazům" nevysvětlil. Jak by Zeman postupoval v případě balíku návrhů od ministerstva školství, nechtěl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvést. Jen připomněl, že prezident se na začátku prosince kvůli novele sešel s ministrem Štysem. "Teprve když by nastala časová kolize, tak by se to řešilo," řekl iDNES.cz Ovčáček.

Ministr na žádost prezidenta už o novele jednal s poslaneckými kluby. "Slíbily mu, že celou věc posoudí," uvedl mluvčí ministerstva. Zatím je však velmi nejisté, zda návrh projde. Pravděpodobný ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) už dříve uvedl, že s novelou nesouhlasí.

Stejný názor má i Zlatuška. "Budu rozhodně pro zamítnutí, a to hned v prvním čtení, protože je to naprosto nesystémové. Je také nepřípustné, že to dělá vláda bez důvěry a v demisi. Navíc není důvod to měnit. Prezident celému procesu dodává větší vážnost než stranický ministr," míní poslanec.

Z postoje ministerstva se zdá, že úřad nebude ohledně jmenování profesorů nic dělat do té doby, než bude novela schválena nebo naopak zamítnuta. "Vše se bude odvíjet od toho, jak dopadne projednávání prezidentské novely," řekl k tomu bez dalších podrobností Marek Zeman.

"Pokud by ta situace měla trvat delší dobu, tak dopad může být vážný jak pro univerzity, tak samotné pedagogy. Není dobré, že se tito lidé stávají rukojmími pro jednání mezi ministerstvem a parlamentem," dodala Tereza Fojtová, mluvčí Masarykovy univerzity, která čeká na jmenování šesti profesorů. 

Zeman jmenoval profesory, Putna musel počkat (11. června 2013)

11. června 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video